Kardinál Duka byl velký a mimořádný člověk a jeho odchod je velikou ztrátou nejen pro naši katolickou církev, ale i pro nás všechny. Pro celou naši zemi.
V posledních desetiletích byl jednou z nejvýraznějších osobností, které naše země měla. Jeho význam a vliv daleko přesahoval katolickou církev. Byl v tom nejlepším slova smyslu veřejným činitelem. Dominik Duka však byl nejenom velký, ale i dobrý a laskavý člověk. Považoval jsem za mimořádnou čest, že jsme se dobře znali a poměrně často potkávali. Navštívil jsem ho před několika dny v Ústřední vojenské nemocnici. Byl plný elánu a pevně věřil, že se do běžného, aktivního života vrátí.
I když má katolická církev po staletí či tisíciletí svůj unikátní celosvětový rozměr a hranice jednotlivých zemí pro ni nejsou brzdou a omezením, a kardinál Duka se ve střední Evropě a v Římě v posledních desetiletích pohyboval zcela samozřejmě, zůstal Čechem. Byl Čechem v tom nejlepším slova smyslu. Patřil do východních Čech, kde se narodil a byl 12 let královéhradeckým biskupem, patřil i do západních Čech, kde byl v éře posrpnové normalizace nedaleko Nepomuku vesnickým knězem (a poté v Plzni na Borech i vězněm), od roku 2010 byl arcibiskupem pražským. Podařilo se mu pražské arcibiskupství svým konáním a stylem svého přísného, ale i přátelského jednání výrazně proměnit.
Řadu let jsem s ním spolupracoval i jako prezident republiky a za cenný výsledek považuji, že se nám společně podařilo vyřešit otázku vlastnictví katedrály sv. Víta. Byl mimořádně sečtělý, zejména v historické a samozřejmě církevní literatuře. Všichni víme, že byl mimořádným znalcem bible a garantem jejího asi nejlepšího českého překladu.
Často jsme si dávali darem knížky. Věděl, že ho přijdu do nemocnice navštívit a měl pro mne předem připravený sborník textů s názvem Církev a druhá republika, což prokazuje jeho nepřetržitou starost o naši zemi. Tato knížka je naprosto „dukovská“, je „výzvou k pokračování dialogu o druhé republice, abychom i v dnešní neklidné a často orientaci ztrácející době nacházeli potřebná lana k ukotvení v hlubině“.
To jsou slova kardinála Duky ze srpna 2024. Mezera po něm bude téměř nepřekonatelná. On by s tímto výrokem, se svým životním optimismem, určitě nesouhlasil. Já si však myslím, že v dohlédnutelné budoucnosti překonatelná není a nebude.
Václav Klaus, 4. listopadu 2025
Foto: Institut Václava Klause
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!