Těžko se mi píše tento článek. Už několik lidí mne požádalo, abych ho napsal, a doufal jsem, že mi to Pán Bůh nedovolí, respektive že On to po mně chtít nebude. A takhle to dopadlo…
Nevím, jak to někdo může nevidět, ale mně se zdá, že vše, co se v současné době – ale vlastně již po více než století – odehrává, se tolik vymyká normálnímu lidskému myšlení, že každému musí být jasné, že jde o něco více než o „normální“ mezinárodní konflikt, jakých je v každém století celá řada.
Napoleon Bonaparte se prý jednoho francouzského filosofa zeptal, jestli může nějak dokázat, že Bůh existuje. On mu prý odpověděl co nejstručněji: „Židé, pane.“ A to bylo před holocaustem, před vznikem státu Izrael, před vznikem Palestinců.
Těžko přehlédnout uplatňování dvojího metru, a to v celé řadě oblastí. Normálně se – podle pravidel OSN – za „uprchlíky“ (refugees) považují lidé, kteří uprchli z jedné země do druhé. Pokud ale mimo svou domovinu žije již druhá generace, ta už statut uprchlíků nemá. Platí to pro všechny – vyjma palestinských uprchlíků z Izraele. U Palestinců se statut uprchlíků prostě dědí. Všichni vidí tento dvojí metr, ale nikdo s tím nic nedělá.
Představte si, že by odsunutí Němci žili v Bavorsku v nějakých táborech a byli by považováni za „uprchlíky“ i v současné generaci. A stále by se dožadovali návratu.
Viděli jsme v posledních měsících obrovské demonstrace na podporu Palestinců. Kde byly podobné demonstrace na podporu Ujgurů? Kde byly podobné demonstrace na podporu barmských Rohingů – to jsou přece také muslimové? Myslíte si, že pořadatelům demonstrací v západních metropolích jde o ochranu muslimů? Tak proč se neozvou?
OSN odsouhlasí každoročně několik rezolucí, které odsuzují nějakou zemi za to, co se v ní děje. Rezolucí proti Izraeli je přijato více, než rezolucí proti všem ostatním zemím dohromady. To je tato maličká zemička s deseti miliony obyvatel tak strašlivá? Což takto rezoluce proti Venezuele, kdysi nejbohatší zemi Latinské Ameriky, z níž v posledních deseti letech uprchlo sedm milionů obyvatel? Což takhle svolat Radu bezpečnosti, když bojovníci Boko Haram vyvraždí nějakou křesťanskou vesnici v severní Nigérii? Kde jsou rezoluce proti afghánskému Tálibánu, který zakázal ženám nejen chodit do školy, ale i mluvit na veřejnosti? Jak to, že neprotestují naše feministky?
Levicovým intelektuálům bych rád připomněl osud jejich souvěrců po pádu vlády íránského šáha Rezá Pahlavího v roce 1979. Opozice proti jeho krutovládě spojila levicové intelektuály s islamisty. Jakmile se islamisté dostali k moci, levicové intelektuály promptně povraždili nebo uvěznili. Když vidím heslo „Queers for Palestine“, říkám si, je to fatální naivita, nebo fatální cynismus? Vědí vůbec tyto „Queer“, co je to Auschwitz?
Při strašlivém masakru 7. října loňského roku mučili a vraždili ty Izraelce, kteří nejvíc usilovali o mír s Palestinci. Mnozí jim poskytovali práci a zařizovali lékařskou pomoc. Co to je za lidi, kteří vraždí děti těch, kdo se jim snažili pomáhat?
Teď ale nejčastější námitka zní, že Izrael by měl přestat „páchat genocidu“ na Palestincích. Měl by ukončit okupaci Gazy.
Nuže, Izrael už jednou okupaci Gazy ukončil. Bylo to v srpnu 2005, kdy Izrael za hlasitých protestů části vlastního obyvatelstva zrušil židovské osady v pásmu Gazy a celé území Gazy vyklidil. Vedlo to snad k míru?
Co kdyby Gazané místo stavění tunelů a shromažďování raket budovali infrastrukturu a posilovali ekonomiku? Když to šlo v Singapuru, proč by to nešlo v Gaze? Do žádné jiné země v dějinách nepřiteklo tolik finanční i jiné pomoci jako do Gazy. Co vše by se za to dalo pořídit?
Co kdyby se z palestinských slabikářů a učebnic odstranila veškerá protižidovská rétorika? (Slyšel jsem, že právě to udělala před časem Saúdská Arábie, ale nemám to ověřené. Pokud o tom něco víte, napište prosím.) Jsou-li děti od útlého věku syceny nenávistí, těžko to může vypadat jinak. A pokud by tak stalo, stejně by trvalo nejméně generaci, než by se postoj Arabů změnil.
„Ty si tedy myslíš, že Izrael dělá všechno dobře?“ Nemyslím. Tuto otázku vůbec neřeším a jsem rád, že ji řešit nemusím. Nevím, co bych izraelské vládě poradil, a tiše se divím, když mi někdo vykládá, co by měla izraelská vláda dělat.
Dělám vůbec něco? Denně se modlím za osm mladých izraelských přátel, které jsem osobně poznal.
Souvisí toto vše nějak s koncem světa? Nepochybně. „A můžeš to nějak rozvést?“ Netroufám si. Ale buďme připraveni.
Autor je český evangelikální teolog a publicista
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!