Pátého srpna vyvrcholily masívní protivládní protesty v Bangladéši pádem vlády Ligy Awami. Ta v zemi vládla autoritativním způsobem od roku 2009.
Bangladéšská rada pro hinduistickou, buddhistickou a křesťanskou jednotu uvedla, že během 48 hodin po pádu vlády bylo napadeno přibližně 400 budov patřících náboženským menšinám. Křesťané, hinduisté, příslušníci muslimského hnutí Ahmadíja a političtí aktivisté byli po celé zemi napadeni džihádisty.
K útokům došlo zhruba v polovině ze 64 bangladéšských okresů. V oblasti Chittagong Hill Tracts, kde křesťané tvoří asi čtyři procenta obyvatelstva, založili studentští vůdci v každém ze tří okresů výbory na ochranu modliteben, chrámů a kostelů.
Po pádu premiérky Šajch Hasína Vadžídové se zcela rozpadl právní řád. Policie je paralyzovaná a není schopna chránit životy a majetek obyvatel. Vzniklá anarchie donutila menšiny postarat se samy o sebe.
Opozice se připojila k protestům
Protivládní protestující původně požadovali, aby 30 % pracovních míst ve státní správě bylo vyhrazeno pro vojenské veterány z osvobozenecké války v roce 1971 a jejich děti.
K protestům se posléze připojily opoziční strany, včetně Bangladéšské nacionalistické strany (BNP), Džamáat-e-Islámí Bangladéš a také krajně pravicové islámské koalice Hefazat-e-Islám Bangladéš. Protestující vyjadřovali obavy z rostoucí nerovnosti, nedostatku pracovních míst po skončení COVID programu i v důsledku války na Ukrajině a nesouhlas s autoritářským stylem vedení země. Protesty nabraly na síle a více než 300 lidí při nich přišlo o život. Armáda odmítla zakročit a premiérka Šajch Hasína Vadžídová opustila zemi.
Strana Šajch Hasína Vadžídové Liga Awami sice v lednu vyhrála celostátní volby, ale opozice hlasování bojkotovala a požadovala vytvoření neutrální přechodné vlády, která by na volby dohlížela. Legitimita vlády byla zpochybněna. Ve snaze získat podporu sousedních zemí a odvést pozornost Šajch Hasína Vadžídová nedávno prohlásila, že v některých částech Bangladéše, Myanmaru a v oblastech Kuki Zo v indickém Manipuru existuje spiknutí s cílem vytvořit křesťanský stát.
Nyní je u moci přechodná vláda, kterou na návrh studentů vede nositel Nobelovy ceny za mír Muhammad Júnus. Tento bangladéšský ekonom a bankéř se proslavil velmi úspěšným konceptem mikroúvěru (poskytování drobných půjček chudým podnikatelům, kteří jsou málo bonitní na to, aby získali úvěr od tradiční banky).
BNP požaduje nové volby do tří měsíců.
Islám a nacionalismus
Obě hlavní opoziční strany, BNP a především Džamáat-e-Islámí Bangladéš, reprezentují protiindické postoje a udržují úzké vztahy s muslimským světem. Hasína Vadžídová je proindicky orientovaná, ale snaží se vyvažovat vliv Indie a Číny.
V širším politickém kontextu Bangladéše se většina lidí a politických stran orientuje buď na náboženský nacionalismus, který zdůrazňuje islám jako jednotící sílu, nebo na bengálský nacionalismus, který za jednotící prvky považuje jazyk a kulturu.
Svržená vláda reprezentovala druhou z těchto orientací. Strany a jednotlivci, kteří se hlásí k náboženskému nacionalismu, se přiklánějí k Pákistánu a Číně, zatímco strany a jednotlivci, kteří se hlásí ke kulturnímu nacionalismu, se přiklánějí k Indii a Západu.
Role Džamáat-e-Islámí
Džamáat-e-Islámí (Společnost islámu) je islámské fundamentalistické hnutí založené v roce 1941 v Britské Indii muslimským autorem, teoretikem a sociálně-politickým filozofem Sayedem Abul Ala Maududim. Strana inspirovaná Muslimským bratrstvem jako první rozvinula ideologii vycházející z moderního revolučního pojetí islámu a jejím cílem je šířit islámské hodnoty na celém indickém subkontinentu a zasazovat se o islámský politický systém. Zakladatel Maududi hlásal, že je nutné k zachování muslimské kultury zavést právo šaría.
Náboženští nacionalisté s Džamáat-e-Islámí se postavili proti osvobozenecké válce v roce 1971. Během války, v níž Indie podpořila Bangladéš v úsilí o nezávislost na dnešním Pákistánu, podporovali pákistánskou armádu a vytvořili milice, které se účastnily genocidního tažení Pákistánu proti Bengálcům a hinduistům.
Od roku 2013 má strana zakázáno účastnit se voleb, ale smí vyvíjet politickou činnost. Za předchozí vlády Ligy Awami byla většina vůdců Džamáat-e-Islámí za svou roli ve válce uvězněna nebo popravena. V roce 2023 Nejvyšší soud potvrdil zákaz účasti strany ve volbách.
Autor je dobrovolný spolupracovník CSI ČS
Prohlášení prezidenta Křesťanské mezinárodní solidarity CSI, Dr. Johna Eibnera
V prohlášení Dr. Johna Eibnera se mj. říká:
CSI je znepokojena růstem násilí vůči nemuslimským náboženským menšinám v Bangladéši, ke kterému došlo po svržení sekulárně orientované vlády 5. srpna.
Džihádistické skupiny, včetně aktérů spojených s radikální politickou stranou Džamáat-e-Islámí, útočí na hinduisty, muslimy Ahmadíje, křesťany a politické aktivisty po celé zemi. Útoky zahrnují i sexuální násilí. Bezpečnostní složky jsou většinou pasivní a šíří se anarchie.
Bangladéšská Džamáat-e-Islámí je džihádistická strana, která usiluje o vytvoření islámského státu v Bangladéši. Během bangladéšské války za nezávislost v roce 1971 se milice Džamaat-e-Islami podílely na genocidním tažení pákistánské armády proti Bengálcům a hinduistům.
Náboženský pluralismus a tolerance byla po desetiletí charakteristickým rysem bangladéšského státu a společnosti, a to i navzdory stále autokratičtějším tendencím odcházející vlády Ligy Awami. Už před 5. srpnem zaznamenala CSI v Bangladéši rostoucí míru násilí a právního pronásledování křesťanů. Pád vlády otevírá dveře pronásledování v mnohem větším měřítku.
- CSI podporuje výzvu Národní rady církví v Bangladéši k modlitbám za etnické a náboženské menšiny, které jsou v současnosti v různých částech země napadány.
- CSI vyjadřuje soustrast stovkám Bangladéšanů, kteří přišli v posledních týdnech o své blízké.
- CSI vyzývá prozatímní bangladéšskou vládu, aby okamžitě přijala opatření na ochranu náboženských menšin v Bangladéši, a vyzývá ji, aby i nadále pevně dodržovala své veřejně deklarované závazky v oblasti demokracie a rovných práv.
- CSI vyzývá všechny mocnosti, které mají v Bangladéši vliv, zejména Spojené státy, aby odsoudily pachatele násilí proti náboženským menšinám v Bangladéši a aby při jednání s bangladéšským státem prosazovaly bezpečnost náboženských menšin.
Dr. John Eibner
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!