O „normách kvality a bezpečnosti látek lidského původu určených k použití u člověka“, známého také jako opatření SoHO, budou jednat poslanci Evropského parlamentu spolu s Evropskou komisí a Radou Evropské unie. Vše nasvědčuje tomu, že toto nařízení vstoupí v platnost v příštím roce.
Evropský parlament už opatření schválil, a to 483 hlasy pro, 52 proti (89 se zdrželo hlasování). V dokumentu se píše, že tento tento návrh má zásadní význam pro ochranu veřejného zdraví, dobro pacientů v zemích Evropské unie a inovační potenciál EU. Přijetím tohoto dokumentu parlament „reaguje na očekávání občanů stanovit společné minimální standardy zdravotní péče na úrovni EU“. Změny se týkají látek, které jdou zde označeny jako „substance of human origin“, látky lidského původu – jako je krev a její složky, tkáně a buňky – používané k transfuzím, terapiím, transplantacím nebo lékařsky asistované reprodukci. Opatření chce „vymezit oblast působnosti nařízení tak, aby zohledňovalo nejen látky lidského původu, které dosud nejsou regulovány na evropské úrovni (např. mateřské mléko), ale také všechny látky lidského původu, které by mohly být používány v budoucnu“. Tedy jak vysvětluje pro KN docentka Hana Konečná z Jihočeské univerzity, klade se zde na stejnou úroveň všechno, co je „lidského původu“. Zjednodušeně řečeno střevní mikrobiom nebo embryo jsou pode tohoto pojetí totéž.
Od roku 2019, kdy se vydaly evaluační dokumenty, které konstatovaly probíhající komercializaci oboru, především u lidských vajíček a plazmy, se čekalo, že v nové směrnici bude kladen větší důraz na etiku a na to, aby se zabránilo komercializaci. „Právní předpisy, které platí již téměř dvacet let, již neodpovídají současným nejnovějším vědeckým a technickým poznatkům a je třeba je aktualizovat tak, aby zohledňovaly vývoj, k němuž v daném odvětví došlo. Bohužel vytvořili čistě technický dokument, který se etickým otázkám naprosto vyhýbá a jen tam uvedli, že musí být darování dobrovolné a bezplatné. Což je logický nesmysl, protože pokud něco není dobrovolné a bezplatné, není to darování, ale jde o dlouho zavedený termín,“ říká Hana Konečná…
Každý rok se v EU uskuteční víc než 25 milionů krevních transfuzí, více než 35 000 transplantací kmenových buněk (zejména u rakoviny krve), ale mj. také milion cyklů asistované reprodukce. Dokument sice zdůrazňuje onu dobrovolnost a bezplatnost, ale počítá se zde také s tím, že dárci mohou obdržet náhradu nebo náhradu za ztráty nebo výdaje vzniklé během procesu darování. Hana Konečná si klade otázku: Co je to náhrada? Když vám někdo proplatí cestu na kliniku a ušlý zisk po dobu, kdy na klinice jste, je to v pořádku. Ale termín „kompenzace“ lze samozřejmě interpretovat i jinak, třeba že se musí zaplatit i za „nepříjemnosti s tím spojené“. Je to ale pak ještě dárcovství?
„Dokument klade důraz na ochranu pacientů a dárců, ale jen medicínskou. Riziko obchodu s lidmi úplně opomíjí,“ podotýká docentka Konečná. Dodává, že dokument je postaven na představě evropského pacienta, jednotlivé státní zdravotní systémy pro něj nejsou rozhodující. Takže neřeší to, že do systému některé státy přispívají více, jiné méně. Pokud se týká například darovaných vajíček pro asistovanou reprodukci, dle českého Národního registru asistované reprodukce víc než 80 % vajíček darovaných českými mladými ženami jde na léčbu zahraničních pacientek. Podobným evropským dodavatelem jsme i u plazmy.
Hana Konečná konstatuje, že lidský materiál není něco třeba jako ropa, která má naleziště jen někde. „Každá země má ve stejném poměru počet potenciálních dárců i potenciálních pacientů a mělo by být na odpovědnosti zdravotních systémů členských států zajistit naplnění potřeb pacientů. Jen je výjimečných případech, jako je náročná biokompatibilita mezi dárcem a pacientem nebo humanitární krize, jsou obhajitelné ´dodávky látek lidského původu´. Převoz látek lidského původu navíc prodražuje léčbu a do jisté míry i zvyšuje rizika této léčby. Specifickým sociálním rizikem komercializace této medicínské oblasti je rozdělení na osoby či státy ´dodavatele´ a osoby či státy ´spotřebitele´. Důraz na záchranu života pacientů sice v dokumentu je, ale není tam ani slovo o obchodu s lidmi,“ dodává docentka Konečná.
Tématu se v ČR věnuje výzkumná skupina, kterou tvoří několik českých nemocnic a univerzit. Jejich doporučení pro řešení situace jsou tato. A je jen na zákonodárcích jak s doporučeními naloží.
Nad návrhem k opatření SoHO vyjádřili hluboké znepokojení také Komise biskupských konferencí Evropské unie (COMECE) a Katholisches Büro v Berlíně. Nebezpečí vidí v možnosti vytvořit „nepřijatelné rovnítko mezi embryi a plody a pouhými kožními buňkami nebo krevní plazmou a obávají se také, že tento dokument umožní předběžné genetické testování embryí a plodů, čímž by potenciálně otevřel cestu k selekci života.
Kateřina Šťastná
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!