Česko patří k největším dárcům plazmy v Evropě. Mnoho pacientů je závislých na lécích z plazmy. Ale také přibývá soukromých center, které na plazmě vydělávají a nabízejí dárcům nemalé kompenzace. Mnozí tak raději volí dárcovství plazmy – a bohužel krve je čím dál méně. Jak se s tím nemocnice u nás perou? Ptali jsme se MUDr. Petra Turka z Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.
Česko patří údajně k největším dárcům plazmy v Evropě?
Ano je to tak. Evropa (resp. EU) potřebuje cca patnáct milionů litrů plazmy ročně (resp. léčiv z ní vyrobených), asi devět milionů litrů se odebere v Evropě, šest milionů litrů se nakoupí v USA. A z těch devíti milionů odebraných v Evropě je 1,2 milionu litrů odebráno v Česku. Čtvrtinu plazmy u nás odeberou „nemocniční zařízení transfuzní služby“ (ZTS) a zbytek soukromá plazmacentra.
Proč to tak podle Vás je?
Důvodů bude jistě víc. Odvíjí se to od 90. let, kdy jsme odebírali plazmy „pro průmyslové zpracování“ strašně málo a zároveň jsme neměli léky, na kterých byli pacienti závislí (tehdy šlo hlavně o faktory krevního srážení a hemofiliky). Proto byl zahájen program odběrů plazmy mj. technikou „plazmaferézy“ (přístrojové odběry) při které lze dárci odebrat zhruba třikrát více plazmy, než při odběru „plné“ krve. V té době se plazma takto odebírala v Evropě jen v Německu a Rakousku. Takže máme tradici a proti většině zemí náskok. Po roce 2005 začal být v Evropě nedostatek plazmy. V roce 2007 začala v ČR vznikat soukromá plazmaferetická centra (= co není zakázáno, je povoleno), která mají „velmi aktivní propagaci“ a „dárce“ zjevně motivují finančně.
Je to plazma českých dárců, ze které se dělají léky pro Evropu?
Potřebu českých pacientů pokryjí přípravky vyrobené cca z 250-300 tis. litrů plazmy, tedy z množství, které odebírají „nemocniční ZTS“. Přebytek léků vyrobených z plazmy odebrané v ČR se použije ve zbytku Evropy nebo jinde ve světě.
Kolik plazmy se u Vás v nemocnici odebere, co z ní děláte, k čemu se používá nejčastěji?
My nejsme významní výrobci plazmy (cca 3,5-4 tis. litrů / rok) – zásobujeme dvě velké nemocnice (nás a IKEM) a tak potřebujeme hlavně červené krvinky a krevní destičky, tj. odebíráme hlavně „plnou krev“. Z těch cca 250-300 tisíc litrů plazmy odebraných / vyrobených v nemocničních ZTS se asi 40 tisíc litrů použije k přímé léčbě (zejména u pacientů s velkou krevní ztrátou nebo komplexní poruchou krevního srážení), zbytek se posílá ke zpracování. Plazma odebraná v plazmacentrech se ke zpracování odesílá všechna.
Jak často může jeden člověk darovat plazmu? (na internetu vyskakují reklamy, že za jeden odběr dostanou 1600Kč) – dělají to lidé pro peníze?
Minimální interval mezi 2 odběry plazmy technikou plazmaferézy je v ČR 14 dní, u odběrů plné krve je min. interval osm týdnů, ale mohou být maximálně čtyři (u žen) ev. pět (u mužů) odběry za rok.
Stává se, že v Česku je nedostatek plazmy právě proto, že jde do Evropy?
Ne, přípravky z ní se nakupují „jako léčiva“ a tak je někdy trochu nouze o imumoglobuliny (ale ne významná).
Stává se, že je třeba nedostatek krve, protože lidé raději vydělají za plazmu?
Řada nemocničních zařízení transfuzní služby na to upozorňuje. Přesvědčit lidi, aby dávali bezplatně krev (či plazmu) v prostředí, kde na ně všude vyskakují výzvy „Vydělejte si …“, je obtížné.
Jak to pak řešíte, když není krev?
Nemocniční ZTS jsou sice vzájemně nezávislá, ale velmi dobře spolupracují (když někde krev chybí, ostatní pomohou). Ale je to čím dál těžší. Pak zbývá možnost přesvědčit kliniky, aby odložili operační výkony, které nespěchají – to se naštěstí stává výjimečně (ale to nejde do nekonečna …). Moc rezerv už nemáme.
(red)
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!