Ve stopách víry, života a přátelství Louise de Funèse, muže, který zůstává stále v srdcích lidí.
„Jeho úspěch byl obrovský, přesto Louis de Funès nikdy nepodlehl velikášství. Po celý svůj život zůstal prostým člověkem, hluboce lidským a laskavým.“ Delphine Bürkli, starostka 9. pařížského obvodu, ve svém projevu při odhalení pamětní desky Louisovi de Funèsovi dne 27. ledna 2023 v 42, rue de Maubeuge, kde herec žil v letech 1954–1962.
Ani během letošního léta fanoušci a milovníci slavného francouzského komika Louise de Funèse nezapomněli na svého oblíbence. V Belgii se uskutečnily tři dny výstav, projekcí a setkání věnovaných jeho památce, v Le Cellier se příznivci vydali po stopách míst, která si herec zamiloval, a spolek Ve stopách Louise de Funèse otevřel své vlastní nové prostory. Připomínán přitom není pouze jako jeden z největších komiků francouzského filmu, ale také jako hluboce věřící člověk, pro něhož byla víra přirozenou součástí života. A právě v Le Cellier vznikla také nová kniha prezidenta mistního spolku Aloïse Robinarda, věnovaná jedné z jeho nejmilejších vášní – zahradě a přírodě, kde nacházel klid a inspiraci.
Výlety po místech, kde byl především sám sebou
Spolek Sur les traces de Louis de Funès (Ve stopách Louise de Funèse) uspořádal v Le Cellier další výjimečný den k výročí narození « velkého Louise » (31.7.1914) vývěnovaný vzpomínkám, objevování a přátelským setkáním. V sobotu 12. července se účastníci vydali po stopách významných etap života tohoto věrného katolíka a oblíbeného francouzského herce v obci, kterou si zamiloval a kde s manželkou Jeanne a svými dětmi prožil podle svých slov jedny z nejkrásnějších okamžiků svého života. Právě zde také s velkou péčí pěstoval své růže a bio zeleninu a s místními přáteli chodíval rybařit na svou milovanou Loiru.
Program začal v sále Louis-de-Funès setkáním s lidmi, kteří Louise de Funèse v Le Cellier osobně znali, rozhovory s herci, kteří se s ním během jeho života setkávali, a promítáním jeho vlastních archivních materiálů. Prvním místem návštěvy byl poté kostel Saint-Martin, kterému Louis de Funès pomáhal svými štědrými dary, a setkání zde s Marie-Anne Silloray, místní pamětnicí, která účastníkům přiblížila atmosféru tehdejší doby. Po společném pikniku se pak všichni vydali na deset kilometrů dlouhou vycházku po místech, kde slavný komik trávil svůj život mimo filmové a divadelní prostredi. První krátká zastávka patřila Victoru a Marie-Jo Caillibotovým. Účastníci zde zavzpomínali na Victora, geniálního zahradníka Louise de Funèse, který zemřel letos 18. února. Následovalo pietní zastavení u hrobu Louise a Jeanne de Funèsových, odkud cesta pokračovala k panství zámku Clermont. Po průchodu lesem, kde se Louis při svých procházkách pravidelně zastavoval u sošky Panny Marie, dorazila skupina na břeh Loiry k jeho oblíbené restauraci BeauRivage. Právě sem Louis de Funès s Jeanne pravidelně přicházeli na rybí speciality připravované majitelkou restaurace, kterou si Louis velmi oblíbil už od doby, kdy s Jeanne začali na zámek jezdit. Bylo to jedno z míst, kde mohl odložit svůj filmový svět a jednoduše si užívat života v kruhu svých blízkých a přátel. Přibližně šedesát účastníků poté pokračovalo do přístaviště v Clermontu, kde se uskutečnilo přátelské setkání za zvuku akordeonu. Nechyběl ani společný přípitek na ostrově Île Neuve a návštěva vinařství Cave des Genaudières spojená s degustací. Atmosféru zpestřily imitace Christiana Brianda, herce a imitátora Louise de Funèse známého svým mimořádným hlasovým nadáním. Příjemně strávený den plný vzpomínek, setkávání a přátelské atmosféry zakončila tombola, v níž si účastníci odnesli drobné výhry. Byl to den, během něhož se Louis de Funès znovu vrátil mezi své přátele – nikoli jako slavný herec z filmového plátna, ale jako manžel, otec, věřící člověk, milovník přírody a soused, který si Le Cellier a jeho obyvatele skutečně zamiloval.
Nové místo, kde Louis de Funès znovu ožívá
Po sále Louise de Funèse (Salle Louis-de-Funès), společenské místnosti patřící obci Le Cellier, bylo de Funèsovi zasveceno v obci další místo věnované jeho památce. Asociace, která je velmi aktivní také na internetu a dnes ji sleduje již 114 000 lidí z celého světa, vstoupila do nové etapy své existence a po náročných úpravách v sobotu 22. srpna slavnostně otevřela v centru Le Cellier, vedle místního kostela sv. Martina, nový butik nesoucí jméno proslulého herce. Slavnostní inaugurace se zúčastnili nejen členové spolku a jeho věrní příznivci, ale také představitelé radnice, místní obchodníci, poslanec za 5. volební obvod departementu Loire-Atlantique Luc Geismar a bývalý poslanec tohoto volebního obvodu. Asociaci poctil svou návštěvou také Christian Revzin, který přijel ze Sables-d’Olonne. Rodák z Vendée a bývalý majitel a provozovatel kin REX patřil k blízkému okruhu slavné zpěvačky Dalidy a jejího bratra Orlanda. Jako vášnivý milovník filmového umění se podělil o své osobní setkání s Louisem de Funèsem i o své vzpomínky na další herce, herečky a režiséry, kteří po jeho boku vytvářeli filmy, jež si získaly srdce několika generací Francouzů. Nově otevřený prostor má být podle představitelů spolku „oknem do života člověka ukrytého za komediálním géniem“ a zároveň jakousi výkladní skříní Le Cellier i samotné asociace. Nejde však jen o místo plné fotografií z Louisova filmového života. Hned při vstupu návštěvníka vítá velká fotografie Louise de Funèse, jak se modlí v místním kostele. Připomíná tak méně známou, ale podstatnou stránku jeho osobnosti – jeho víru a hluboký vztah k místu, které si se svou rodinou zamiloval. Butik je především místem setkávání a sdílení a je otevřený zvídavým návštěvníkům, turistům i samotným obyvatelům Le Cellier. Dobrovolníci zde věnují svůj čas nejen informacím o připravovaných akcích, výletech, projekcích či výstavách, ale také vyprávění vzpomínek, příběhů a drobných anekdot spojených s Louisem. Vzpomínkové předměty pak návštěvníkům umožňují odnést si kousek atmosféry tohoto místa i domů. Symbolické bylo, že právě v době inaugurace se v sousedním kostele konala velká svatba. Tříhodinového obřadu se účastnila přibližně stovka svatebčanů a někteří z nich se tak stali vůbec prvními návštěvníky nového místa věnovaného slavnému obyvateli Le Cellier. Jak říká prezident spolku Aloïs Robinard: „Těšíme se na vaši návštěvu v Le Cellier, v oáze klidu Louise a Jeanne de Funèsových.“ . Ve dnech 19. a 20. září pak spolek znovu otevřel své dveře zájemcům o organizovaný výlet po stopách Louise.
Belgické Hélécine ožilo světem francouzské filmové komedie
I v zahraničí se vzpomínalo a slavilo. Belgická obec Hélécine, vzdálená přibližně 40 kilometrů od Bruselu, se o víkendu 20. a 21. června proměnila v malé hlavní město francouzské filmové komedie. V prostorách místního Muzea Armanda Pellegrina se uskutečnil již druhý vzpomínkový program věnovaný unikátní výstavě o legendárním herci. Letošní ročník měl mimořádně slavnostní nádech – připomněl 60. výročí premiéry kultovního filmu Velký flám (La Grande Vadrouille) z roku 1966. Za celým každoročním projektem stojí Olivier Dardenne, místní obyvatel, který se živí jako řidič autobusu a v roce 2018 se stal také karnevalovým princem. Kouzlu filmů Louise de Funèse propadl už v dětství a během let vybudoval pozoruhodnou sbírku, největší v Belgii, která dnes čítá množství předmětů spojených s jeho filmovou tvorbou. Olivier pravidelně vyráží do Francie, kde navštěvuje místa, na nichž se natáčelo, a vyhledává pamětníky, kteří de Funèse znali, nebo i herce, kteří s ním stáli před filmovou kamerou. Tak se například setkal s Henrim Guybetem, představitelem řidiče Salomona z filmu Dobrodružství rabína Jákoba (Les Aventures de Rabbi Jacob).
Tisíc předmětů a příběhů. Výstava, která oslovuje generace
Pro letošní výstavu se Olivier rozhodl spojit síly s dalšími sběrateli a nadšenci. Pomohli mu mimo jiné členové Funèsova spolku z Le Cellier, belgického klubu Bruselští četníci na výletě(Les Gendarmes en Vadrouille de Bruxelles), jehož název vtipně odkazuje na dva kultovní filmy – sérii Četníci a právě Velký flám (výlet), nebo skupiny Vlámští fanoušci Louise de Funèse (Vlaamse Fans Louis De Funès). A právě díky spolupráci ruznych sběratelů se v Hélécine objevil i skutečný unikát – Hervé Juste z francouzského Nante v Bretani přivezl autentické trosky automobilu použitého při natáčení Velkého flámu, vozu, který ve slavné filmové scéně sjel do rokle. I po desítkách let tak mohou návštěvníci na vlastní oči spatřit malý, ale skutečný kousek filmové historie. Výstavu osobně zahájili starosta Hélécine a ředitel kulturní sekce místní radnice. Návštěvníci si během ní mohli prohlédnout více než tisíc tematických předmětů připomínajících život a filmovou tvorbu Louise de Funèse. Expozice nabízela vše od vzácných dobových plakátů přes figurky, mince a DVD až po maketu slavného četníka v životní velikosti. Velkým lákadlem byla přehlídka historických vozidel spojených s Funèsovou filmografií. Před muzeem i v ulicích obce defilovaly během slavnostního průvodu automobilové ikony, mezi nimi například Citroën 2CV v naprosto stejné barvě, modelovém provedení i s registrační značkou jako vůz, který Funèsovi ve filmu Smolař (Le Corniaud) doslova „přerostl přes hlavu“. Nechyběla ani legendární modrá dodávka Renault Estafette francouzského četnictva nebo plážové modely Méhari neodmyslitelně spojené s jeho nejslavnějšími četnickými komediemi. Výstava však nebyla jen návratem do minulosti. Vedle historických rekvizit a filmových vozidel představila také moderní minimalistické plakáty, které propojují klasickou francouzskou komedii se současným vizuálním uměním a přibližují ji vlámskému publiku. Jejich autorem je jeden z partnerů akce, grafik a umělec Filipe Anunciaçao, známý na Instagramu pod značkou fbeadesign. Pro komunitu Vlamští fanoušci Louise de Funèse vytváří současné plakáty inspirované slavnými filmy tohoto komika. Na výstavě zároveň představil svou sbírku originálních plakátů z různých částí světa a připravuje také knihu rozhovorů s fanoušky de Funèse. Do Hélécine si cestu našli i velmi mladí obdivovatelé, často společně se svými rodiči. Patřili mezi ně například patnáctiletý Manuel a desetiletý Alexis z Antverp, kteří už společně viděli čtrnáct Funèsových filmů. Alexis se s jeho tvorbou poprvé setkal v šesti letech. Za výlohou tehdy zahlédl videokazetu filmu Grand Restaurant pana Septima a požádal rodiče, aby mu ji koupili. Z dětského zaujetí se postupně stala opravdová vášeň.
Když ve filmovém četníkovi poznáte svého otce
Výstava v Hélécine tak nebyla pouhou statickou přehlídkou předmětů. Žila vlastní energií, smíchem a setkáváním lidí, které spojuje obdiv k jednomu z největších francouzských komiků. O další porci zábavy se postaral speciální host z Marseille, známý imitátor a bavič Chris Roode. Přímo v prostorách muzea vedl pro děti i dospělé „kurzy grimas“ inspirované nezaměnitelnou mimikou Louise de Funèse a zájemce učil také choreografii slavného židovského tance z filmu Dobrodružství rabína Jakoba. Výjimečným hostem byl také Serge Le Bolloch, který se s Louisem de Funèsem setkával díky svému otci, četníkovi a blízkému příteli slavného herce. Právě jeho otec byl pro de Funèse jedním ze zdrojů inspirace při vytváření legendární postavy četníka. Herec pozoroval jeho gesta, způsob chování i každodenní život a některé z těchto detailů později přenesl na filmové plátno. Serge během setkání vzpomínal nejen na vztah svého otce k Louisovi, ale také na samotného herce, kterého popsal jako velmi lidského a mimořádně humánního člověka. „Když tatínek řekl, že se setká s Louisem, nešel jsem na schůzku pomalu, běžel jsem jako o závod. … Chodili jsme i na projekce jeho filmů na zámek, byly to pro mě nezapomenutelné chvíle.“ Přiznal, že když dnes vidí některou ze slavných četnických scén, často v ní stále poznává svého otce. Právě tato osobní vzpomínka ukázala, jak blízko měly některé filmové postavy Louise de Funèse ke skutečným lidem, kteří ho v životě inspirovali, a zároveň připomněla člověka, který se za filmovou postavou slavného komika skrýval. Program doplňovaly odpolední projekce tematických dokumentů a nejslavnějších filmových scén. Ukázalo se při nich něco, co celá výstava v Hélécine opakovaně potvrzovala – humor Louise de Funèse dokáže překračovat hranice i generace a stále oslovuje nové diváky. Účast belgické veřejnoprávní televize a rozhlasu pak podtrhla význam celé akce. Olivier Dardenne za pomoci své rodiny a přátel opět dokázal, že odkaz francouzského krále komiků, který zemřel v roce 1983, zůstává v srdcích belgických fanoušků stále mimořádně živý.
Kdyby mě zahrada Louise de Funèse mohla vyprávět
Aloïs Robinard, prezident spolku Ve stopách Louise de Funèse, vydal letos ještě jednu novou knihu « Si le jardin de Louis de Funès m’était conté » (Kdyby mě zahrada Louise de Funèse mohla vyprávět), která vyšla 1. října 2026 v edici Lageste s obsahem 312 stran. Kniha se zaměřuje na méně známou stránku slavného herce. Vypraví o jeho hlubokém vztahu k přírodě, zahradám a především k růžím. Čtenáře zavede na panství Château de Clermont v Le Cellier, které Louis de Funès koupil v roce 1967 jako splnění jednoho ze svých velkých přání a dar pro svou manželku Jeanne. Významnou postavou knihy je Victor Caillibot, jeho zahradník a blízký přítel, který podrobně vypráví o obnově zámecké růžové zahrady a o společné péči o růže, ovocné stromy, květiny, zeleninu i další rostliny. Publikace tak chce ukázat člověka ukrytého za maskou slavného komika – citlivého, spíše rezervovaného muže, který nacházel radost a klid v přírodě a pečlivě se věnoval své zahradě. «Jsou knihy, které se nečtou jen očima, ale také srdcem. „Kdyby mi zahrada Louise de Funèse vyprávěla svůj příběh“ je jednou z nich. Protože za krásou stromů a vůní růží se skrývá příběh dvou mužů, které zdánlivě všechno rozdělovalo, ale které půda bratrsky spojila – Louise de Funèse a jeho zahradníka Victora Caillibota. Mezi Louisem a Victorem už neexistovaly žádné společenské bariéry, žádná sláva, žádné masky. Byli to prostě dva nadšenci s rukama v hlíně, kteří společně sdíleli zázrak klíčícího semínka nebo zrození nové růže. V tichu této zahrady dal Victor Louisovi to nejcennější a nejvzácnější, co mohl: klid, opravdovost a možnost být sám sebou. Tato kniha je šepotem těch šťastných let. Je svědectvím o věrnosti, která překonává čas i smrt. Tím, že Victor vložil své vzpomínky do slov, nevytváří pouze dílo paměti; vykonává gesto lásky nekonečné velkorysosti. Umožňuje i nám znovu vdechnout vůni oranžové růže, kterou měl Louis tolik rád. Díky této knize zahrada v Clermont-sur-Loire nikdy nezvadne, protože jsme ji navždy nechali rozkvést v našich vzpomínkách.» Aloïs Robinard.
O asociaci Ve stopach Louise de Funèse
Všechno začalo v roce 2016, kdy se Alois Robinard, rodilý Bretonec a bezmezný obdivovatel Louise de Funèse, rozhodl vydat do Le Cellier po stopách tohoto herce a objevit místa, která měl tak rád – zámek Clermont, Beau Rivage, břehy Loiry nebo kostel Saint-Martin. Teprve v srpnu 2019 Alois založil spolek „Sur les traces de Louis de Funès“ („Ve stopách Louise de Funèse“) a stal se jeho předsedou. Cílem spolku je nadále připomínat tohoto herce, ale také vzdát hold obci Le Cellier, kde žil, kterou miloval a která mu poskytovala klid a únik od každodenního života. „Je to také způsob, jak uchovat památku na prostého a klidného člověka, který vůbec nebyl stejný jako ve filmu,“ vysvětluje Aloïs.
Od svého vzniku je spolek velmi aktivní. Pořádá výstavy, projekce, procházky a setkání s lidmi, kteří se s Louisem de Funèsem stýkali, ať už v jeho soukromém, nebo profesním životě. První výstava, uspořádaná v Le Cellier na konci ledna 2020, zaznamenala velký úspěch – během tří dnů ji navštívilo více než 900 lidí. Druhá výstava, pořádaná v září 2021, však bohužel utrpěla následky zdravotní krize. Během jednoho týdne zaznamenala pouze 140 návštěvníků. Alois Robinard se však nenechal odradit a rozhodl se v roce 2023, u příležitosti 40. výročí úmrtí Louise de Funèse, pojmout věci ve velkém. Na jeho počest se od 24. do 29. ledna konala v sále William-Turner rozsáhlá výstava doplněná koncertem, filmovými projekcemi, svědectvími, setkáními, přednáškami a flash mobem. Přítomen měl být také Olivier Rousselière, největší francouzský sběratel děl souvisejících s Louisem de Funèsem. Pokud jde o budoucí projekty, spolek plánuje pokračovat ve výstavách a pořádat více filmových projekcí, které podle všeho přitahují široké publikum napříč generacemi. V roce 2024 by se herec dožil 110 let. U příležitosti tohoto výročí Alois plánoval uspořádat velkou výstavu v Rennes, v parku Thabor, kde oranžérie a zahrada připomínají růžovou zahradu Louise de Funèse u zámku Clermont. Spolek má v současnosti přibližně patnáct dobrovolníků, mezi nimi členy správní rady i aktivní členy. Vzhledem k četnosti a rozsahu navrhovaných projektů se tento počet zatím zdá být dostačující. „V tuto chvíli nevidíme potřebu mít více členů, snad jedině v případě, že by se projekty staly pravidelnějšími nebo by byly dlouhodobého charakteru, například pokud by jednou vzniklo muzeum,“ vysvětluje předseda spolku. Když Alois Robinard hovoří o hodnotách svého spolku, shrnuje je takto: „Pokračovat v oživování odkazu Louise de Funèse, ctít jeho památku a stopu, která je v Le Cellier stále patrná, zachycovat a zapisovat vzpomínky místních obyvatel na něj a uchovávat paměť všech, kteří ho znali.“
Odkaz stranky asociace : https://www.surlestracesdelouisdefunes.com/
Odkaz asociace Fb: https://www.facebook.com/SurlestracesdeLouisdeFunes/
Odkaz asociace Instagram: https://www.instagram.com/surlestracesdelouisdefunes/
Email asociace: surlestracesdelouis@outlook.fr
Adresa butiku Sur les traces de Louis de Funès : 6 place Saint-Méen, 44850 Le Cellier, otevřeno ve středu a o víkendech
Foto: archiv autorky
Alice Muthspiel je zahraniční redaktorkou Českého rozhlasu ve Francii
Katolické noviny nabízejí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2202574896 / 2010 Děkujeme
