Masakr spáchaný vojáky Rudé armády v Miechowicích (něm. Mechtal) ve dnech 25.–28. ledna 1945 je jednou z nejtragičtějších událostí doprovázejících obsazení hornoslezské průmyslové oblasti sovětskou armádou. Vraždění v polské obci Miechowice v lednu 1945 dokládá brutalitu vojáků Rudé armády při osvobozování území od nacistických okupantů. Smutné výročí připadá na tyto dny.
Vše začalo 25. ledna, kdy se v oblasti střetla v bojích Rudá armáda s rozptýlenými jednotkami volkssturmu, podporovanými členy Hitlerjugend. Na sovětské straně to byly jednotky 118. sboru Rudé armády pod velením genmjr. Alexeje Naumova, včetně třech pěších divizí tohoto sboru, podporovaných obrněnými brigádami a motorizovanou pěchotní brigádou.
Boje skončily 26. ledna. Sověti začali s dvoudenním masakrem civilních polských obyvatel (a evidentně i občanů jiných národností), jemuž padlo za oběť několik stovek lidí. Pro účely vyšetřování byl stanoven počet 880 obětí. V průběhu vyšetřování bylo potvrzeno 380 zavražděných osob a z toho bylo 230 identifikováno podle zápisů v matrikách. Kromě obyvatel Miechowic byli zavražděni i nuceně nasazení dělníci s rodinami a uprchlí vězni z koncentračního tábora Osvětim (dva Poláci, jeden Ital a jeden Maďar), kteří utekli z pochodu smrti.
Jednou z prvních polských civilních obětí byl katolický farář Jan Frencel, který byl přivolán k jiné oběti a byl zadržen vojáky Rudé armády. Jeho mrtvola byla posléze objevena při exhumaci a nesla stopy mučení. Satanská komunistická nenávist živená východním barbarstvím se zvlášť vyřádila na knězi Kristově. Vojáci Rudé armády pročesávali město. Vtrhli do bytů a sklepů, mnoho obětí bylo zabito na místě, jiné byly odvezeny na místo hromadných poprav.
27. ledna 1945 byl vojáky Rudé armády spáchán masakr i ve vesnici Przyszowice (odtud termín Zločin v Przyszowicích). Zde rudoarmějci zavraždili nejméně 69 lidí ve věku 10 dní až 78 let. Sověti zapálili všechny domy a na lidi, kteří se snažili hasit, stříleli z kulometů a pak vtrhli do ulic. Muže oddělili od rodin a odvedli do jednoho ze selských dvorů, kde je zastřelili. Ženy a dívky skupinově znásilnili. Mezi oběťmi vražedného řádění byly i děti, z nichž nejmladšímu bylo deset dní.
Jednou z příčin tak brutálního násilí na zdejším civilním obyvatelstvu je, že se sovětští vojáci ocitli na starém německém území, kde sovětské velení tolerovalo horší zacházení s civilním obyvatelstvem. Krutý osud tehdy v této oblasti stihl Poláky, Němce i příslušníky národnostní skupiny Slezanů.
Foto: redakce
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
