V České republice probíhá od roku 2009 transformace systému péče o ohrožené děti s cílem zrušit kojenecké ústavy a omezit dětské domovy. Kojenecké ústavy byly novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí z roku 2021 s účinností od 1. 1. 2025 zrušeny, i když podmínky pro tento krok nebyly vytvořeny. Do ústavní péče mají vstup zakázán děti ve věku do čtyř let, od roku 2028 dokonce ve věku do sedmi let.
Zdánlivě bohulibý krok, ovšem realita je úplně jiná. Chybí nejen pěstouni, ale i kapacity ve všech typech pobytových zařízení pro děti všech věkových kategorií, kterým je nutné poskytnout azyl a ochránit je před špatným zacházením a násilím v rodinách.
Dne 10. 3. 2025 zveřejnila Městská policie hl. m. Prahy na sociálních sítích videozáznam z nočního zásahu, kdy na ulici na Praze 13 zachraňovala půlroční miminko v doprovodu opilé matky.
Strážníci k dítěti přivolali sanitu záchranky, poté Policii ČR a nakonec kontaktovali prostřednictvím pohotovostního mobilu OSPOD, neboť nemocnice neshledala důvod k hospitalizaci dítěte. V Praze nebyl v té době ani jeden neobsazený pěstoun na přechodnou dobu. V tomto případě se nakonec našlo volné místo v Klokánku a matka s dočasným umístěním dítěte dala naštěstí souhlas. Video, které zveřejnila městská policie, dosáhlo během tří dní dvacet tisíc shlédnutí. Zásah OSPOD je pro veřejnost neviditelný. Podobné výjezdy OSPOD v součinnosti s policií nejsou přitom žádnou výjimkou. Od ledna však stále více nabývá na aktuálnosti nerudovská otázka „Kam s ním?“ Nejde přitom o slamníky, ale o ty nejzranitelnější děti v ohrožení života a zdraví.
MPSV mimo zákonnou úpravu na konci loňského roku vymyslelo tzv. „neodkladnou péči“ u obsazených pěstounů na přechodnou dobu. To znamená, že se musí tito pěstouni oslovit, aniž by měli povinnost dítě v krizové situaci přijmout. Sociální pracovník má podle tohoto doporučení s dítětem na ruce z policejní služebny i v noci obvolávat pěstouny s dotazem, zda by k přijatému dítěti nepřibrali dočasně další dítě, o němž víte často jen to, že aktuálně na něm lékař nic neshledal…Může být tento postup standardem sociální práce v krizové situaci, kdy je potřeba dostat dítě co nejdříve do bezpečí?
Nejmenovaný poslanec, který horlivě zastával rušení kojeneckých ústavů, nyní navrhuje trvat na převzetí malého dítěte zachyceného v terénu nemocnicí. Podobná praxe je běžná například v Rumunsku. O tom jsme se mohli dozvědět už na počátku transformace. Vyplývá to ze zprávy z roku 2009, kdy provedla síť Eurochild mez svými členskými organizacemi průzkum týkající se situace dětí v náhradní péči v Evropě. Ve zprávě se konstatuje, že chybí konzistentní a srovnatelné údaje, neboť data nejsou v zúčastněných 30 zemích shromažďovány konzistentním způsobem. Jednotlivé druhy náhradní péče jsou definovány různě. Jak se přišlo na to, že je Česká republika jednou z posledních zemí, která dává malé děti do pobytových zařízení, není jasné. Komparativní studie neexistuje. Obrázky nemocničních kojeneckých ústavů s kovovými postýlkami jsou hlubokou minulostí. Od 1. 1. 2025 se zrušila v transformovaných Dětských centrech sociálně-zdravotní lůžka uzpůsobená dětem, pro která nyní hledáme jen těžko umístění. Na tato lůžka nesmí děti ani v krizové situaci, ale budeme se dohadovat s nemocnicemi, aby je přijali na zdravotní lůžka mezi nemocné děti?
To je výsledek transformace systému péče o ohrožené děti, která podle závěrečné zprávy kontrolního šetření Nejvyššího kontrolního úřadu z prosince loňského roku stála neefektivně vynaložených 48 miliard korun.
Co brání tomu, aby v nově koncipovaných Centrech komplexní zdravotní péče mohla být i sociálně-zdravotní lůžka pro neodkladnou péči zvláště o děti s nejasnou osobní a rodinnou anamnézou, zachycené v terénu podobně jako miminko 10. 3. v pražských Stodůlkách?
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!