Živnostníci podporují manželství muže a ženy!

Rozhovor s Miroslavem Novákem, truhlářem a iniciátorem petice podnikatelů a živnostníků

Dnes dopoledne bylo místopředsedovi ústavně-právního výboru Marku Bendovi předáno prohlášení 96 českých živnostníků, ve kterém vyjadřují jednoznačnou podporu manželství muže a ženy. Těchto 96 podepsaných prohlášení bude následně předáno premiérovi Petru Fialovi. Podepsaní živnostníci tímto reagují na dopis 66 korporací a firem, které vyzvaly premiéra k podpoře manželství osob stejného pohlaví. Čeští živnostníci poukazují na to, že nátlak nadnárodních firem na politiky je nepřípustný. Považují jejich lobbing za nefér jednání kvůli nevěrohodnosti dat uvedených při výpočtu a zejména proto, že vedení firem vytváří zdání, že mluví jménem velké skupiny lidí, což jim ve věcech morálky a svědomí nepřísluší.

Podle Miroslava Nováka, truhláře ze středních Čech, nejde o běžnou petici: „Každý ze signatářů musel dopis vytisknout, podepsat, přidat IČ a poslat zpět. Biologickou nemožnost, aby dvě osoby stejného pohlaví zplodily dítě, nám zdravý rozum brání označit za nerovnost“.

Co vás vedlo k tomu zorganizovat iniciativu, jež reaguje na dopis 66 korporací a firem, které vyzvaly premiéra k podpoře manželství osob stejného pohlaví?

Jsem přesvědčen, že nátlak nadnárodních firem na politiky je nepřípustný. Firmám nepřísluší vyjadřovat se k etickým otázkám tímto způsobem. Vedení firem vytváří zdání, že mluví jménem velké skupiny lidí. Způsob vyjádření, opírající se o finanční přínosy uzákonění „manželství pro všechny“, může být vnímán v době, kdy peníze v rozpočtu chybí, jako nátlak. Mimochodem, zběžně jsem prolistoval ekonomickou analýzu, na kterou se firmy odvolávají. Myslím, že by stálo za to, aby ji prošel nějaký solidní ekonom 😉

Druhý důvod pro naši iniciativu spočíval v tom, že jsem vnímal, že hlasy požadující „manželství pro všechny“ jsou velmi silné a že je správné, aby zazněl také druhý názor – hlas těch, pro které je manželství mezi mužem a ženou jednou ze základních hodnot. Máme rodiny a práci a na aktivismus mnoho času nezbývá… ale uvědomil jsem si, že k tomu, co se děje, již mlčet nemohu a je čas slušně ale jednoznačně vyjádřit náš názor.

 

Akci korporací a firem někteří přirovnávají k nechvalně známému dopisu pragováků z července 1968. Nešlo o vyjádření běžných zaměstnanců, ale psali ho členové závodní milice a předsedové komunistických stranických organizací. Vše ovšem bylo interpretováno jako výzva československého lidu k zásahu SSSR na obranu míru a socialismu. Spatřujete v tom určitou analogii?

Já to šéfům a jednatelům firem nezazlívám. Myslím, že i na mnohé z nich je vyvíjen obrovský tlak. Možná si ani neuvědomovali, že mluví za firmu ve věci, která jim nepřísluší. Myslím, že někteří jsou spíš „obětí“ lobbistů, kteří chodí do jejich firem.

 

Zvláště přes korporáty se dnes do českého prostředí prosazuje agenda, která starším ročníkům musí připomínat časy politruků, kteří v podnicích hlídají angažovanost pracovních kolektivů a provádí ideologická školení. Vracíme se do doby totality?

Jaká je atmosféra ve velkých firmách jako živnostník posoudit nedokážu. Překvapilo mne ale, že jsem se při sbírání podpisů setkal s mnoha lidmi, kteří tuto iniciativu vítali, s obsahem dopisu souhlasili, ale „raději“ nechtěli připojit svůj podpis. Je to pro mne těžko pochopitelné, měl jsem za to, že doba, kdy jsme se báli vyjádřit svůj názor, je dávno za námi. Nenazval bych to totalitou, ale vnímal jsem, že mnoho lidí se bojí, že by slušné vyjádření názoru, který je (bohužel) částí společnosti vnímán jako nemoderní, kontroverzní, nekorektní nebo netolerantní, pro ně mohlo mít nepříjemné důsledky.

 

Jak se v tomto prostředí mohou cítit věřící lidé, kteří jsou přímo či nepřímo nuceni hlásit se k ideologii, která odporuje jejich náboženskému přesvědčení? Nechceš se přizpůsobit? Tak nemáš v našem pracovním kolektivu co dělat.

Mluvil jsem s jedním kamarádem, který pracuje v Komerční bance, jejíž vedení podepsalo dopis, podporující „manželství pro všechny“. Napadlo mne, že by bylo fajn, kdyby zaměstnanci korporací, kteří v této věci nesdílejí názor svých zaměstnavatelů, také měli možnost formou podobné iniciativy vyjádřit svůj postoj. Pak jsem si ale uvědomil, že i když takových lidí není málo, pod podobný dopis by se podpisy asi sháněly velmi těžko…

Osobně jsem jako věřící zvyklý na to, že některé mé postoje a názory jsou jiné než názory běžné v sekulární společnosti. Mnozí zažíváme situace, kdy není úplně jednoduché jít proti proudu – někdo na pracovišti, jiný v širší rodině nebo mezi přáteli. Poctivě žít svoji víru nikdy nebylo a nebude snadné. Myslím ale, že křesťany v prvních staletích stála věrnost víře mnohem víc…

 

Co od své iniciativy očekáváte? Máte už nějaké ohlasy?

Mám spoustu ohlasů od bezva lidí, kteří se připojili k výzvě a do mailu připsali pár vět. A také nová přátelství. Mnoho lidí, které jsem často ani neznal, pomohlo a dalo o iniciativě vědět ve svém okolí, takže se dostala i k těm, které už bych já oslovit nedokázal. Už to je víc, než jsem čekal.

Přišly samozřejmě také nesouhlasné maily a rozhovory s lidmi, kteří na manželství mají jiný pohled. To je možná věc, kterou bych si přál a ke které bych rád alespoň trochu přispěl, protože mi v dnešní době velmi chybí, a to nejen u témat rodiny a manželství: umět přistupovat k jiným názorům s respektem, naslouchat druhé straně a zároveň dokázat jasně a racionálně formulovat své postoje. Nevést diskusi jako boj, ve kterém je třeba jakýmikoli prostředky porazit „protivníka“, nesnížit se k nálepkování a osobním útokům na oponenty. Bohužel, taková diskuse mnohdy velmi chybí.

Celé prohlášení živnostníků naleznete zde: https://dopis77.cz/wp-content/uploads/Dopis77_def.pdf

Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!