Komentář Tomáše Machuly
Letošní volby do Evropského parlamentu jsou komentovány z různých stran. Hlavní témata jsou boj mezi ANO a SPOLU, neúspěch Pirátů a SPD či úspěch komunistické koalice STAČILO a spojení Motoristů a Přísahy (Mirkem Topolánkem výstižně přejmenované na dýzl a fízl). Mým cílem není přidat k těmto litaniím další řádky. Chtěl bych spíš zaplakat nad hrobem normálních politických střetů, které v podstatě vymizely.
Člověk je živočich rozumový, takže schopnost přemýšlet a na základě toho se svobodně rozhodovat ho vyčleňuje z řady ostatních živočichů, kteří nepřemýšlejí. Člověk, který přestává používat rozum, se dostává na úroveň zvířete. Zvíře lze vycvičit, zvíře může mít bohaté emoce, zvíře může poslouchat, ale jen člověk může být kriticky myslící a svobodnou bytostí. V poslední době se volby do různých orgánů státu i EU podobají spíše emočním dostihům, kdy hlavní není argument, ale pocit, dojem, stádní reflex apod. Pro společnost, kde jsou určující makak, krysa či kráva by to asi stačilo, ale jako lidé bychom měli cílit spíše na rozum a svobodu.
Aby nedošlo k omylu, nedomnívám se, že politický boj může být bez emocí. Pouze říkám, že emoce by neměly být to hlavní, o co se v něm snažíme, a že aspoň ti rozumnější politici by měli usilovat o argumentační přesvědčení myslících voličů. S tím souvisí i to, že je jasně vyprofilovaný nejen jeden kandidát, ale do jisté míry i strana či hnutí, za které kandiduje. V řadě voleb (Poslanecká sněmovna, krajská zastupitelstva, obecní zastupitelstva, Evropský parlament) totiž nevolím jen jednu osobnost (jako do Senátu či v prezidentské volbě), ale kandidátku složenou z mnoha lidí.
Pamatuji zlaté časy, kdy člověk sice nemusel nad vším v politice jásat, ale bylo víceméně jasné, za čím stojí ODS, ČSSD, ODA, KDU-ČSL, KSČM a další. Nešlo přitom jen o program, ale i o určitý typ osobností a hodnotových systémů. Postupně se relativně solidně čitelné politické spektrum rozmývalo a objevilo se čím dál více populistických uskupení, tedy hnutí, která nejdou za jedním názorem, ale za hlasy voličů (říkáme to, co je marketingově vhodné a přinese hlasy, dnes to či ono, zítra klidně opak), nebo za jedním Vůdcem. Taková je doba a člověku, který chce volit rozumně, se tak zužují solidní možnosti, z nichž při volbách vybírá.
Minulé volby do Poslanecké sněmovny přinesly vznik jakýchsi velkých volebních koalic (SPOLU a PirStan), které pak společně vytvořily vládu. To snad ještě nějak dávalo logiku, pokud vezmeme v potaz jednotný postoj v hlavních tématech domácí politiky (především rychle rostoucí deficit a děsivě amatérské vystupování vládních představitelů). Právě skončené volby do Evropského parlamentu udělaly další krok tím, že zakonzervovaly koalici SPOLU pro volby, kde už taková jednota v hlavních tématech ani zdaleka nefunguje. Dívat se na kandidátku s Vondrou a Niedermayerem znamená rezignovat na otázku „Losna, nebo Mažňák?“ ve prospěch iluzorní zářné jednoty evropských Stínadel. K tomu přidejme skutečnost, že absence ideového střetu se nezastavila v mezích kandidátky SPOLU, ale až na drobné a spíše komické úlety jsme rozumné ideové vymezení neviděli ani mezi dalšími členy současné vládní koalice. Vize Evropy u jednotlivých vládních stran jsou však prakticky ve všech hlavních bodech naprosto rozdílné.
A tak nám byla odepřena volba mezi konzervatismem a liberalismem, pravicí a levicí, federalismem a nacionalismem apod. ve jménu jednotné národní fronty proti populistům. Krátkodobě to možná nějaké zisky přineslo. Aspoň TOP09 si nemá na co stěžovat, protože jinak by podle mého skromného soudu tato strana 2 mandáty nezískala ani náhodou. Stojí to ale v dlouhodobém měřítku za to? Namísto střetu koncepcí a idejí, které sice kladou určitý nárok na voliče a jeho myšlení, ale předpokládají, že je živočichem rozumovým, máme zvláštní střet téměř jednotné fronty „správňáků“ s množstvím různých populistů. A takový střet živočichy rozumové nepotřebuje, neboť si vystačí s makaky, krysami a krávami.
Nejsme a nechceme být bráni jako krysy, ale jako lidé, kteří mají schopnost myslet a svobodně se rozhodovat. Vraťte nám ideové střety, i když je vždycky nějaké to vřeštění makaka nebo neúnavné krysí hlodání budou nepříjemně rušit. Dokážeme myslet i na pozadí zvuků z pralesa.
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!