Podle zprávy organizace International Christian Concern čelí 300 milionů křesťanů na celém světě pronásledování. Podobně zaměřená organizace Open Doors, která také mapuje pronásledování křesťanů, hovoří dokonce o 380 milionech lidí. Nejhorší situace panuje v Asii a velké části Afriky. Pro některé možná překvapivě musí čelit restrikcím i křesťané v několika zemích Latinské Ameriky a nejedná se zdaleka jen o komunistickou Kubu.
Obě organizace shodně hovoří o tom, že pro křesťany je jedním z nejnebezpečnějších míst KLDR. K popírání lidských práv zde dochází prakticky ve všech myslitelných oblastech. S velkými obtížemi se potýkají křesťané též v řadě zemí muslimského světa. Např. v Íránu může za konverzi ke křesťanství hrozit i poprava.
Mezi další nepříjemná, ale ne překvapivá zjištění patří vražedné útoky radikálních islamistů v Africe. Aktuálně budí znepokojení i rychlý nárůst digitální perzekuce, protože nové technologie umožňují autoritářským vládám (zejména Číně) mnohem sofistikovanějšími způsoby (proná)sledovat nepohodlné skupiny lidí, mezi něž patří mj. i křesťanské komunity.
Smutné prvenství Francie
Různé formy útoků na křesťany se bohužel neomezují jen na nedemokratické státy s autoritativním či totalitním zřízením. Dějí se, byť většinou v mnohem subtilnější formě, dokonce i v evropských zemích, kde je náboženská svoboda chráněna. Některé trendy z poslední doby vyvolávají oprávněné obavy.
Počet zaznamenaných případů násilí a diskriminace na křesťanech a dalších věřících v posledních desetiletích v Evropě vzrostl. Výroční zpráva o netoleranci a diskriminaci křesťanů v Evropě zveřejněná rakouskou organizací OIDAC uvádí, že v letech 2023-2024 došlo ve 35 sledovaných zemích k 2 444 případům protikřesťanských činů, z toho ve 232 případech se jednalo o útoky na lidi.
Kromě násilných útoků se studie zaměřovala i na diskriminaci křesťanů na pracovišti a ve veřejném životě, zasahování do vnitřních záležitostí církví a případy omezování náboženské svobody v Evropě.
Neradostná realita v zemi galského kohouta
Bezmála polovina ze všech útoků v Evropě byla zaznamenaná ve Francii, která byla s téměř 1 000 protikřesťanskými útoky v roce 2023 zemí s nejvyšším počtem útoků proti křesťanům a největším počtem incidentů. Zatímco 90 % útoků bylo namířeno proti kostelům a hřbitovům, statistické služby ministerstva vnitra rovněž zdokumentovaly 84 útoků na lidi.
Pár příkladů za všechny: V lednu 2023 se čtyři kostely v Paříži staly terčem žhářských útoků Molotovovými koktejly. V březnu téhož roku oznámily dvě řádové sestry svůj odchod z Nantes kvůli neustálému nepřátelství a nejistotě. Uvedly, že byly vystavené „bití, plivání a urážkám“.
Omezování náboženské svobody
Na dalších dvou příčkách nelichotivého žebříčku se v roce 2023 umístily ještě Spojené království a Německo. U známých případů nešlo jen o přímé fyzické útoky, obtěžování křesťanů či útoky na církevní objekty, jako jsou kostely či hřbitovy, ale dokonce i k prosazování legislativy, která vede k omezování náboženské svobody.
Problém se zákony
Čtete dobře. Problém představuje i legislativa, která v praxi omezuje náboženskou svobodu. Jako příklad může posloužit absurdní případ postihu nenápadné modlitby v blízkosti potratové kliniky v Británii kvůli tzv. nárazníkovým zónám bránících jakýmkoli protestům.
Velký ohlas vyvolal konkrétně případ vojenského veterána jménem Adam Smith-Connor, podmíněně odsouzeného za tichou modlitbu v duchu v blízkosti potratové kliniky. Byl odsouzený v podstatě za pouhé myšlenky, což u mnoha lidí určitě evokuje pojem „thoughtcrime“ z Orwellova 1984. Ano, i takové věci jsou bohužel možné v kolébce parlamentní demokracie.
Nárůst zaznamenala i Velká Británie
Ve Spojeném království či přesněji jen v Anglii a Walesu vzrostl počet trestných činů z nenávisti vůči křesťanům od dubna 2023 do března 2024 na 702, což je o 15 % více než v předchozím období, kdy jich bylo zaznamenáno 609.
Jako jeden ze zvláště závažných incidentů v roce 2023 zmiňuje zpráva útok na Javeda Nouriho, konvertitu ke křesťanství z muslimského prostředí, který jen o vlásek unikl pokusu o vraždu ze strany svého spolubydlícího, který Nouriho považoval za odpadlíka, „jenž si zaslouží zemřít“.
Jak se připomíná i v závěru studie, křesťanští konvertité z muslimského prostředí jsou zvláště zranitelní vůči násilí, pokud je odhalena jejich křesťanská víra. Vyřešení jejich situace proto zůstává výzvou, kterou musí evropské vlády řešit, aby zajistily plné uplatňování náboženské svobody.
Křesťané pod tlakem z mnoha stran
Podle výzkumu s názvem Cost of Keeping the Faith uskutečněného mezi křesťany různého věku a denominací ve Spojeném království se 56 % respondentů setkalo s „nepřátelstvím a výsměchem“, když mluvili o svém náboženském přesvědčení, a 18 % účastníků uvedlo, že se setkali s diskriminací kvůli své víře.
K většině případů diskriminace dochází kvůli vyjadřování náboženského přesvědčení o kontroverzních společenských otázkách. Zmiňuje se např. případ Kristie Higgsové, která byla propuštěna z práce pastorační asistentky poté, co v soukromém příspěvku na sociálních sítích vyjádřila obavy z „propagace transgenderismu“ na základní škole svého syna.
V Německu zaznamenaly trestné činy z nenávisti namířené proti křesťanům mezi lety 2022 a 2023 znepokojivý nárůst dokonce o 105 % ze 135 na 277. Číslo je však téměř jistě mnohonásobně vyšší. Oficiální statistiky zahrnují pouze politicky motivované trestné činy z nenávisti. Vandalské nebo žhářské útoky na kostely zde totiž nejsou započítávány, pokud se nepodařilo prokázat politický motiv.
Na základě policejních údajů o vandalismu na bohoslužebných místech v roce 2023, získaných na vyžádání od většiny německých spolkových zemí, odhaduje OIDAC Europe, že v roce 2023 došlo v Německu k nejméně 2 000 případů poškození majetku křesťanských bohoslužebných míst!
Povzbudivá zpráva pro Česko
Zmíněná čísla a případy ze tří velkých evropských zemí představují pouze špičku ledovce. K podobným případům docházelo také v mnoha dalších státech Evropy. V závěru zprávy se také varuje před vágními nebo subjektivními zákony o „nenávistných projevech“ nebo nejednoznačně formulovanými zákony o veřejném pořádku.
Překračují svůj rámec tím, že neúměrně omezují veřejné projevy, aby se zabránilo „nepokojům“ nebo „pohrdání.“ Tím dochází k situacím, kdy jsou křesťané kriminalizováni za nenásilné vyjádření obsahu náboženského učení, jako se to stalo v kauze zmiňovaného modlícího se britského veterána.
Tyto zákony narušují pluralitu demokratických západních společností tím, že podkopávají svobodu projevu a stigmatizují křesťanství. Tím ztěžují jakoukoli svobodnou diskusi.
Problém pro Evropu
Útoky na křesťany v různých podobách tedy nepochybně představují problém pro velkou část Evropy. Musí se mu věnovat pozornost a nelze ho přehlížet. Jedná se o ostudu pro každou svobodnou a demokratickou společnost, protože dochází k porušení těch nejzákladnějších svobod: Především svobody vyznání a svobody projevu.
Bez nich se žádná společnost nemůže nazývat svobodnou. Jako jedno z doporučení se proto uvádí nepřijímat nejasně vymezenou legislativu o „nediskriminaci“ nebo „nenávistných projevech“, která výrazně omezuje svobodu projevu, sdružování a náboženského vyznání.
Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání patří k základním kamenům všech svobodných a demokratických společností. Pokud mají evropské země i v budoucnu nadále zůstat svobodnými, nemohou z ochrany těchto základních práv jakkoli slevit.
Povzbudivé zjištění
Podle vzpomínané zprávy organizace OIDAC nebyl v Česku v posledním zkoumaném období zaznamenaný jediný případ nenávistných útoků vůči křesťanům. Jedná se nepochybně o dobrou zprávu.
Rozhodně to však neznamená, že bychom u nás mohli usnout na vavřínech. Mnohé případy v jiných evropských zemích by nám měly posloužit jako veliké varování a odstrašující příklad toho, čemu bychom se u nás v budoucnu měli ze všech sil snažit zabránit.
Tomáš Zdechovský je europoslanec za KDU-ČSL
Foto: redakce
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!