V sobotu, předposlední den setkání, jsme začali českou mší svatou v malém kostelíku a pak jsme se vydali na pláň. Šli jsme v davech, míchaly se různé národnosti. Když jsme se blížili na místo setkání, po takové uzavřené dálnici, byli tam policisté. Kontrolovali, jestli tam opravdu jdou lidé s visačkami a jsou ze Světových dní mládeže. Postupně se zvětšovalo horko, dálnice byla rozpálená, ale naštěstí jsme měli zásoby vody. Našli jsme náš sektor, který byl pod mostem a ve stínu, ale postupně jak přibývali lidé, tak se tam nevešli a museli být i mimo sektory. V jednu chvíli jsme si uvědomili, že nemáme jídlo, protože jsme nešli po hlavní trase a museli jsme se asi tři kilometry v protisměru vracet pro jídlo. To bylo hodně náročné. Když jsme konečně našli kamiony s jídlem, byli jsme jedni z posledních, komu ho vydali.
Večer přijel papež František, bylo uvítání, pak nádherná adorace a večerní program. Kolem půlnoci začalo všechno utichat. Spali jsme na dost stísněném prostoru, tři na místě pro dva. Ráno nás probudil v šest hodin kněz, který pouštěl hudbu. Mše svatá pak začala ve třičtvrtě na devět.
Po ní jsme šli do města a hledali jsme stín. To bylo hodně náročné, šly velké davy. Ale pořád ve mně rezonovalo jak papež opakoval: Nebojte se.
Všechno bylo relativně dobře připravené, i zdroje vody byly snadno dostupné. Abychom mohli používat mobily, měli tam vysílače, jinak by tam nebyl signál.
V pondělí jsme měli závěrečnou českou mši svatou a postupně jsme se začali chystat domů.
Anežka, podílí se mj. na pastoraci mládeže
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!