Úvodní slovo čtenářům
Předkládáme Vám informace pocházející z rozhlasového rozhovoru se členy Mezinárodní asociace exorcistů. Autory jsou P. Francesco Bamonte a prof. Alberto Castaldini, kteří ve vysílání italského Radia Maria prezentovali nově vydanou knihu s názvem Il fascino oscuro di Halloween (Temné kouzlo Halloweenu), kde se jako autoři podrobně věnují pohanskému svátku Samhain, který slaví keltské národy od konce října do začátku listopadu. Věřím, že informace zde podané budou k užitku mnoha křesťanům, napomohou správnému chápání problematiky spojené se zmíněným svátkem, povedou čtenáře k ocenění hloubky křesťanských svátků Všech svatých a Věrných zemřelých, jimž je Samhain protikladem.
Mons. Karel Orlita, prezident asociace
Irští rolníci, kteří se hlásili ke katolické víře, slavili svátek Všech svatých. A slavili ho i po emigraci do Severní Ameriky. Ve své kolektivní paměti si emigranti uchovali některé prvky starobylých keltských slavností, například lucernu vyrobenou z tuřínu a poté z dýně. Tyto lucerny se používaly také v Itálii ve dnech Památky zesnulých. Jde o velmi starobylý zvyk. Když však Irové přišli do Ameriky, tvořili oproti protestantům náboženskou menšinu a Halloween se nakonec stal oslavou sklizně. Postupem let se přidaly kolektivní hry a akce, při nichž se vyprávěly strašidelné příběhy, lidé společně tančili a zpívali.
Hrozivý hladomor podnítil masovou emigraci Irů do Severní Ameriky. A Halloween, který se vrátil do protestantského tónu, se ještě více prosadil jako čas volna, který se však vyznačuje připomínkou děsivého světa, světa podsvětí. Kromě toho byl zaveden esoterický zvyk věštit v tyto dny dívkám jméno budoucího ženicha. Od 30. let 20. století začaly některé americké firmy vyrábět halloweenské oblečení a kostýmy v průmyslovém měřítku. Děti a mládež se oblékaly stejně jako dnes za upíry, zombí, vlkodlaky, duchy, kostlivce a čarodějnice. Po druhé světové válce se do tohoto procesu zapojily také školy. Složitý mechanismus, který si tento byznys oblíbil.
Halloween se během několika generací stal ve Spojených státech kolektivním rituálem, jakýmsi přechodovým rituálem z dětství do dospívání, při němž hrůzostrašné a děsivé věci zkoušejí odvahu účastníků. Faktem však zůstává, že i po třicítce a čtyřicítce se mnozí lidé na celém světě nadále převlékají za zombí a čarodějnice. Halloween byl díky reklamě, masmédiím a ekonomickým zájmům nesčetných velkých korporací dokonale úspěšnou akcí. Masmédia si dala záležet na tom, aby ho prezentovala jako svátek zbavený jakýchkoli náboženských prvků. Ve skutečnosti je jeho původní význam, který je dnes znovu předkládán v postmoderním rámci, pohanský. V tom spočívá jeho „temná fascinace”. Ani ne za třicet let si svátek Halloween získal také v Itálii velkou popularitu. Svátek Všech svatých a památka zesnulých jsou svátky, které téměř ustoupily do pozadí. Přesto měly velký význam pro udržení vědomí sounáležitosti společnosti. Jít na hřbitov navštívit zesnulé blízké, shromáždit se na tomto místě s příbuznými a přáteli: jde o kolektivní chování se sociálně agregačním i náboženským obsahem, má podpůrnou a uklidňující hodnotu. Tuto funkci v konzumním Halloweenu skutečně nelze vidět.
Začněme objektivním faktem: ošklivostí této maškarády. Halloween nenabízí nic skutečného, nic dobrého, a neukazuje nic krásného, takže v rámci této masové slavnosti nenacházíme nic autentického, co by vzbuzovalo dobré pocity. Halloween vyjadřuje a vyzdvihuje ošklivost a vštěpuje dětem a mladým lidem ošklivost tím, že je nějakým způsobem směřuje ke zlu. Nasměrovat je k ošklivosti ve skutečnosti znamená nasměrovat je opačným směrem k tomu, co je dobré a pravdivé, a tedy k Bohu, který je zdrojem pravdy, dobra a krásy. V ráji, kde vládne dobro, je všechno krásné. V pekle, kde vládne pouze nenávist, je vše ošklivé. Přesto je zakořeněná představa, že Halloween je neškodnou příležitostí k zábavě. A ti, kdo mají výhrady k jeho obsahu, jsou okamžitě obviněni z tmářství a netolerance.
Halloween oficiálně slaví neočarodějové, kteří se sdružují v hnutí zvaném Wicca, což je termín převzatý ze staré angličtiny a znamená „čaroděj“. Wicca oslavuje přírodní cykly okultními rituály a má miliony stoupenců. Vyznavači Wiccy samozřejmě dodržují Samhain, který zahajuje wiccanský kalendář, a Nový rok magie. Osm wiccanských svátků se nazývá sabbaty a slaví se podle polohy Slunce vůči Zemi. Samhain je jedním z nich: přesněji řečeno jedním z hlavních sabbatů.
Takto přepohanštěný Halloween se potvrzuje jako magicko-rituální slavnost, rozšířená v anglosaských zemích a bohužel exportovaná i k nám. Zdá se, že jeho prostřednictvím se v zemích se silným katolickým náboženstvím rozšířila magická vize světa, která získala nové generace pro okultismus. Pak jsou tu satanistické skupiny, které se ve svých různých odnožích řídí sezónním kalendářem a sledují fáze Měsíce, znesvěcují křesťanské svátky a slavnosti svatokrádežnými úkony a černými mšemi.
Satanisté svými nečistými obřady znesvěcují noci mezi sobotou a nedělí, aby znesvětili poslední z nich, Den Páně, a také vigilie četných katolických slavností, svátků a památných dnů a – zvláštním způsobem – noci předcházející každému svátku, slavnosti nebo památce ke cti Panny Marie.
My, exorcisté, víme, že pro uctívače satana se začátek satanského roku shoduje s Halloweenem. Zdá se tedy, že tento svátek není tak úplně neškodný a představuje víc než jen dětský karneval nebo maškarádu Jeden historický fakt se jeví nepopiratelný. Halloween má předkřesťanský původ. To by samo o sobě patřilo k onomu fenoménu uchování starobylých náboženských projevů dávné Evropy, které překonal následný proces evangelizace. Ale jak jsme se již zmínili, tento pokřesťanštěný svátek v rámci katolicismu byl později přeformulován americkým protestantismem. A do Evropy se vrátil v materialistickém, komerčním, a dokonce novopohanském rámci.
Sociální prostředí tomu napomáhá. Nedávný průzkum vypočítal, že 34 % Italů věří (nebo nevylučuje) v možnost komunikace s mrtvými, 29 % v astrologii, 24 % v černou magii, 19 % v předpovídání budoucnosti pomocí tarotových karet, 18 % v tzv. bílou magii a 17 % ve věštecké nebo okultní léčitele. Ukazuje se, že Italové utratí za okultní praktiky více než 8 miliard eur. Neopohanství je na vzestupu. Wicca, neočarodějnictví se prosazuje hlavně na severu; pohanské kulty se znovu rodí v Římě, v srdci křesťanství. Velká část environmentalismu se pak blíží proudům New Age – vzpomeňme na téma zbožštěné Matky Země.
Existují dokonce místní televizní stanice, které se ve svém vysílacím schématu specializují na ekologii, alternativní medicínu a spiritualitu nebo na znovuobjevování dávných rituálů mezi Alpami a Apeninami. Je třeba říci, že příliš často zapomínáme na své zvyky: mám na mysli dědictví tradic, které se ukládalo po staletí v procesu sedimentace a přizpůsobování. A které bylo prožíváno z křesťanské perspektivy. Podle tradiční vize primitivní civilizace, která je základem velké části identity naší země, například mrtví odpočívají ve „světě“, který se přirozeně vztahuje k tomu našemu, aby byla zajištěna rovnováha, jež je nestabilní kvůli nejistotě života. Místo toho jsme v posledních desetiletích svědky oživení víry a praktik s magicko-okultistickým pozadím, někdy chytře maskovaných jako folklór. Něco podobného se stalo s Halloweenem v Irsku, které evangelizoval svatý Patrik.
Zdroje: AIEINTERNATIONAL.IT, HTTPS://RADIOMARIA.IT/TRASMISSIONI/PADRE LIBERACI DAL MALIGNO/
Foto: Pavel Langer, Člověk a víra: 1. 11. 2024 mše svatá ze slavnosti Všech svatých, Olomouc.
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!