Mši svatou pro českou mládež v Lisabonu třetí den mezinárodního setkání celebroval pražský pomocný biskup Zdenek Wasserbauer. Zastihli jsme ho večer po náročném programu a položili mu pár otázek:
Zažil jste vůbec tolik mladých českých křesťanů pohromadě jako v Lisabonu?
Určitě. Z blízké minulosti bych vzpomněl Celostátní setkání v Hradci Králové před rokem. V Portugalsku je nyní asi 3200 mladých lidí z České republiky. V Hradci jich bylo ještě o mnoho víc.
Jaké jsou Vaše bezprostřední dojmy? Co Vás oslovilo?
Vnímám, že tady je moc krásná atmosféra a myslím, že naprostá většina z těch, kdo sem přiletěli nebo přijeli, nebudou litovat. Jak tady chodím mezi mladými lidmi a snažím se s nimi mluvit, tak vidím jejich krásu. Nejen tu vnější, ale i vnitřní, která se projevuje radostí, nadšením. Přestože to tady není vždy jednoduché, je tu poměrně teplo, organizace občas pokulhává, někteří nemají úplně komfortní ubytování, není jednoduché dostat se ke sprchám, není jednoduché dostat se k jídlu, což jsme si i my biskupové ověřili, protože s nimi chodíme na jídlo, tak přes veškerý diskomfort z nich vyzařuje nadšení a radost. Bylo to cítit i při mši svaté, jak se dokáží zapálit, zpívat, tleskat.
Musí to být hodně silný zážitek, vidět tolik elánu pohromadě.
Je zajímavé, že z mnoha zemí tady není tolik lidí jako od nás. Nejvíc je tady možná Francouzů, ale těch 3200 je krásné číslo a my, biskupové z toho máme velkou radost a vzájemně ji sdílíme.
Chtěl byste něco vzkázat mladým lidem, kteří do Lisabonu přijeli nebo přiletěli?
Chtěl bych jim vzkázat, aby si to opravdu nenechali ničím zkazit, aby se dokázali přenést přes nepohodlí, které tady je. Aby si to užili, aby to prožili ve společenství mladých lidí, aby se posílili a vyrostli ve víře. Včera jsem měl kázání při bohoslužbě a tam jsem mladým na základě čtení ze Starého zákona říkal, aby podobně jako Mojžíš, vnímali Boha zas o něco víc jako svého přítele. A aby to nebylo jen duchovní, ale aby tady navázali nové vztahy a našli si nové přátele, ať už z naší země nebo z jiných zemí. To bych jim také přál.
A vzkázal byste něco také jejich rodičům?
Chtěl bych jim poděkovat. Zejména těm, kteří svým dětem finančně přispěli, protože to opravdu není malý výdaj, zaplatit letenku, účastnické poplatky. Z některých rodin je tu dokonce víc sourozenců… Také bych jim poděkoval, že svým dětem nebránili a že je povzbudili.
Kateřina Šťastná
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!