Kázání ze zádušní mše svaté za Josefa Luxe 25. listopadu 2025 u sv. Josefa v Praze na Malé Straně.
Milí přátelé, bratři a sestry,
setkáváme se na této bohoslužbě, abychom si již tradičně připomenuli Josefa Luxe. Zemřel před 26 lety v americkém Seattlu ve věku 43 let.
S Josefem jsem se znal od mládí, pamatuji ho ještě za svobodna, kdy se na své Jawě 350 proháněl po Orlických horách zvláště na trase Nekoř – Choceň, kam jezdil za svou budoucí ženou Věrou.
Vyrůstali jsme spolu v prostředí mladých věřících lidí. Společně jsme postupně objevovali Krista, jako ideál a směr svého života. Byla to doba upřímného a hlubokého hledání, jak už to v mládí často bývá.
Plynula léta, Josef se stal otcem krásné, početné rodiny, zemědělským odborníkem, funkcionářem a předsedou lidové strany, ministrem a místopředsedou vlády. Nikdy však neztratil opravdovost, se kterou se snažil vnášet do politiky křesťanské hodnoty, které jsme poznávali v mládí. Dělal jistě také chyby, ale snaha sloužit Bohu a lidem – konat dobro, byla u něho vždy hlavním programem.
Co by nám tak asi Josef řekl dnes? V době mimořádného napětí, bezpečnostních střetů, ale i krizí závažně ohrožujících naši tradiční civilizaci?
Prožíváme závěr církevního roku a čteme burcující, tzv. apokalyptické texty. Texty jdoucí ke kořenu: o smyslu života, posledním soudu o smyslu a závěru lidských dějin. Jsou zpytováním svědomí, výzvou i napomenutím. Poslechněme si z nich třeba tento úryvek:
„Milujte spravedlnost vládcové země,
správně smýšlejte o Pánu a hledejte ho upřímným srdcem.
Těm, kdo ho nepokoušejí, dává se nalézt, zjevuje se těm, kdo v něho věří.
Zvrácené myšlenky však od Boha oddělují.
Všemohoucnost se neprojevuje na výzvy pošetilců.
… vždyť moudrost je duch, který miluje lidi,
ale nenechá bez trestu tupitele, který se provinil slovy,
protože Bůh je svědkem jeho ledví, pravdivým pozorovatelem jeho srdce
a posluchačem jeho řečí.
Duch Páně naplňuje svět a ten, kdo vše obsahuje, ví o všem, co se mluví …
Svrchovaný vládce se nikoho nebojí, neohlíží se na moc, protože on stvořil malého i velkého, o všechny se stará stejně, ale mocné očekává přísná zkouška …
Vládcové, k vám se obracejí má slova, abyste se naučili moudrosti a neklesli.“
Milí přátelé, jako křesťané víme, kudy vede cesta. Je to cesta Božího slova. Pokud se totiž člověk, jakkoliv mocný, chce obejít bez Boha, jeho zákonů, zadrhnou se mu kola, jako Egypťanům při pronásledování Izraelitů v Rudém moři. Jakékoliv bezbožné moci nebudou nikdy k blahu stačit peníze, zbraně, psychologové, psychiatři, nepomohou marketéři ani zaplacená mediální přízeň.
To ne že by Bůh trestal, ale největší trest je ztráta bezpečného směru, jistého a skutečně hodnotného, cenného cíle.
Josefovo tělo odpočívá na hřbitově u nás ve východních Čechách, na Hemžích. On však, jak doufáme, se již na nás dívá z blažené věčnosti. Co by nám řekl? Možná: „Jděte po cestě víry, naděje, lásky a také pravdy, moudrosti, spravedlnosti, statečnosti a mírnosti.“
Ať Pán žehná všem, kdo se snaží i v politické činnosti jít po této cestě. Při této mši svaté jim k tomu budeme vyprošovat potřebné milosti a sílu.
Amen.
J. M. Miroslav Šimáček je administrátorem Římskokatolické farnosti Tanvald a čestným kanovníkem Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích
Foto: KDU-ČSL
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!