Rekordních 92 tisíc hlasů získala na internetu v soutěži Maminka roku 2023 devítinásobná maminka Ivka Sovadinová ze Šumperka. O tom, zda se stane celkovou vítězkou, se rozhodne během slavnostního galavečera 17. října 2023.
O anketě „maminka roku“, jsem se dozvěděla přes „nevyžádanou katolickou poštu“, možná to znáte – někdo pošle s prosbou o hlas a takto se to šíří dál. Zaujalo mě, jak se katolíci dokáží spojit a podpořit. Věděla jste o tom?
Už během hlasování mi psali různí lidé, kteří měli radost, že jsem do soutěže vstoupila. Vnímají velkou rodinu pozitivně a chtěli mě podpořit. Ještě teď se dozvídám o dalších lidech, kteří mi posílali hlasy. Přiznám se, že mě to hodně překvapilo, nemám příliš mnoho přátel na sociálních sítích. Jsem úplně obyčejná máma, není na mě nic obdivuhodného, ale věřím, že může můj příběh povzbudit další rodiny mít více dětí, přijmout i to další ještě nenarozené miminko. Myslím, že je potřeba v tomto dávat lidem odvahu.
Kdo Vás nominoval, jak k tomu došlo?
Nominaci na maminku roku jsem obdržela od svého manžela Vaška (myslím, že ho podnítila nejstarší dcera) ve chvíli, kdy jsem byla úplně na dně. Naši tři domškoláci se chystali na pololetní přezkoušení, menší děti právě prodělávaly střevní virózu… Problémy se sypaly ze všech stran stejně jako vršící se hromada prádla. V takové chvíli jsem úplně pustila podnikání a po nevyspalých nocích jsem se snažila zbytek svých sil investovat dětem. Byl to pro mě šok, ale přiznávám, že i povzbuzení a ocenění. Přesto jsem dlouho zvažovala, jestli vůbec do té soutěže jít. Myslím, že každá máma se někdy ocitne v té situaci „tohle už nedám, to se prostě nedá zvládnout!“. A pak zvažujete priority. Moje děti mě v tomhle fakt učí pokoře. Zároveň to však jsou manžel a děti, kdo mě nejvíce podporuje, že má smysl jít dál. Že musím sebrat zbytek sil a být tu pro ně. Právě proto jsem se rozhodla souhlasit a jít do toho. Myslela jsem si, že právě katolíci mnou pohrdnou a odsoudí mě jako pyšnou namyšlenou mámu. Ale pro ty maminky, které to třeba podpoří nejít na potrat, přijmout třetí, čtvrté, páté dítě jsem to chtěla podstoupit. Vždyť ty děti jsou dar od Boha. Dar, díky kterému se neustále učíme pokoře, lásce, obětavosti. Mateřství je podle mě nejkrásnější povolání ženy. Není to žádná miss soutěž krásy. Příběhy maminek jsou často plné odvahy, nemocí i emocí a hlavně povzbuzení. Je to cesta od sobectví k lásce.
Máte úplně nejvíc hlasů ve všech kategoriích a hlasování je už ukončené. Co bude dál?
Tři maminky z každé kategorie, které dostaly nejvíce hlasů postoupily do finále. Setkáme se spolu 18. 10., povíme si své příběhy a porota vybere vítězku. Moc se na to setkání těším, jsem ráda mezi lidmi a všem maminkám moc fandím. A chystám pro ně a jejich děti překvapení (ale samozřejmě nebudu sem psát jaké).
Jak dlouho podnikáte?
Nejdřív začal podnikat manžel v roce 2017. Je neuvěřitelně šikovný a pečlivý, jeho hračky jsou opravdu moc pěkné a promyšlené. Proto jsem chtěla, aby se o nich dozvědělo více lidí a vložila na e-shop s houpacími prkny Prázdninový deník, který jsem nakreslila dětem. Spustila se lavina desetitisíců stažení, psali mi lidé ať tvořím pro děti. A tak materiály, které kreslím a vytvářím pro své děti, nabízím dál. Vnímám, že společné podnikání nás stmeluje, posouvá dál a také mnohému učí. Jsme takový tým, vzájemně se povzbuzujeme vylepšovat naše produkty, děti nás inspirují v tom, co bychom jim mohli ještě vyrobit a potom to rády testují. Všechno naše společné dílo a tvoření najdete na www.domeczech.cz a www.sikulik.cz.
Pokud se nepletu, učíte své děti doma – jaké bylo Vaše původní povolání?
Vnímám to tak, že mé povolání je být maminkou. Ale vystudovala jsem učitelství. Učení vlastních dětí mě baví, ráda vymýšlím nové způsoby, hry a materiály. Vyrážím s dětmi na výpravy, kde si povídáme o světě kolem, o životě a o tom, co každého zrovna zajímá. Je to úplně jiná škola, než v jaké jsem vyrostla, ale snažím se ji dětem vytvořit tak, jak bych si ji sama přála. A samozřejmě, aby zvládli vše, co mají dle RVP umět a spoustu věcí navíc, co je zajímá.
Vypadáte hodně mladě – mohu se zeptat kolik Vám je a jak jsou Vaše děti staré? Dá se to vůbec zapamatovat?
Je mi 38 let, děti mají 16, 14, 12, 10, 9, 7, 4, 3, 1 roků. Ještě před pár týdny jsem říkala při rozhovoru něco jiného, protože jsme mezitím oslavili troje narozeniny. Takže máte pravdu, pořád se to mění a když se někdo zeptá kolik má nejmladší týdnů, musím si procvičit matiku:). Já mám moc ráda oslavy, takže slavíme pořád, svátky, narozeniny, křtiny… Ráda peču dorty, chystám program, hry, pokladovky… Myslím, že to tmelí rodinu a zároveň se moc těší děti, vyrábí a vybírají si navzájem dárky, učí se tím přemýšlet o druhém, co kdo má rád, co ho potěší. A pak má oslavenec takový svůj den, kdy ví, že ho máme všichni rádi, že jsme tu pro něj.
Vždy jste chtěla tak velkou rodinu? Plánujete ještě další děti?
Já jsem ze sedmi dětí, byly jsme čtyři sestry a potom si moji rodiče vzali ještě tři děti do pěstounské péče. Moji rodiče mi byli a jsou obrovským vzorem. Vím, že nás všechny milovali. Své dětství jsem vnímala jako jedno nekončící nádherné období. Chtěla jsem to stejné. Ano, přijmeme každé dítě, které nám Pán Bůh pošle, ale zároveň momentálně plánujeme pomocí PPR. A další těhotenství bychom zatím chtěli oddálit. Na přirozeném plánování rodičovství je úžasné to, že rodiče každý měsíc znovu rozhodují o tom, jestli je Pán nevolá ke spolupráci a zda ty důvody, proč teď těhotenství odložit, jsou opravdu natolik závažné.
Jaké obtíže obnáší být tak velká rodina? Naopak co pozitivního to přináší?
Hmm, jak se to vezme:) Jestli je to obtíž, nebo vlastně požehnání. Mít velké auto, velký dům a velkou rodinu. S každým dalším členem přichází do rodiny nový smích, nové štěstí, nová radost z jeho pokroků, z jeho radosti a také smutek z jeho pádů, poklesků a neštěstí. Je to všechno podobné, ale ve větším, větší hrnce, větší kopec prádla, hora nádobí, větší hostina, více dárků, více pomocníků. Vždycky je tu někdo, kdo má zrovna volné ruce k pohlazení, uši k poslouchání, nohy, aby někam zaběhl… Je to větší kolotoč.
Dá se to vůbec fyzicky zvládat, být tolikanásobnou mámou?
Záleží, čemu se dá říct zvládnout. Dnešní doba na nás klade strašně velké nároky, všechno se hodnotí, všichni se srovnávají. Tahle to nezvládá (dítě má špinavé tričko), tahle taky ne (děti nemají ostrouhané pastelky). Na IG i FB je plno obrázků dokonalých žen, matek, dokonalých kuchařek zdravých jídel, dokonalých domovů. Mně se tohle srovnávání a odsuzování nelíbí. Upřímně říkám, já tohle všechno nezvládám, nemám ani dokonalou postavu, dokonalé jídlo, ani dokonalý domov, zahradu… Prostě se snažím dělat co můžu a co vnímám jako prioritní. Nemůžu být pořád všude, děti stále svěřuju Pánu Bohu, Panně Marii a jejich andělům strážným.
Jste věřící – jste oba z věřících rodin? Jak praktikujete víru, modlíte se všichni spolu?
Jsme věřící a oba jsme z věřících rodin, snažíme se víru v rodině nejen žít, ale také předat našim dětem. Pro mě je to nejdůležitější oblast života naší rodiny, ve všem, co máme, vidím Boží požehnání a jsem Bohu nesmírně vděčná za to, co nám dal.
Když učíte děti doma, učíte je i náboženství?
Ano, každý školní den máme katechezi. Škola začíná modlitbou a potom si čteme z Bible, katechismu, nebo povídáme o svatých. Snažím se, aby každý den byl prodchnutý katolickou vírou a modlitbou, aby ta víra nebyla jen o nedělní mši, ale o celém našem životě, každý den se scházíme mnohokrát v modlitbě.
Co pro vás znamená rodina?
Pro mě je rodina úplný základ. Je to tam, kde všechno začíná, kde roste budoucnost. Bez dobrých rodin nemůžeme mít dobrou společnost. Děti potřebují milující laskavé matky i odvážné a pevné otce, potřebují vyrůstat v rodině, která je naučí správně žít.
Měla byste nějaké rady jak na domácí pohodu, pokoj, jak žít v rodině radostně?
Myslím, že i já bych se v tomto měla učit a stále učím, ale je několik věcí, na které jsem během života došla a ráda bych se o ně podělila.
-Nikdy se nesrovnávejte a nesrovnávejte své děti! Každý je jedinečný a má být milován bezpodmínečně.
-Ženy, vaši muži potřebují především úctu! Je pro ně důležité, aby každé jejich slovo mělo pro Vás vážnost, aby každý jejich dobrý čin byl od Vás obdivován. Nehledejte to, co Vás rozděluje, ale to co Vás spojuje, co můžete ocenit. Pohodová, milá, usměvavá žena, která po muži touží, může mít klidně v koutě pavučinu a nějaké to kilo navíc a její muž ji bude milovat a vždycky se za ní rád vracet.
-Muži milujte své ženy, i když jsou unavené, i když jsou neupravené, rozčilené, protivné, i když něco nezvládají… protože jsou to velmi křehké květiny, které je potřeba chránit, hýčkat a pečovat o ně, nebo se z nich stanou kaktusy, které ani nebudete chtít potkat.
– Já vím, že už jste to slyšeli mockrát, ale musím to říct… máme strašně málo času! Děti rostou neuvěřitelně rychle a každá minuta je důležitá, buďte spolu, žijte spolu, milujte se, a žijte naplno pro druhé a pro Pána!
Kateřina Šťastná
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!