Teroristické útoky v centrálním nigerijském státě Plateau si od poloviny dubna vyžádaly životy desítek křesťanů. Mezi prosincem 2023 a únorem 2024 bylo jen v tomto státě zavražděno více než 1 300 lidí. Tragédie nigérijských křesťanů probíhá za nezájmu „seriózních“ médií i světových lídrů.
Od Vánoc jsou křesťanské vesnice ve středonigérijském státě Plateau pod neustálým tlakem ze strany muslimských militantů z kmene Fulbů.
Vlna násilí začala dvoudenním vánočním masakrem. Při koordinovaném útoku za použití těžkých zbraní bylo zmařeno více než 200 životů. Mnohé z obětí uhořely ve vlastních domech.
Po krátkém období klidu v březnu a na začátku dubna násilí znovu od poloviny dubna vzplanulo. Výsledek je tragický – mnoho ztracených životů a desítky tisíc vysídlených. Naposledy byla terčem ozbrojených útočníků vesnice Zurak a obětí bylo více než 40.
Farmáři i studenti
Sled událostí, které se odehrály v posledních dvou týdnech, je hluboce znepokojivý. V Kayardě vyvolali útočníci zmatek a připravili o život čtyři křesťanské farmáře. Tím násilí neskončilo. Téhož dne byl ve vesnici Kwal přepaden a zavražděn křesťan pracující na své farmě. Obdobné incidenty jsou časté – o několik dní dříve si útok militantů v Ngoksaru vyžádal dva mrtvé a šest zraněných. V polovině dubna bylo pět křesťanských komunit rozprášeno a mrtvých bylo 18. Obětí džihádistů se stal i student z Plateau State University. Místní vládní úředník řekl, že militanti vtrhli do univerzitního kampusu a „sporadicky stříleli do vzduchu, aby oznámili svůj příchod“.
Plíživá genocida
Caleb Mutfwang, guvernér státu Plateau, neskrývá nad probíhajícími nevyprovokovanými útoky hluboký zármutek. Násilí navzdory snahám místní vlády pokračuje. Guvernér občany ujišťuje, že jeho administrativa bude ve spolupráci s bezpečnostními agenturami nadále usilovat o bezpečí obyvatelstva. Vyjadřuje upřímnou soustrast obětem, modlí se za rychlé uzdravení zraněných a označuje pokračující útoky na křesťany za „genocidu“.
1 336 zavražděných za tři měsíce
9. května Amnesty International Nigeria oznámila, že v období od prosince 2023 do února 2024 bylo jen ve státě Plateau v důsledku sektářského násilí zavražděno 1 336 lidí.
Organizace pro lidská práva uvedla, že její výzkumný tým navštívil některé z postižených oblastí týdny po vražedných vánočních útocích. Zjistila, že od prosince do února bylo vyhnáno z domovů 29 554 lidí. Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) bylo k prosinci 2023 ve státě Plateau téměř 55 000 vysídlených obyvatel.
Útoky v Plateau jsou součástí dlouhodobé kampaně fulbských džihádistických milicí, která má za cíl vyhnat křesťanské komunity z domovů v nigerijském Středním pásu. V posledních letech mají Fulbové na svědomí více Nigerijců než Boko Haram nebo Islámský stát západní Afriky.
150 vesnic
Partnerská organizace Křesťanské mezinárodní solidarity CSI ve státě Plateau – Emancipační centrum pro oběti krize v Nigérii – nedávno zveřejnila seznam více než 150 křesťanských vesnic, které byly od roku 2001 anektovány a vysídleny fulbskými džihádisty. Jen v roce 2023 extremisté dobyli 22 vesnic.
Mlčení nebo mlžení
Ti z nás, kteří tuší jaký je rozsah pronásledování křesťanů ve světě, a jak je o něm informováno, nejsou překvapeni, že děsivý vánoční masakr a tím spíše řetězec následujících „drobných“ incidentů, zůstal mimo zájem hlavních „seriózních“ médií i světových politických lídrů. Pokud jsou masakry takového rozsahu, že jsou o nich média přece jen nucena informovat, děje se tak převážně formou drobné zprávy ve stylu: „Spory mezi pastevci a farmáři o půdu a vodu přerostly v krvavé nepokoje. Příčinou je klimatická změna a její negativní dopady na africké zemědělství.“
Pokud by tomu tak bylo, může nigérijským křesťanům pomoci záchrana planety skrze náš ambiciózní evropský Green Deal. Jenže tomu tak není – útoky muslimských Fulbů jsou vedeny téměř výhradně proti křesťanům a muslimští vesničané zůstávají útoky nedotčeni. Také načasování masakru ukazuje na náboženský kontext.
K plíživé genocidě křesťanů v Nigérii se nikdy jasně nevyjádřil ani Vatikán. Nikdy místní pronásledované křesťany neoznačil za oběti islámského džihádu. Mlžení je nežádoucím vedlejším produktem katolického dialogu s islámem, do kterého církev bez valných výsledků investovala mnoho energie. Zdůrazňuje v něm to pozitivní a vyhýbá se obtížím. Katolickým účastníkům dialogu je zakázáno klást nejdůležitější otázku, kterou je masívní pronásledování křesťanů ze strany islámu.
Republikánský kongresman Frank Wolf už před lety řekl: „Jak můžeme chtít po politicích, aby se zajímali o pronásledované křesťany, když na ně nepamatují ani představitelé a příslušníci západních církví?“
Nemůžeme se pak divit, že ulice západních metropolí nejsou zaplněny demonstranty požadujícími zastavení genocidy křesťanů. Nemůžeme se divit, že Nigérie není bombardována sprškou rezolucí, sankcí, bojkotů a výzev od OSN a dalších světových hráčů.
Křesťanská mezinárodní solidarita CSI, která prostřednictvím svých partnerů pomáhá v Nigérii obětem islámského teroru, letos v lednu apelovala na západní země, aby usilovaly o ukončení vraždění: „Vyzýváme Spojené státy a jejich spojence, aby se těmito vraždami zabývali ve svých jednáních s nigerijskou vládou a nadále nezavírali oči před plíživou genocidou probíhající v nejlidnatější zemi Afriky,“ řekl prezident CSI International Dr. John Eibner.
Pronásledování křesťanů v Nigérii
Nigérie je nejlidnatější zemí Afriky s počtem obyvatel, který stoupl ze 70 milionů v roce 1980 na současných 218 milionů. Nábožensky je rozdělena zhruba napůl mezi křesťany a muslimy, přičemž severní polovina země je většinově muslimská a jižní polovina většinově křesťanská. V pořadí zemí s nejhorším pronásledováním křesťanů zaujímá Nigérie šestou pozici.
Křesťané jsou zejména na muslimském severu trvale a beztrestně terorizováni islámskými militanty a ozbrojenými „bandity“. V Nigérii je každý rok zabito pro svou víru více věřících (6000 v loňském roce), než ve zbytku světa. Útoky ze strany islámských extremistických skupin, jako jsou militanti z kmene Fulbů, Boko Haram a ISWAP (Islámský stát v provincii Západní Afrika), jsou velice brutální. Po nájezdech džihádistů zůstávají v kraji zmařené lidské životy, zničené majetky, obydlí a kostely. Přeživší, kteří nebyli při útocích uneseni za účelem vymáhání výkupného nebo sexuálního otroctví, jsou připraveni o živobytí a vyháněni z domovů, zanechávajíce za sebou spálenou zemi a hromadné hroby.
Od roku 2009, kdy protikřesťanský teror saláfistická teroristická organizace Boko Haram zahájila, bylo více než 50 000 křesťanů zavražděno, 18 000 kostelů a 2 200 křesťanských škol bylo vypáleno. Teror je spojen s násilným masovým vysídlováním. Přibližně pět milionů křesťanů bylo po útěku z domovů umístěno do táborů pro vnitřně vysídlené osoby v Nigérii a do uprchlických táborů na regionálních hranicích. Neschopnost vlády, trestat pachatele a chránit křesťany, útočníky spíše povzbuzuje, a tak se teror šíří stále více na většinově křesťanský jih země.
Ve 13 státech severní Nigérie, které zavedly islámské právo šaría, čelí křesťané diskriminaci a útlaku v pozici občanů druhé kategorie.
Julius Kahanec
Autor je dobrovolný spolupracovník Křesťanské mezinárodní solidarity CSI CS, která v Nigérii ve spolupráci s místními partnery pomáhá obětem teroru.
Galerie
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!