Krize na Katolické teologické fakultě UK odhaluje hlubší konflikt hodnot

Napětí na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy nabírá konkrétnějších obrysů. Jak ukazují nově zveřejněné dokumenty na sociálních sítích Akademického senátu KTF, senátoři z řad vyučujících (na rozdíl od studentských senátorů) se otevřeně a jednoznačně postavili proti stávajícímu církevnímu modelu řízení fakulty. Zatímco dříve senát verbálně deklaroval loajalitu vůči církvi a pražskému arcibiskupovi (jenž je velkým kancléřem fakulty), aktuální postoj k nově vydaným děkanským opatřením o koordinátorovi pro právní a církevní agendy a o církevním pověření akademických pracovníků – které vychází přímo ze statutu fakulty a je fakticky jeho prováděcím předpisem – tuto loajalitu definitivně zpochybňuje. Předsednictvo senátu za podpory rektorky požaduje okamžité zrušení těchto opatření, a tím nepřímo zpochybňuje samu podstatu církevního zřízení KTF.

Situaci navíc zásadně komplikuje fakt, že v čele senátu fakulty stojí David Vopřada – římskokatolický kněz, od něhož by se očekávala loajalita k závazkům vyplývajícím z jeho duchovního stavu i úcta k církevnímu poslání instituce. Namísto toho však sehrává aktivní roli při podrývání norem, které jsou podle kanonického práva pro katolické křesťany závazné. Jeho jednání nelze vnímat jinak než jako hluboké selhání a zradu vůči společenství, kterému přísahal věrnost. Z pozice, která by měla být zárukou ochrany duchovní identity fakulty, se tak Vopřada stává jedním z nástrojů tlaku na její sekularizaci.

Zpětně se ukazuje, že noví senátoři mohli být zvoleni právě s cílem změnit institucionální charakter fakulty. Již po prvním jednání nového senátu označil pražský arcibiskup tyto snahy za revoluční – a s odstupem času se ukazuje, že se nemýlil. Nejde totiž o spor o efektivitu řízení či ekonomická selhání. V jádru stojí pokus o zásadní proměnu identity instituce, která má podle historického i právního zakotvení zůstat věrná katolickému poslání.

Do sporu navíc už více než rok aktivně zasahuje i rektorka univerzity Milena Králíčková. Ta nejen vystoupila na demonstraci namířené proti vedení KTF a posílala na fakultu řadu bezprecedentních kontrol, ale podle dostupných informací aktivně komplikovala vyjednávání mezinárodní smlouvy se Svatým stolcem v oblasti vysokého školství. Velmi nestandardně též vyslala rektorátního úředníka bez pedagogických zkušeností jako kandidáta na funkci děkana. Koncem května pak bez náležitého právního opodstatnění předložila akademickému senátu univerzity návrh na zrušení výběrových řízení na KTF.

Zatímco senátoři zřejmě nepočítali s tím, že jejich skutečné motivace vyjdou najevo ještě před samým pokusem o odvolání děkana, vývoj událostí zřetelně ukazuje, že nejde o řešení manažerských nedostatků. Ve skutečnosti jsme svědky promyšleného pokusu o mocenské převzetí fakulty – snahy zbavit ji jejího legitimního vedení respektujícího církevní charakter fakulty a nahradit jej figurami loajálními ideologii relativismu a progresivismu, kterou systematicky prosazuje centrální vedení univerzity. Cílem není obnova, nýbrž proměna: potlačení katolické identity ve prospěch hodnot, které jsou s ní v zásadním rozporu. V akademickém zákulisí se navíc hovoří o tom, že rektorka plánuje celý převrat završit uvalením nucené správy na fakultu – krokem, jenž by fakticky dokončil proces její sekularizace shora. 

 

Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!