Kriminalita mládeže, nárůst útoků nožem a nevyhoštění vrazi. Jak Francie bojuje se vzrůstajícím násilím? Nebo spíše: bojuje s ním vůbec?
Západní Evropa pro nás bývala nezpochybnitelným vzorem ve výkonnosti ekonomiky, vymahatelnosti práva, v transparentních politických rozhodnutích nebo v respektu k občanským právům, v neposlední řadě také v tom, že dopřává svobodu církvi. Kdysi národy komunistického bloku k západu hleděly s upřímnou nadějí. Současná Evropa však upadá v důsledku ztráty křesťanské víry i přirozeného, sebezáchovného vlasteneckého cítění. Ožehavým problémem je bezpečnost občanů. Evropský západ fatálně selhává v zajištění bezpečnosti vlastních lidí. Úředně zamlčované řádění pákistánských gangů masově znásilňujících převážně bílá děvčata v Anglii, útoky muslimských imigrantů v Německu, vyloučené zóny v západoevropských a skandinávských městech… Podrobněji se zastavme u stavu kriminality v současné Paříži. Francie se utápí ve zločinnosti, jejímiž původci jsou z velké části přistěhovalci z Afriky a Asie.
Před krátkým časem se sloužilo mnoho mší za zavražděnou jedenáctiletou školačku Louise z jižního předměstí Paříže. Byla napadena, když šla ze školy domů. 23letý vrah jí zasadil kolem deseti ran nožem do krku a hrudi. Podle psychologů nedošlo ke znásilnění pravděpodobně proto, že napadená křičela a vrah ji chtěl především umlčet. Bydlel v její čtvrti, a tentokrát byli vzati do vazby i jeho rodiče a přítelkyně za neohlášení trestného činu. V případě ublížení nezletilému dítěti má i rodina povinnost trestný čin nahlásit. Hrozí jim až tři roky vězení.
Tento případ je jen jedním z mnoha útoků nožem, které se ve Francii stávají stále častějšími. Na konci ledna, čtrnáct dní před Louise, to byl 14letý Elias. Teenager se vracel ze svého fotbalového tréninku na stadionu Jules-Noël ve 14. pařížském obvodu, když ho oslovili dva nezletilí ve věku 16 a 17 let a požádali ho, aby jim dal svůj mobilní telefon. Po odmítnutí ho jeden prudce bodl do ramene a druhý útočník se přiznal ke smrtelné ráně. Před převozem do nemocnice Elias ztratil vědomí a musel být dvakrát resuscitován, než následkům podlehl. Podle francouzských dětských psychologů pracujících s nezletilými vrahy tito pachatelé v naprosté většině případů ani svého činu nelitují.
Vražda mladé studentky administrativně vyhoštěným delikventem otřásla Francií
Na konci září 2024 bylo objeveno v Bois de Boulogne v Paříži tělo 19leté Philippiny Le Noir de Carlan, pocházející ze šesti dětí, z rodiny katolického vyznání. Dokončila své vzdělání na soukromé katolické střední škole a poté začala studovat ekonomii a finanční inženýrství na univerzitě Paris Dauphine. Zavražděna byla po cestě ze školy domů. Pohřeb se konal 27. září 2024 v katedrále Saint-Louis ve Versailles, kde se shromáždilo 1000 lidí, dalších 1800 lidí se modlilo na náměstí.
Její vrah Taha byl zatčen ve Švýcarsku a obviněn z opakovaného znásilnění a z „vraždy doprovázené dalším trestným činem“. Taha se narodil v Maroku a na francouzské území vstoupil jako turista v červnu 2019 ve věku 17 let. Několik měsíců po svém příjezdu znásilnil 23letého studenta a byl odsouzen k sedmi letům vězení. Přitom těžil z toho, že byl v době událostí nezletilý. Po svém propuštění v červnu 2024 mu byla oznámena povinnost opustit francouzské území (OQTF), kterou nerespektoval. Po vraždě Philippiny byl odsouzen na doživotí.
Cílem útočníků se stávají kněží i věřící
Asi nejbrutálnější napadení za poslednich nekolik let se stalo v Nice, kdy byl otec Jacques Hamel napaden během mše v kostele Saint-Pierre-d’Arène. Útočníky byli dva radikální islamisté. Před začátkem mše se jeden z útočníků ptal sestry Huguette na otevírací hodiny kostela. Po skončení mše pak oba džihádisté vtrhli do kostela v bojovém oblečení, křičeli „Allahu akbar“ a označili křesťany za nepřátele muslimů. Otec Hamel se snažil zasáhnout, křičel na útočníky „Satane, odejdi! Odejdi, Satane!“ (Matouš 4:10 B21) a odháněl jednoho kopnutím, ale následně dostal první a smrtelné bodnutí do krku. 86letý farník byl při útoku těžce zraněn. Útočníci poté zajali tři další věřící jako rukojmí, než byli zastřeleni policií. Sestra Marie-Claude Marty, která se toho dne se slovy: „Pokud se pohneš, zabiju tě!“ postavila mezi útočníky a kněze, obdržela vyznamenání rytířky Národního řádu za zásluhy z rukou starosty města, které okomentovala: „Víra, která mě naplňuje, mi umožnila transcendovat (překonat) tento čin.“
Kontroverze kolem vyhošťování. Problém OQTF a bezpečnost ve Francii
Všechny případy vzbuzují mediální a politické reakce, zejména otázky týkající se sledování osob odsouzených za znásilnění a vraždu v souvislosti s vyhoštěním osob podléhajících OQTF (nařízení opustit francouzské území). Největším problémem je realizace vyhoštění, kdy především země Maghrebu (Maroko, Alžírsko, Tunisko, Západní Sahara, Libye) odmítají přijmout své občany s kriminální minulostí. Takoví lidé se poté volně pohybují po Francii. V některých vážných případech jim stát platí ubytování za peníze daňových poplatníků, kteří jsou v důsledku toho ohroženi. To je případ i hlavního podezřelého z útoku v Mulhouse, při kterém zemřel jeden člověk a sedm dalších bylo zraněno. Jde o 37letého Alžířana Brahima A., který byl odsouzen za schvalování terorismu po útocích ze 7. října. Měl nařízené vyhoštění z Francie (OQTF). Proč je od roku 2014 stále na francouzském území? Alžírské úřady, které byly údajně urgovány desetkrát, nevydaly konzulární průjezdní doklad, který by umožnil jeho návrat do původní vlasti.
Případ Philippiny komentoval ředitel redakce Frontières, který upozornil na to, že OQTF se týká až 55 000 osob ročně, z nichž většina jsou osoby považované za nebezpečné. Levicový deník Libération však uvedl tvrzení nejmenovaného profesora veřejného práva na univerzitě v Grenoblu, že zahraniční delikventi představují pouze 2 000 až 5 000 lidí ročně. Velkou podporu mají osoby s OQTF v neziskových organizacích, které je pomáhají udržet na území Francie.
Nárůst útoků nožem ve Francii a nečinnost úřadů
Ve Francii narůstají útoky bodnou zbraní. Nošení těchto předmětů není nijak omezeno, což u pachatelů posiluje pocit nepostižitelnosti. Používání nožů ke zločinu je stále častější, zejména v Paříži. Někteří mladí lidé je nosí i na střední školu. Podle údajů policejního ředitelství se v letech 2023–2024 počet zabavených nožů zvýšil o 9 %. Ve Francii dochází ke 120 útokům nožem a téměř 3 vraždám denně.
Namátkou můžeme citovat z dopisu paní Valérie Boyer (Republikáni) uveřejněného na stránkách Senátu, kde opakovaně upozorňuje ministra vnitra na nárůst útoků nožem ve Francii: „Podle policejního zdroje byli v pondělí 4. listopadu 2024 v RER (příměstský vlak) v Ozoir-la-Ferrière zraněni čtyři lidé sekerou, včetně dvou těžce zraněných. V Châteauroux v dubnu 2024 byl Matisse, (15 let) ubodán k smrti na ulici mladým člověkem stejného věku. Podezřelý afghánské národnosti byl zatčen o týden dříve za to, že ohrožoval mladého muže nožem.V listopadu 2023 v Crépolu se vesnická zábava změnila v tragédii završenou smrtí 16letého Thomase, zabitého nožem. 10. dubna v Bordeaux pobodal afghánský žadatel o azyl dva Alžířany za pití alkoholu a jednoho z nich zabil. Před třemi týdny jeden školák vyhrožoval řediteli své školy v Chenôve nedaleko Dijonu nožem, protože byl vyloučen z hodiny angličtiny.“
Tento druh násilí se v roce 2020 zvýšil o 20,21 % ve srovnání s předchozím rokem. Policejní odbory zaznamenávají téměř systematickou přítomnost nožů při zatýkání. Odhaduje se, že počet obětí těchto útoků vzrostl mezi lety 2015 a 2017 na 44 000, tedy v průměru na více než 120 obětí denně.
Paní Boyer by ráda získala více informací a analýz o těchto bodných útocích a o útočnících v podobě podrobného a přesného mapování. Zdá se, že toto mapování je také potřeba rozšířit o profil útočníků (věk, národnost, motivy, kriminální a psychologická historie) a obětí (věk, národnost, vztah s útočníkem), aby bylo možné sestavit akční plán a zabránit pokračování a množení se těchto útoků.“
Delikvence a etnická identita
Senát se sice tématem zabývá, ale vzhledem k zákazu shromažďování etnických statistik, až na výjimky splňující specifická kritéria, výsledek nebude zas tak jednoznačný.
Na stránkách INSEE (Francouzského národního institutu pro statistiku a ekonomické studie) však najdeme syntetický přehled informací o delikvenci a přístupu justičního systému. V roce 2019 se 82 % osob obviněných policií a četnictvem hlásilo jako Francouzi, 18 % jako cizinci. Podíl cizinců mezi obviněnými vzrostl od roku 2016 o 16 %.
Dále se zde uvádí, že státní příslušnost obviněného nelze vždy ověřit, což souvisí pravděpodobně s migranty, kteří nemají doklady totožnosti. Další komplikací při sestování věrohodných statistik je, že pokud je delikvent z druhé generace přistěhovalců a narodil se ve Francii, automaticky získává francouzské občanství a tudíž může být v kriminálních statistikách evidován jako Francouz, stejně tak všechny osoby do 18 let žijící na území Francie jsou považovány za Francouze.
Smrt Nahela Merzuka a následné nepokoje
Národ tiše zapaluje svíčky a pokládá květiny na hroby a místa tragédií, a přesto prezident Emmanuel Macron mlčí. K těmto hrůzným událostem se nevyjadřuje. Výjimkou byl jen případ 17letého Nahela Merzuka, Francouze alžírsko-marockého původu, jenž byl zastřelen policistou, kterého ohrozil. Nahel, který neměl řidičský průkaz, se řítil ulicemi vysokou rychlostí, ohrožoval chodce a odmítl se podrobit kontrole. Jeho jméno se objevovalo v minulosti v soudních spisech kvůli dopravním přestupkům a držení drog, ale nikdy nebyl i vzhledem k nezletilosti odsouzen. Tato tragická událost vyvolala vlnu násilí, která zasáhla nejen Francii, ale i Belgii a Švýcarsko, kdy nezletilí výtržníci stříleli na policisty, zapalovali auta a administrativní budovy, a to vše v duchu protestu za smrt Nahela. Za smrt ubodaných a znásilněných obětí, jako jsou Louise, Elias, Philippine, Enzo, Thomas nebo Matisse, však žádný nezletilý ve Francii auta nezapaluje.
V posledních průzkumech na otázku: „Měli by být nezletilí, kteří spáchali závažné trestné činy (vraždy, fyzické násilí), v rámci boje proti kriminalitě mládeže souzeni jako dospělí?“, odpovědělo 86 % Francouzů: ano.
Kulatý graf (zdroj INSEE) – státní příslušnost cizinců obviněných z trestného činu nebo přestupku v roce 2019:
Maghreb (Maroko, Tunisko, Alžírsko) – 37,6 %
Afrika (bez Maghrebu) – 20,6 %
Evropská Unie – 16,7 %
Asie a Oceánie – 13,9 %
Evropa mimo EU – 6,9 %
Jižní a Severní Amerika – 4,3 %
Čtvrtletní vývoj obětí zaznamenaného sexuálního násilí:
Čtvrtletní vývoj registrovaných obětí úmyslného zranění osob ve věku 15 let a více:
Fotografie základní školy Collège André Maurois v Épinay-sur-Orge, na jižním předměstí Paříže, odkud odcházela 11letá Louise domů. Další snímky: rodiče před školou čekají na své děti; květiny a svíčky před školou pro malou Louise. Fotografie z archivu autora.
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!