Minulý týden jsem se vydala na schůzi Výboru pro zdravotnictví do Senátu Parlamentu ČR, ve kterém proběhla debata senátorů s názvem „Transgenderismus destruuje podstatu lidské existence“. Akce se uskutečnila na popud pražského senátora a kardiologa prof. Jana Pirka a tvrdá data z oblasti medicíny a sociologie prezentoval Mgr. Petr Hlávka, který vyučuje na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci sociologii zdraví a nemoci.
Hned na začátku debaty pan Hlávka jasně oddělil pojmy transsexualita a transgenderismus. Uvedl, že zatímco první je oficiální diagnostický medicínský pojem, ten druhý je ideologický. Podle Hlávky je odborná komunita stále více tlačena do nekritické akceptace afirmativního přístupu transgender a nebinární komunity, která z ideologicko-aktivistických pozic vyvrací platné axiomy (doložené vědeckým poznáním), například o binaritě pohlaví. Plénu položil několik zajímavých otázek, z nichž bych zmínila třeba tu, jak se člověk může cítit opačným pohlavím, když nemá žádnou možnost evidence toho, jaké to skutečně je, být opačným pohlavím. Co takový člověk může naopak pociťovat, je nesoulad s některými projevy společenských rolí pohlaví, které lze zvnějšku pozorovat. Dále zmínil pro mě opět velmi zajímavý fenomén, že tvrzení „narodil jsem se ve špatném těle“ nebo „narodil jsem se v těle opačného pohlaví“, není vědecky podložitelné, ale vychází z metafyzického pojetí toho, že si duše vybírají těla atp.
V ČR podle něj užívají blokátory puberty děti od 12 let, ale není pro ně stanovená žádná věková hranice, a jedinou kontraindikací k tzv. tranzici je diagnóza schizofrenie. Zároveň děti běžně absolvují hormonální léčbu, tedy chemickou kastraci před 18. rokem, klidně již v 15 a 16 letech. Pivo si dát nemohou, ale chemickou kastraci podstoupit se souhlasem rodičů nebo se svolením soudu mohou.
Problém transsexuality hodnotil Hlávka jako výrazně převažující u dívek, přičemž se dá vysledovat jasný trend, že dívky nechtějí být muži, ale odmítají být ženami a opakovat životní osudy žen ve svém okolí. U chlapců, kteří se „identifikují jako dívky“, převažuje motiv obav z neúspěchu obecně či neúspěchu v mužském kolektivu. Přidruženými problémy jsou u těchto mladých obezita, autismus a u lidí, kteří se prožívají jako nebinární, jsou to poruchy příjmu potravy.
Vliv na odpor k ženství má podle něj u dívek dostupnost pornografie v nízkém věku, kdy se odmítají identifikovat s vyobrazováním žen v sexu a nechtějí, aby se jim podobné věci děly. Zároveň zmiňoval i nedávný případ, kdy jej navštívila maminka s dcerou, která se chtěla „stát chlapcem“ a po důvěrném rozhovoru se mu svěřila s tím, že byla sexuálně zneužita členem rodiny a chtěla se zbavit „původu“ tohoto traumatu.
Mezi senátory panovala poměrně vzácná a razantní shoda na tom, že je nutné děti chránit před škodlivými ideologiemi, a to zejména tím, že se děti a mládež nebudou například ve školách vystavovat předčasným otázkám a falešným dilematům, jež se některé neziskové organizace snaží uměle vnášet do škol. Shoda panovala i na tom, že mládež, která prochází těmito těžkostmi, volá především o pomoc, protože se necítí dobře. V drtivé většině pochází z nefunkčních rodin, či z rodin, kde úplně chybí matka nebo otec.
Poněkud smutnou zprávou je, že ve Sněmovně minulý týden většina poslanců odmítla předřadit poslanecký návrh novely občanského zákoníku řešící změnu pohlaví, kterou jim nařídil Ústavní soud (což je samo o sobě jedním z projevů soudního aktivismu v kulturních válkách, před kterým léta varujeme). Zablokováním debaty fakticky odmítli řešit již v současnosti alarmující stav, kdy počet dětí s genderovou dysforií exponenciálně narůstá. S tím souvisí obrovské množství dětí podstupující hormonální léčbu, která však není léčbou, nýbrž mrzačením. To je v drtivé většině případů ukvapené a předčasné, ale především nezvratné.
Pokud nezačne politická reprezentace tuto ožehavou otázkou adekvátně řešit, ponesou odpovědnost za chaos, který vznikne od 1. července 2025, způsobený zásahem Ústavního soudu. Od tohoto momentu si budou moci lidé s potvrzením od poskytovatele zdravotních služeb o trvalosti jejich nesouladu s biologickým pohlavím dojít na matriku a nechat si úředně změnit pohlaví. Budou u nás moci „rodit muži“ a podobně. Menšina poslanců chce zatím proaktivně řešit zdraví a práva dětí (aby neměly děti tátu, co je porodil) a reálné nebezpečí pro ženy ze strany mužů, kteří zavíráním očí před touto problematikou otevírají snadnou cestu ke vstupu mužů do ženských sportovních disciplín, nástupu do výkonu trestu do ženské věznice, atd.
Ve zbývajících týdnech bude ještě možné, aby Poslaneckou sněmovnou prošly poslední návrhy zákonů před blížícími se volbami. Čím blíže budou, tím menší je šance na konstruktivní přístup. Otázka ochrany zdraví dětí, práv žen je ale otázka nadstranická a má být prioritou nejen na plakátech, proto stále doufáme, že zavládne zdravý rozum.
Drazí, věřím, že jako jsme setrvalou a trpělivou prací zvládli čelit už mnohému, zvládneme to i nyní. Musíme posilovat občanskou společnost ve věci ochrany přirozených hodnot. Děkujeme všem podporovatelům.
Věková struktura osob s genderovou dysforií dle věku (reprezentativní vzorek)
Zdroj:Sun CF, Xie H, Metsutnan V, Draeger JH, Lin Y, Hankey MS, Kablinger AS. The mean age of gender dysphoria diagnosis is decreasing. Gen Psychiatr. 2023 Jun 2;36(3):e100972. doi: 10.1136/gpsych-2022-100972. PMCID: PMC10314610. statistika na reprezentativním vzorku (66 078 osob, 80 % pacientů USA)
Jana Jochová je předsedkyně Aliance pro rodinu, z. s.
Foto: Aliance pro rodinu
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!