Když v roce 1952 nuceně ze dne na den opouštěly sestry boromejky svou moderně vybavenou nemocnici, která poskytovala vysoce odbornou lékařskou péči, nenapadlo je, že ji v roce 1993 dostanou zpátky, a to v neuvěřitelně bídném stavu. Už tehdy bylo jasné, že rekonstrukce a nové vybavení bude stát desítky milionů korun. A i proto vznikla nadace, která by peníze sháněla.
Dnes, třicet let poté, nemocnice opět nabízí vysoce odbornou péči a stále je jedinou církevní nemocnicí s akutní péčí v Česku. To by se ovšem neobešlo bez pomoci Nadace sester Boromejek, která také letos slaví svoje třicátiny. Jak konstatuje Veronika Kimmer, předsedkyně správní rady, nadace vznikla před třiceti lety s cílem, aby podpořila obnovu a rozvoj boromejských zařízení, a to také doposud dělá: „Podnět k založení nadace dal pan doktor Vladimír Mindl, který jednal s tehdejší Fakultní nemocnicí Pod Petřínem a s ministerstvem zdravotnictví a hledal způsob, jak získávat peníze na opravy a investice.“
Ve stolním kalendáři 2023, který sestry boromejky vydaly s názvem 30 let jsou sestry Boromejky pod Petřínem opět doma, jsou mj. vzpomínky prvního ředitele Nemocnice Milosrdných sester Karla Boromejského v Praze, MUDr. Františka Mališe, který uvedl: „Nemocnici přebíráme v neradostném stavu, vždyť během uplynulých čtyřiceti let do ní nebylo téměř investováno…“ Stropy se propadaly, kotelna byla na pokraji havarijní situace, ke stavu kuchyně se jedna zahraniční delegace podivovala, a se zájmem si fotografovala zaostalé zařízení s poznámkou, zda byla používána pro humánní účely. Odhady na rekonstrukce činily už tehdy desítky milionů korun.
Sestra Kristýna, která je místopředsedkyní správní rady, tváří nadace a má na starosti Hangáry Goretti (viz například zde) i Veronika Kimmer vzpomínají na sestru Marii Goretti, která je s nadací spjata od začátku – a na jejíž počest jsou hangáry pojmenované. „Sestra Marie Goretti byla osobitá, velmi urputná, neskutečně akční a hodně malá. Traduje se, že jela autem a zastavili ji policisté, protože jak byla malá, vypadalo to, že auto jede bez řidiče,“ usmívá se Veronika Kimmer a přidává pro ilustraci vzpomínku, jakým způsobem oslovovala dárce. „Vešla do firmy, asistentky se jí ptaly, jak jí mohou pomoci, ona jim řekla dušinky moje, vy nijak, a že jde za panem ředitelem. Odpověděly, že ji ale musí ohlásit… ona na to že nemusí a vešla dovnitř. Ředitele pozdravila se slovy že zrovna měla čas, tak se tady zastavila – a odcházela s půl milionem korun,“ říká Veronika Kimmer o sestře, která si všechny získala svou otevřeností a přímostí, a která za svou činnost obdržela mj. vyznamenání prezidenta republiky.
Třicáté narozeniny nejen sestry, ale i nadace, slaví především tím, co dělají. Mimo to pořádají různá setkání, protože právě boromejky mají ve své náplni být mezi lidmi. „Měli jsem Pod Petřínem zahradní slavnost, kde nemocnice pozvala všechny současné a bývalé zaměstnance a bylo zajímavé, jak oni reagují na veškeré změny, které se tu staly, protože se postupně investuje, modernizuje. Od roku 1993 do roku 2020 nadace poskytla nemocnici na vybavení a rekonstrukci 60 milionů korun, teď přispíváme na oddělení rehabilitace na nové přístroje, v loňském roce jsme přispívali na operační sály, v Řepích je třeba obnovit invalidní vozíčky a sluchátka pro pacienty…“ Veronika Kimmer vyjmenovává dlouhý seznam, s tím, že Nadace sester Boromejek pomáhá nejen boromejským zařízením, ale i tam, kde pracují jejich sestry i všem, kdo nějakým způsobem pracují s lidmi a potřebují finanční nebo materiální pomoc. A to nejen v Čechách, ale i zahraničí. Například na Ukrajině. Zajímavou aktivitou, která letos nadaci provází, je sbírka maňásků na pomoc obětem traumatu.
S překvapivou štědrostí se setkaly, když se vybíraly prostředky na vanu pro staré a nemocné sestry v Albrechticích. Veronika vypráví, že dílo sester boromejek zná mnoho lidí. Ale když přišlo na to, že by se měla pořídit speciální vana pro staré a nemohoucí sestry v Albrechticích, a že by měl někdo pomoct také jim, zdráhaly se. „Ta solidarita byla neuvěřitelná,“ vzpomíná Veronika a dodává, že od vyhlášení sbírky měli během tří týdnů půl milionu korun potřebných na pořízení této vany.
Oslavy 30. narozenin vyvrcholí 6. listopadu, kdy za nadaci Veronika Kimmer a sestra Kristýna spolu s dalšími třinácti sestrami poletí do Vatikánu na audienci k papeži Františkovi. Potom se v listopadu uskuteční ještě Slavnostní koncert ke 30. výročí navrácení nemocnice na Žofíně, který bude pořádat Kongregace ve spolupráci s nemocnicí.
„Jsme vděční, že můžeme za nadaci jet na audienci do Říma. Poneseme s sebou úmysly našich dárců, podporovatelů i jednotlivců. Chceme prosit o vzájemné obohacování, o to, abychom hledali vzájemné propojování přes všechny odlišnosti,“ říká Veronika Kimmer. „Dnešní doba po kovidu spíš směřuje k rozdělení, rozpadá se spousta rodin, lidé se odcizují, a naším cílem je, hledat lidi, kteří by si vzájemně pomohli, mohli si být užiteční, propojovat je,“ doplňuje sestra Kristýna. Podle videí, které coby „tvář nadace“ dělá spolu s Veronikou Kimmer je vidět, že se nadace přibližuje dnešní době a sází na humor a satiru. Sestru Kristýnu potkáte i na sociálních sítích. Třeba na kole, s maňáskem na hlavě, anebo jak přelézá nemocniční zeď… Vypráví historku, jak chodila pravidelně na rehabilitace v civilu a v čekárně se ji snažili dát v legraci dohromady s nějakým pánem. Jednou se ale nestihla převléknout do civilu a přišla v hábitu… a to byste měli vidět ty reakce…“ usmívá se. Říká že ano, že hábit vyvolává otázky, u někoho ostych, respekt, a že se lidé zkrátka chovají jinak. I tím, co dělá, se snaží spolu s Veronikou ukazovat, že řádové sestry jsou normální ženy, jako všechny ostatní. „Pro mě hábit znamená, že někomu patřím. Že jsem svůj život zasvětila Bohu. Neznamená to, že jsem výlučnější. Nebo že když má někdo hábit, že je lepší člověk. Naopak, i řádové sestry mohou být unavené, přetažené, nemocné… Ale já chci, aby Bůh skrze mne působil tam, kde jsem, abych byla napojená na ten pramen a nechala ho skrze sebe procházet. Abych byla lidská a autentická,“ vysvětluje Kristýna, která je u boromejek už třiadvacet let.
Kateřina Šťastná
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!