V Senátu se v prvním dubnovém týdnu před 5. nedělí postní pořádala konference o eutanazii s názvem „Rozhodování na konci života“. Organizátorkou byla senátorka ANO Věra Procházková. Ta na zákonné úpravě asistované (sebe)vraždy pracovala dva roky a rozhodla se legislativně spojit eutanazii s paliativní péčí. S velkou pravděpodobností proto, aby byla větší šance, že eutanazie u zákonodárců projde.
Konference byla opravdu pečlivě připravená, konala se v jednacím sále Senátu a byla streamovaná. Vystoupila na ní řada odborníků z řad lékařů, právníků, legislativců a paliativců. Spolupořadatelem byl mediální projekt s příznačným názvem Smrtelník. Ten, považte: „studuje smrt a nesmrtelnost“ a na jeho webu se dozvíme, že: „Smrt je limitou všech pozemských věcí a vrcholem civilizovanosti je právo člověka odejít po svém.“
Co je dobrá smrt?
Většinou všech příspěvků tří tematických panelů se prolínala „dobrá smrt“ a „důstojnost“. Hned po zahájení konference vystoupila s osobním příběhem Hana Frištenská, která mluvila o eutanazii své kamarádky v zahraničí a uvedla: „Tomu říkám dobrá smrt!“. Jistě, důstojnost je důležitá, ale každý si ji představuje po svém. Je otázkou, zda u nevyléčitelně nemocných nepřevažuje představa pacientova okolí. Byl někdo z nás v hlavě člověka, který umírá?
Můj známý doprovázel svou umírající matku. Po domluvě s paliativci v nemocnici se rozhodl si ji vzít do domácí péče. Ta trvala jen několik dnů. Přesto v těchto dnech byla matka v rodině u syna, zabezpečená medikamenty (což je dnes už naprosto běžné a skutečně v takové kvalitě, že nikdo nemusí odcházet s nesnesitelnými fyzickými bolestmi), v prostředí důstojném a milujícím. Dva dny před svým odchodem strávila žena několik hodin pozorováním svého půlročního vnuka. Možná, že právě to pro ni bylo tak důležité, že když už věděla o svém blížícím se konci, přesto čas využila smysluplně. A bez radikálního řešení eutanazie.
Tři panely konference
První blok se věnoval vytvoření registru dříve vysloveného přání. Ten by měl vzniknout s cílem usnadnit zdravotníkům komunikaci ve finální fázi pacientů. Do registru bychom totiž uváděli, zda chceme resuscitaci či nechceme prodlužovat život. Např. přednosta 1. LF UK doc. Jaromír Matějek byl tímto návrhem nadšený, protože ho vnímá jako první krok na cestě k dobrému rozhodování na konci života. V diskusi vystupující Ing. Jiří Pavel Pešek, biochemik, jako křesťan připomněl vzory mučedníků a smysl utrpení. Jeho poznámka o 5. přikázání nezabiješ se však s velkým nadšením v sále Senátu nesetkala.
Druhý panel se zabýval procesem žádosti o asistovanou smrt a podmínky jejího provedení. Senátorka Procházková uvedla, že východiskem je přesvědčení, že: „Já jsem ten, kdo rozhoduje o svém životě!“ Samozřejmě se v této části mluvilo o nové době, proměně zdravotnictví a dalších sfér života, o právech a o EU. Mimo seznam panelistů vystoupil se svým příspěvkem i známý prof. Pavel Pafko, který ocenil, že se diskuse o eutanazii otevřela i přes odmítavý postoj křesťanů. Připustil, že pacient má potřeby tělesné, psychické a duchovní. Ovšem ty poslední zpochybnil: „Co je to duchovní?“
Třetí panel se pak věnoval otázce, zda mají být eutanazie a paliativní péče spojeny v jeden zákon. Primář Kliniky paliativní medicíny VFN MUDr. Ondřej Kopecký se k návrhu vyjádřil skepticky. Domnívá se, že zatímco paliativní péče nabízí umírajícím a jejich blízkým podporu, eutanazie jen ukončí život. Naproti tomu filozof z Akademie věd PhDr. Tomáš Hříbek poukázal na zahraniční zkušenosti s eutanazií v duchu: „Všem nám jde o dobro, aby poslední fáze života byla co nejpřijatelnější.“ Eutanazii vnímá jako trend od 70. let 20. století, kdy se jedná o autonomii rozhodování jedince.
Moderní a bez Boha
Je asi symptomatické, že na konferenci nebyl pozván žádný zástupce katolické církve, která jako nejsilnější církev v ČR má k eutanazii zásadně odmítavý postoj. Přitom jsou to právě kněží, kteří se s tématem smrti setkávají často. Jak však uvedla senátorka ANO Procházková, my patříme na Západ, a proto je právo jedince a jeho vůle prvořadá.
S lidskou pokorou proti pýše jedince vystoupil prezident Asociace hospiců Robert Huneš. Ten spojení zákona o paliativní péči s eutanazií zásadně odmítl: „Česká republika nepotřebuje eutanazii, ale zlepšení paliativní péče. Eutanazie je rezignace na naději. Neberte nám naději!“
Pyšná EU se svým progresivistickým programem je skutečně přesvědčena, že člověk je před Bohem. Je to smrtelník, kdo rozhoduje o všem. O životě (potraty) i o smrti (eutanazie). Také se většina bojovníků za eutanazii na EU odvolává. Tak Bůh buď milostiv Evropě.
Zákon bude, dle senátorky ANO, projednávat nejprve Senát. Po schválení půjde do Sněmovny. Katolické noviny budou téma eutanazie i nadále sledovat.
Mgr. MgA. Dana Jaklová je redaktorkou časopisu a deníku TO, spolupracuje s Katolickými novinami a s Hnutím pro život
Foto: Klára Kalinová, ČaV
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!