Na veřejnosti se šušká, že v KDU-ČSL se vyčleňuje liberální a konzervativní část, a že možná tato neshoda působí rozdělení strany. Jaká je budoucnost KDU-ČSL a o co usiluje? Ptali jsme se Jana Kasala, který je členem strany od roku 1985, a to krátce před zářijovým vnitrostranickým setkáním KDU-ČSL.
V září se bude konat vnitrostranické setkání KDU-ČSL. Nakolik toto setkání bude zásadní?
Každá politická strana, každé společenství, si potřebuje čas od času „srovnat noty“. Je daleko před volbami, tak jsme se rozhodli věnovat čas vnitřnímu zamyšlení nad tím, čeho chceme v této společnosti dosáhnout, jací jsme, jak chceme působit, kde děláme chyby, kde se zlepšit, abychom byli čitelnější. K tomu směřuje zářijové vnitrostranické setkání členů strany, kterému předcházela série kulatých stolů v různých okresech a krajích, a kdy se sejde asi 380 členů. Cílem je diskutovat v různých kroužcích nad konkrétními náměty.
Jaká máte očekávání?
Jak to dopadne, těžko říct. Je to takový velký experiment. Nevzpomínám si, že by něco podobného v minulosti v rámci KDU-ČSL v tomto formátu proběhlo a nevím, že by se nějaká jiná politická strana tímto stylem snažila zmapovat názory široké členské základny.
Takže úplná novinka. Připomíná mi to trošku synodu…
Do určité míry to je synoda. Jen doufám, že by to mohlo dopadnout se zřetelnějším výsledkem, než měla synoda.
Pravděpodobně hodně se ukáže v září. Vnímáte možnost, že by se strana rozštěpila na liberálnější a konzervativní křídlo?
Je nás skoro dvacet tisíc a je naprosto přirozené, že lidé mají různé názory. To se stává i v rodině, když se dohadují, na jaký film půjdou nebo kam pojedou na výlet… Protože jsme demokratická strana, diskutujeme i o tématech, která jsou ožehavá. Určitě i veřejnost zavnímala, že i v rámci KDU-ČSL jsou názory, které možná někoho překvapily. Například vedeme diskusi, která ještě nebyla úplně zveřejněná, ohledně legalizace marihuany. Ale vznikají i otázky, které nastoluje společnost, aniž bychom si je vybrali, a to je třeba pozice homosexuálů a transsexuálů v naší zemi. Je naprosto legitimní, že o tom lidé chtějí diskutovat. Ale je potřeba říct, že v těchto otázkách, které už zasahují do svobody svědomí, je při rozhodování a hlasování každý zodpovědný ne své straně, ale svému svědomí.
Nakolik témata „manželství pro všechny“ nebo třeba Istanbulská úmluva, ovlivňují vztahy ve straně?
Pokud jde o Istanbulskou úmluvu, jsem přesvědčen, že i drtivá většina poslanců a senátorů ji vnímá jako nadbytečnou věc. My jako KDU-ČSL jsme už před mnoha lety, daleko před všemi signatáři Istanbulské úmluvy, byli nositeli zákona proti domácímu násilí. Myslím, že ten zákon v celé šíři daleko víc naplňuje potřeby boje proti domácímu násilí než celá úmluva, která navíc řeší i jiné věci, v čemž vidíme problém. Odmítám, když někdo řekne, že KDU-ČSL je pro domácí násilí. My jsme vždy stáli, stojíme i budeme stát na straně obětí a to Istanbulská úmluva nemůže nijak ovlivnit.
A pokud jde o manželství pro všechny?
To není věc, která by mohla stranu rozdělit. Z pohledu obecné politiky je to záležitost marginální a kvůli tomu se žádná strana nerozštěpí. Ale i u nás jsou jednotlivci, kteří se snaží v této věci kopírovat názory mainstreamu, a nakonec různé názory jsou i v katolické církvi . I jiné církve se s tím vypořádávají různě. Za sebe to považuji za okrajový problém, protože z mého pohledu, jestli budou dva lidé sezdáni před úřadem, nebo nebudou sezdáni, to nic neřeší. Někteří katolíci si myslí, že to vydláždí cestu k legalizaci jejich vztahu, ale to by si měli vyřešit především se svým zpovědníkem a s Pánem Bohem. V tom jim žádný zákon nepomůže. Divím se ostrosti té diskuse i argumentům, které zaznívají pro. Ale diskuse v poslanecké sněmovně ukázala, že to je poměrně mediálně zajímavé téma, a výroky mnoha poslanců byly převraceny shora i zdola, většinou nepřesně tak, aby to vyhovovalo těm, kteří chtějí tuto záležitost prosadit do legislativy.
Necítíte bezmoc, když vidíte manipulaci nebo z toho, že člověk musí přijmout věc, která je proti jeho svědomí?
Byl jsem dvacet let poslancem a nikdy jsem nebyl nucen hlasovat proti svému svědomí, ani bych to nikdy neudělal. To je červená čára, přes kterou jít nelze. Na druhé straně pokud mám výhradu svědomí a chci, aby ji respektovali druzí, tak i já musím respektovat tu jejich.
Není to tak, že někteří v KDU-ČSL tíhnou na liberální stranu, protože se bojí, aby neztratili voliče – protože tam stojí většina společnosti?
To by byl špatný kalkul. Řekněme, že 30% lidí, možná víc, je proti manželství pro všechny. Troufnu si tvrdit, že drtivá většina příznivců KDU-ČSL jsou zastánci názoru, že manželství je společenstvím ženy a muže. Možná budeme nálepkováni jako staromilci. Co mne ovšem jako katolíka překvapuje je, že ti, kteří považují za správné se držet katechismu, jsou i některými „církevníky“ vnímáni jako ti, kteří nechápou současné společenské trendy a jsou zakonzervováni někde ve středověku. Je dobré si ale připomenout, že v případě diskuse o tzv. manželství pro všechny, nejde o život. Ale nebezpečí je v navazujících krocích, protože tam se mluví o adopci a pak o surogátním mateřství, a tam už o život jde. Hodně mě mrzí, že se při diskusích opakovaně zmiňují práva dospělých, ale nezmiňují se práva dětí, a to i nenarozených. A tady KDU-ČSL naprosto jednoznačně říká NE. Stejně tak co se týká eutanázie. KDU-ČSL je jediná politická strana v naší zemi, která už ve svém základním dokumentu – ve Stanovách – má jednoznačně napsáno, že hájí důstojnost lidské osoby od početí do přirozené smrti a stejně tak, že hájí rodinu jako společenství muže, ženy a dětí a považuje ji za základní podmínku života společnosti i státu. Osobně jsem hluboce přesvědčený, že právě tyto postuláty jsou naprosto zásadní, a že se jich KDU-ČSL nikdy nevzdá.
Kateřina Šťastná
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!