Češi zapalují svíčky, vzpomínají doma i chodí na hřbitovy. Jak ukázal průzkum, který si Pražské arcibiskupství nechalo zpracovat, víra v posmrtný život zůstává silná.

Dušičky zůstávají pro většinu Čechů obdobím ztišení a vzpomínky na blízké, kteří už nejsou mezi námi. Podle aktuálního průzkumu agentury Instant Research pro Arcibiskupství pražské si více než osm z deseti lidí svátek Památky zesnulých připomíná alespoň nějakou formou – nejčastěji zapálením svíčky na hřbitově či doma, v menší míře i účastí na bohoslužbě. Zároveň se ukazuje, že i mladší generace si tradice uchovává, i když je často spojuje s novějšími zvyky, jako je Halloween.

Arcibiskupství pražské průzkum zadalo s cílem lépe porozumět, jak lidé v současnosti prožívají tradiční svátky a jakou roli v nich hraje víra, vzpomínka a rodina. Výsledky průzkumu chce využít nejen k hlubšímu pochopení postojů veřejnosti, ale také jako podnět k přemýšlení o tom, jak v dnešní společnosti uchovávat prostor pro ztišení, duchovno a úctu k minulým generacím.

„Téma Dušiček ukazuje, že ani v moderní, často uspěchané době lidé nezapomínají na své blízké a je v nich přítomna naděje, která překračuje tento viditelný svět. Křesťanství tuto naději v opětné setkání s našimi zesnulými na základě zkušenosti se Zmrtvýchvstalým Kristem potvrzuje a staví na ni svou víru. Proto také na naše zemřelé v modlitbě pamatujeme, prosíme za ně, aby jim Bůh odpustil a uvedl je do své slávy,“ říká Mons. Jan Graubner, arcibiskup pražský.

Tradiční světlo svíčky má stále sílu

Podle průzkumu 63 % Čechů chodí o Dušičkách na hřbitov a zapaluje svíčky za zesnulé. Třetina dotazovaných (37 %) vzpomíná na své blízké doma, například zapálením svíčky nebo prohlížením starých fotografií. Každý pátý (19 %) tráví toto období s rodinou a sdílí vzpomínky společně. Ačkoli se bohoslužby podle výzkumu účastní jen menší část populace (5 %), tradice Dušiček zůstává pevně zakořeněná i mimo kostelní prostředí jako osobní i rodinný projev úcty a vděčnosti.

Naopak 18 % dotazovaných uvedlo, že svátek nijak neslaví. Výrazné rozdíly se projevují mezi generacemi i regiony:

Starší generace a obyvatelé Moravy si tradice udržují nejvíce – na hřbitov chodí více než 70 % z nich.
V Praze a velkých městech tradice oslabuje – Dušičky neslaví více než čtvrtina obyvatel.
Mladí lidé si často vytvářejí vlastní kombinaci zvyků – vedle návštěvy hřbitova se u nich častěji objevuje i Halloween, který slaví přibližně každý pátý člověk do 26 let.

Respondenti mohli volit více možností, takže řada lidí například navštěvuje hřbitov a zároveň se účastní halloweenských oslav.

Víra v posmrtný život zůstává překvapivě silná

Na otázku „Věříte, že smrtí život nekončí?“ odpovědělo 39 % dotazovaných Čechů, že ano, tedy že smrtí vše nekončí. Necelá čtvrtina (23 %) naopak uvedla, že nevěří, že by po smrti něco existovalo. Téměř stejný podíl, 39 % respondentů, odpověděl, že si není jistý nebo jistá.

Víra v pokračování života po smrti je častější u žen a na Moravě. Zajímavostí je, že mladí lidé do 26 let vykazují vyšší míru víry než nejstarší generace – duchovní rozměr života tak pro ně zůstává aktuální, i když ho často neprožívají skrze církevní instituce.

„S vírou v posmrtný život se setkáváme prakticky ve všech dobách u všech kultur. Ukazuje se tak, že je hlubokým výrazem lidské přirozenosti. Projevuje se i dnes, kdy v posmrtný život většina lidí věří a další významná část populace přijímá tuto víru alespoň jako možnost,“ upozorňuje v této souvislosti arcibiskup Jan Graubner.

Češi mění přístup k pohřebním tradicím

Podle průzkumu by klasický pohřeb s uložením těla do země dnes zvolilo jen 22 % dotázaných. Tři čtvrtiny Čechů by daly přednost kremaci

36 % by uložilo urnu na hřbitově,
37 % by zvolilo rozptyl popela.

Zajímavostí je, že 12 % lidí by po smrti darovalo své tělo vědě – výraz solidarity a ochoty pomoci, který se častěji objevuje u mladší generace.

Asi 6 % respondentů zvolilo odpověď „jiné“ a doplnilo vlastní představy. Kromě přání rozloučit se v přírodě nebo na oblíbeném místě se objevovaly i netradiční nápady, například touha poslat své ostatky do vesmíru, nechat se zmrazit nebo přání rozloučit se bez obřadu. Zároveň se řada lidí vyjádřila, že tuto otázku vůbec neřeší, případně že „jim to pak už bude jedno“.

Tradice jako prostor pro naději

Výsledky průzkumu potvrzují, že Památka zesnulých zůstává hluboce zakořeněnou součástí české kultury, a to i v sekulární společnosti. Připomínání zemřelých je pro většinu lidí osobním projevem úcty, vděčnosti a sounáležitosti. Arcibiskupství pražské proto zve všechny, kdo o Dušičkách zavítají na hřbitovy, k tichému zastavení, modlitbě a zamyšlení nad tím, co nás spojuje.

„Tradice nejsou přežitkem. Jsou pomyslnou kotvou, která nás drží v časech nejistoty. Udržujme je, právě ony nám připomínají, odkud přicházíme, kdo jsme a kam směřujeme,“ uzavírá arcibiskup Graubner.

Metodika průzkumu

Průzkum byl realizován agenturou Instant Research v říjnu 2025 na vzorku 1 535 respondentů z celé České republiky, reprezentativně podle pohlaví, věku, vzdělání, regionu a velikosti obce. Respondenti odpovídali na tři otázky týkající se připomínání Dušiček, víry v posmrtný život a preferované formy pohřbu; u první otázky mohli volit více odpovědí.

Rozšířený přehled výsledků průzkumu „Jak Češi prožívají období Dušiček“

(Instant Research pro Arcibiskupství pražské, říjen 2025, n = 1 535 respondentů)

1. Jak si Češi připomínají Dušičky

Celkový přehled:

Na otázku „Jak si připomínáte Dušičky (Památku zesnulých)?“ odpověděla většina Čechů, že tento svátek prožívá aktivně – alespoň některou z nabízených forem.
U této otázky bylo možné vybrat více možností.

63 % respondentů uvedlo, že chodí na hřbitov a zapaluje svíčky.
37 % vzpomíná v soukromí domova.
19 % tráví tento čas s rodinou.
5 % se účastní bohoslužby nebo modlitby v kostele.
10 % slaví Halloween.
18 % odpovědělo, že Dušičky nijak neslaví ani si je nepřipomíná.

Rozdíly podle věku:

Starší lidé (54–65 let) jsou nejaktivnější – 72 % z nich chodí na hřbitov, jen 9 % Dušičky vůbec neslaví.
Mladí (18–26 let) se účastní v menší míře, ale přesto 57 % z nich zapaluje svíčky. Naopak 22 % uvedlo, že svátek nijak nepřipomíná.
Halloween má jasně generační rozměr – 18 % mladých do 26 let ho slaví, oproti 3 % u lidí nad 54 let.
Střední generace (35–44 let) je rozdělena – tradiční i moderní pojetí se zde často prolínají.

Rozdíly podle pohlaví:

Ženy si svátek připomínají častěji než muži: na hřbitov chodí 66 % žen a 60 % mužů.
Ženy také častěji volí tichou vzpomínku doma (41 % vs. 33 % u mužů).
Muži téměř dvakrát častěji než ženy odpovídají, že Dušičky neslaví (23 % vs. 13 %).
Halloween slaví častěji muži (12 %) než ženy (8 %).

Rozdíly podle regionu:

Morava si drží nejsilnější vztah k tradici – 70 % chodí na hřbitov, jen 11 % svátek neslaví.
Čechy bez Prahy: 62 % návštěva hřbitova, 18 % neslaví.
Praha: 51 % chodí na hřbitov a až 27 % Dušičky vůbec neslaví.
Halloween je nejrozšířenější právě v Praze (14 %) a nejméně na Moravě (7 %).

Rozdíly podle vzdělání a velikosti obce:

Lidé s vysokoškolským vzděláním častěji uvádějí, že „neslaví, ale vzpomenou“ (vyšší míra individuální reflexe), zatímco lidé se základním vzděláním častěji volí tradiční návštěvu hřbitova.
V menších obcích (do 1 000 obyvatel) chodí na hřbitov 68 % lidí, ve velkých městech nad 100 000 obyvatel jen 53 %.
Naopak Halloween je městský fenomén – slaví ho 14 % obyvatel velkých měst a jen 5 % lidí z vesnic.

2. Víra v posmrtný život

Celkový přehled:

Na otázku „Věříte, že smrtí život nekončí?“ odpovědělo:

39 % respondentů: Ano.
23 %: Ne.
39 %: Nejsem si jistý / nejsem si jistá.

Česká společnost je tedy v otázce posmrtného života rozdělena zhruba na třetiny – věřící, nevěřící a váhající.

Rozdíly podle pohlaví:

Ženy věří častěji: 43 % z nich odpovědělo „ano“, oproti 34 % mužů.
Muži jsou častěji přesvědčeni, že po smrti nic není (29 %) – u žen jen 16 %.
Ženy také častěji volí nejistotu („nejsem si jistá“) – 41 %, muži 37 %.

Rozdíly podle věku:

Mladí lidé do 26 let překvapivě nejvíce věří – 43 % odpovědělo „ano“, jen 20 % „ne“.
Střední generace (35–44 let) je nejvíce skeptická – 28 % nevěří, že po smrti něco existuje.
Starší generace (54–65 let) se posouvá k větší nejistotě – 40 % „nevím“, 33 % „ano“, 25 % „ne“.

Rozdíly podle regionu:

Morava: 41 % „ano“, 20 % „ne“.
Čechy: 38 % „ano“, 23 % „ne“.
Praha: 32 % „ano“, 28 % „ne“.

Rozdíly podle vzdělání:

Lidé se středoškolským vzděláním vykazují nejvyšší víru v posmrtný život (42 %),
vysokoškoláci častěji odpovídají „nejsem si jistý“ (43 %), což ukazuje spíše otevřenost než odmítnutí.
Lidé se základním vzděláním nejčastěji odpovídají „ne“ (30 %).

3. Jaký způsob rozloučení by Češi preferovali

Celkový přehled:

Na otázku „Jaký způsob rozloučení byste pro sebe preferovali?“ odpověděli Češi následovně:

Kremace s rozptylem – 37 %
Kremace s urnou – 36 %
Tradiční pohřeb do země – 22 %
Darování těla vědě – 12 %
Jiné – 6 %

Celkově tedy přibližně tři čtvrtiny populace preferují kremaci.

Rozdíly podle věku:

Mladí do 26 let překvapivě nejčastěji volí tradiční pohřeb do země (37 %), ale zároveň častěji zvažují i darování těla vědě (16 %).
Střední generace (35–44 let) preferuje kremaci s rozptylem (41 %).

Starší lidé (54–65 let) volí kremaci v 78 % případů, nejčastěji s uložením urny, zatímco tradiční pohřeb volí pouze přibližně 15 %.

Tvrzení, že klasický pohřeb preferují spíše starší, se tedy nepotvrzuje – právě naopak, nejmladší generace k této formě inklinuje nejvíce.

Rozdíly podle pohlaví:

Ženy častěji preferují rozptyl popela (40 % žen vs. 34 % mužů).
Muži častěji volí tradiční hrob (25 % vs. 20 % žen).
Darování těla vědě častěji zvažují mladší muži – 15 % ve věku 18–35 let.

Rozdíly podle regionu:

Praha: rozptyl (41 %), urny (35 %), darování těla vědě (13 %).
Morava: nejvyšší podíl tradičních pohřbů (26 %).
Čechy: nejvíce lidí uvádí, že „jim to je jedno“ nebo „to zatím neřeší“ – cca 8 %.

Rozdíly podle vzdělání:

Lidé s vysokoškolským vzděláním častěji zvažují darování těla vědě (14 %) a ekologické formy rozloučení.
Lidé se základním vzděláním nejvíce volí klasický pohřeb (31 %).

Kategorie „jiné“ – osobní přání respondentů:

Z volných odpovědí vyplývá pestrost pohledů na téma smrti a rozloučení:

Ekologické pohřby v přírodě (les, louka, hory).
Rozloučení bez obřadu, pouze v úzkém rodinném kruhu.
Přání poslat ostatky do vesmíru nebo nechat se zmrazit (kryonikální přístup).

Několik desítek respondentů uvedlo, že „tuto otázku neřeší“ nebo „jim to pak už bude jedno“.

Foto hřbitova v Bohuslavicích u Hlučína: autor Leo Vitásek, ČaV

Zdroj: Arcibiskupství pražské

Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!