Dne 27. května byl na Arcibiskupství pražském slavnostně představen sborník příspěvků z loňské vědecké konference „Církev a druhá republika“, který sestavili znalci církevních dějin – právník Jan Kotous a historik Michal Pehr. Dílo se už dočkalo první recenze, kterou pro časopis Právněhistorické studie vypracoval profesor Michal Tomášek, proděkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Po dohodě s redakcí a s autorem zveřejňujeme pro naše čtenáře podstatné výňatky z recenze:
„Arcibiskup pražský a primas český Jan Graubner ve své předmluvě poznamenává, že ,uvedenou dobu lze v historii našeho státu mj. charakterizovat jako časový úsek postupných omezování a likvidace činnosti demokratických institucí, oklešťování jejich pravomocí, církev nevyjímaje. Před jednotlivými diecézemi římskokatolické církve stál nelehký úkol, totiž vypořádat se po pastorační a správní stránce s ´odtržením´ těch částí, kde většinu tvořilo obyvatelstvo, hlásící se k německé národnosti.´ … Na právní rámec nových okolností upozorňuje ve své předmluvě Jan Kotous odkazem na ústavní zákon č. 330/1938 Sb. ze dne 15. prosince 1938 o změnách ústavních zákonů republiky Česko-Slovenské a o mimořádné moci nařizovací. Prakticky likvidoval zákonodárnou moc parlamentu. Výkonná moc dostávala velice široké pravomoci, včetně pravomocí normotvorných, čímž následovalo omezování řady původně ústavou zaručených práv, včetně práv spjatých s výkonem svobody vyznání. … Postoj katolické církve k novým poměrům pomnichovské republiky dokumentuje ve svém příspěvku Michal Pehr, který připomíná vyjádření Papeže Pia XI, odsuzující mnichovskou dohodu především z toho důvodu, že k jejímu sjednání a podepsání nebylo Československo přizváno. Na papežovo prohlášení reagoval pražský arcibiskup Karel kardinál Kašpar slovy, že papež byl jediný, kdo se nás v té chvíli zastal.“
Recenze hodnotí příspěvky zaměřené na nové postavení národů, národností, ale i náboženských skupin v období druhé republiky. Konkrétně Slováků, sudetských a českých Němců, ale i Židů. Pokud jde o sudetské a české Němce, je hodna zaznamenání Tomáškova myšlenka, že „se potvrzuje, že pražští či sudetští Němci pomnichovskou situaci nejprve uvítali, aby byli později rozčarováni nadřazeným chováním říšských Němců, od nichž si tolik slibovali.“
Nové vymezení druhé republiky si samozřejmě vyžádalo reformu církevní správy, v podmínkách, kdy Svatý stolec nevyslyšel požadavek nacistů na nové rozhraničení diecézí. Michal Tomášek hodnotí jako názorný příklad litoměřické diecéze, která byla tradičně diecézí německou. Odstoupením sudetoněmeckých území byla rozdělena novou státní hranicí, což vyvolalo nezbytná organizační opatření. Jelikož k případném reorganizaci diecézí nejevil Svatý stolec ochotu, bylo třeba nalézt „vnitřní“ řešení. Profesor Tomášek doslova cituje myšlenku jednoho z autorů Pavla Dufka: „Lze předpokládat, že vzhledem k ideovému jádru nacistické politiky představovaly potíže vzniklé katolickým církevním institucím mnichovskou dohodou její sice nezamýšlený, ale o to vítanější výsledek“.
Kompozici recenzovaného díla vhodně dokreslují medailony dvou významných církevních činitelů druhé republiky. První z nich, Mons. Bohumil Stašek, o němž píše Stanislav Vejvar, byl velmi angažovanou osobou v církvi i v politice. Pokud jde o politickou dimenzi jeho působení, byl silným konkurentem předsedy Československé strany lidové Jana Šrámka, což se po druhé světové válce, když se Jan Šrámek vrátil jako emeritní předseda londýnské vlády a zaujal pevné místo v nové Národní frontě, podepsalo i na Staškově osudu. Druhý medailon je věnován Lvu kardinálu Skrbenskému z Hříště.
Sborník „Církev a druhá republika“ uzavírá epilog od Dominika kardinála Duky, který připomíná východiska duchovního a politického života oné doby: velké vzedmutí českého vlastenectví a víru v Boha jako naději. Samo období druhé republiky charakterizuje kardinál Duka jako „sopečný výbuch utlumovaných vášní mezi politickými vítězi a poraženými“. „V nepřítomnosti symbolů demokratického státu se“, jak píše Dominik Duka, „církev stala silou, která spojovala národy Československé republiky, včetně Podkarpatské Rusi“.
Celou recenzi si budete moci přečíst v časopise Právněhistorické studie č. 55/2.
Redakce: titulní obrázek Mons. B. Staška, výrazné postavy druhorepublikové politiky
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!