Na budoucnost ODS, na složení Senátu po podzimních volbách či na změnu pohlaví a eutanazii se Katolické noviny zeptaly senátorky ODS a místostarostky Prahy 8 Vladimíry Ludkové.
Lednový kongres ODS zvolil nové stranické vedení. Jak jste s jeho složením spokojená? Kdo z jeho členů, podle Vás, může představovat nové směřování ODS?
Na tuto otázku odpoví čas. I pro mě samotnou je současné působení ODS na parlamentní úrovni trošku rozpačité. Výstupy, kterých jsem svědkem, jsou spíše v rovině deklarací hodnotových postojů, jsou tak pokračováním politiky, která je symptomatická pro dobu před volbami a která dovedla ODS k počtu poslanců, který se dá bez pochyb nazvat jako neúspěch. Hodnoty jsou samozřejmě nedílnou součástí našich životů a je důležité je demonstrovat, ale je nutné slova naplňovat konkrétními skutky.
Spolu s několika dalšími spolustraníky jste podepsaná pod vznikem nové platformy ODS, která navazuje na tzv. Olomoucké artikuly a ty zase na Poděbradské artikuly. Co si od této iniciativy slibujete?
Kultivaci a diskusi konzervativních myšlenek, postojů a hlavně receptů, tedy znovuobnovení toho, co působení Petra Fialy v čele ODS vypadalo jako naděje, ale co jeho působení v čele vlády zcela zabilo.
V Senátu je nyní návrh Vaší kolegyně, senátorky ANO Věry Procházkové, na zavedení eutanazie do našeho právního řádu. Jak se k návrhu stavíte a jak odhadujete jeho legislativní proces v Senátu a ve Sněmovně?
Úmyslně teď vynechám etický nebo kulturní rozměr eutanazie a budu se soustředit na současnou realitu.
Je zcela na místě mluvit o paliativní péči. V ČR je nedostatečná ve své terénní – mobilní i pobytové – hospicové podobě. Lidé často neví o možnostech podpory důstojného závěru života. Právě proto se jim lehce zvedá ruka v debatě o případné eutanazii. Jsou vedeni obavou dlouhého, bolestného a osamělého umírání.
Kohokoliv se však ve svém okolí zeptáte, chce zemřít doma. Tu možnost má málokdo. Pojďme dát nejdříve lidem jistotu, že v závěru života nezůstanou sami. Naším cílem má být to, co se dříve vnímalo jako „dobrá smrt“, tedy odchod z našeho světa v kruhu rodinných příslušníků, ve smíření, jak v otázce duchovní, tak i světské, samozřejmě za pomoci dostupné a kvalitní paliativní péče.
Důležitým tématem současnosti je změna pohlaví. Jaké nebezpečí v této oblasti vnímáte?
Především je to nedostatečná ochrana dětí a dospívajících, kteří jsou dnes vystaveni mnohem záludnějším tlakům, kterým se v tom křehkém věku dospívání a hledání složitě odolává. V období dospívání dětí my dospělí sklízíme pomyslné plody své práce, k tomu jsou nám k dobru vzájemná důvěra, jasná pravidla a hranice. Je dobře, že dnes mluvíme například o vlivu sociálních sítí, jejichž sledováním tráví dospívající hodně času se svými domnělými kamarády. Je rovněž chybou nás, některých dospělých, že jsme nad časem dětí ztratili kontrolu a nechali je napospas třeba právě sociálním sítím. A k té změně pohlaví – není náhodou, že alarmující nárůst počtu dospívajících, kteří nesouzní se svým biologickým pohlavím, začal stoupat s masivním nástupem sociálních sítí. Tento problém nemůžeme vysvětlit bez toho, abychom nezmínili i výraz „sociální nákaza“. A jsme opět zpátky u rodičů, kvalitě tráveného času a způsobů jeho trávení. Není to samozřejmě jediný původ problémů, ale zcela určitě v této problematice hraje neopominutelnou roli.
Děti nemají nárok na nic jiného než na naši lásku a pozornost, kterými jsme jim současně povinováni. Žádný mobil, žádný tablet, ale každodenní reálný kontakt se všemi obyčejnými věcmi, které život přináší. V této souvislosti musím zmínit i rizika, která vycházejí z tlaku určitých skupin, které se nás snaží přesvědčit, jak je změna pohlaví jednoduchá, skoro až skvělá věc, bez toho, aby upozorňovaly na neopomenutelná rizika. Vzpomenu například na seriál České televize Ratolesti, který v jednom z dílů ústy známé herečky říká, že blokátory puberty jsou něco jako lentilky. Všichni hledající se náctiletí si v tom momentu mohli říct, super, jdu do toho, a už nikdo jim v tu chvíli nevysvětlil, že jsou s jejich užíváním spojena i velmi vážná rizika.
Na podzim budou další volby do třetiny Senátu. Očekáváte po nich změnu v horní komoře parlamentu? Pokud ano, jakou?
Chci věřit tomu, že neproběhnou v režimu hodní proti zlým, protože to je princip, který je pro současný politický život sice signifikantní, ale naprosto destruktivní. Ve výsledku to vede k ochromení správy země. Musí jít o souboj pohledů na to, jak se vydat ke společnému cíli, kterým je rozvoj naší krásné země. Klidně se hádejme kudy a jak, ale zkusme vynechat osobní útoky, osočování a označování názorových oponentů za svoloč a lůzu. Tato černobílost pohledu na svět vede k neexistenci dialogu. Vidíme to snad v každé politické televizní diskusi. Většina času je jejími účastníky utracena stylem „vy jste kdysi udělali tohle a támhleto“, odpověď pak vypadá většinou a „vy jste to předtím udělali taky“.
Je to identické chování dětí ve školce. Jen moderátor nemá jako učitelka tu pravomoc nohou podupávající politiky od sebe odtrhnout a poslat je každého do jiného kouta zpytovat svědomí. Je potřeba si přestat vyčítat a naopak je třeba v diskusi hledat alespoň základní shodu nad tématy národního zájmu, jako je obranyschopnost, sociální reforma, ale třeba i to, co všechno chceme platit z veřejných peněz nás všech. Zda to budou „jenom“ silnice, zdravotnictví, nebo i různé aktivity, které svým významem a vlivem na celou společnost jsou aktivitami spíše politickými. Systém dotací a grantů je dnes naprosto rozbujelý, nepřehledný a troufám si říct, že i společensky destruktivní. Ta čára nikdy nebude ostrá, ale právě proto zde má být politická diskuse. To, že můj oponent s něčím nesouhlasí, z něj nedělá padoucha, vůči kterému je vše dovoleno. Stále je třeba mít na mysli ono pověstné „kdo jsi bez hříchu, hoď kamenem“.
Pokud se tedy vrátím k Vaší otázce, doufám, že do Senátu přijdou nositelé jasných a čitelných pohledů na svět, nikoliv reprezentanti, které vyneslo do Senátu nějaké „klubové tričko“, které zrovna v tu danou chvíli bude reprezentovat jakési chvilkové vzedmutí společenské nálady.
Foto: archiv senátorky V. Ludkové
