Komentář Tomáše Machuly
K dnešnímu komentáři mě inspirovala diskuse na sociálních sítích mezi některými křesťany týkající se apoštolského listu papeže Františka o teologii. S trochou zjednodušení lze říci, že řada z nás je přesvědčena, že teologie je dnes k ničemu, a že je potřeba ji od základů změnit. Šlo to dobře vidět v internetových diskusích. Mnozí (mezi nimi i faráři) se ptali: K čemu je teologie, které nerozumíme? Proč teologie řeší pseudoproblémy? Je třeba říci, že se pak někteří divili, když se do diskuse vložil i nějaký teolog a ukázal některé konkrétní výsledky teologické práce.
Vůbec mi teď nejde o onen papežův list. Spíše o tu českou diskusi o teologii, kterou vyvolal. Ale i to je pro mě jen ukázka širší tendence naší společnosti včetně té křesťanské katolické. Jde mi o zvyk unáhleně kritizovat vše, nebo aspoň mnohé z toho, co dělají druzí. Důvodem často není spravedlivé a rozumné posouzení skutečnosti, ale předsudky, pověstná „blbá nálada“, netrpělivost a snad i lenost. Nadáváme nejen teologům, ale i politikům (nic nedělají, jen žvaní, zákony jsou špatné, jsou zkorumpovaní, nenaslouchají lidem…), novinářům (jen hledají senzace, jsou povrchní, nerozumí tomu, o čem mluví…), učitelům (jde jim jen o peníze, jsou neschopní, nesledují aktuální otázky, jsou necitliví k dětem…), doktorům (jde jim jen o peníze, lidé jsou jim lhostejní, dívají se na člověka jako na problém…) a mohli bychom pokračovat dál. Jistě bychom našli příklady, u nichž jsou podobné výtky namístě. Ale můžeme takto zobecňovat na celé profesní skupiny? Podívejme se na ty teology.
Proč teologové nenapíšou něco, co má smysl? Zajímalo by mě, kolik lidí, co říkají něco podobného, má přehled o tom, co teologové skutečně píší. Z mé malé sondy do lidí okolo mě bych řekl, že jen menší část. Někteří prostě nadávají z předsudků. Jiní něco zkusili přečíst. Co přesně, to je otázka, protože jednou mi jistý biskup prozradil, že při průzkumu mezi kněžími jeho diecéze odpověděla na otázku, jakou teologickou literaturu čtou, většina kněží, že časopis Světlo, v jiné diecézi časopis Immaculata. Nechci nijak shazovat ani jedno z jmenovaných periodik, ale je to odpověď podobná tomu, jako kdyby architekt na otázku po odborné literatuře, kterou čte, odpověděl, že odebírá časopis Dům a byt. Čte se prostě málo (zeptejte se teologických nakladatelství, kolik knih reálně prodají) a když už se čte, tak spíše věci populárně zbožné než teologicky odborné.
Když si vezmeme jako příklad biblistiku, kdo četl Vlkové (Olomouc) komentář k Izaiášovi, Mackerleho (České Budějovice) komentář k Amosovi, nebo Brožův (Praha) komentář k listu Židům? Vše jsou to solidní práce z posledních let a podle mého soudu jsou to knihy skutečně odborné, a přitom přístupné i poučenému čtenáři, který není teolog. Kněží by jim měli rozumět bez jakéhokoli problému. Víme o nich vůbec? Teologové se třeba snaží, ale my o ně vlastně nestojíme, protože i bez čtení víme, že jsou k ničemu.
Jako existují někteří neschopní nebo hloupí učitelé, novináři, lékaři, či politici, tak jistě existují i teologové, kteří jsou k ničemu. Ale myslet si něco takového o všech, nebo o většině z nich, by bylo nespravedlivé. Znamená to vlastně nevážit si práce druhých. Nikdo z nás není dokonalý, ale ani si nezaslouží apriorní odsudek a pohrdání, které není založeno v realitě, ale na vlastních předsudcích, ublíženosti, závisti či prosté naštavnosti na všechny okolo sebe. Církev je v krizi? Proč asi? Protože biskupové a kněží nedělají nic dobře. Protože teologové řeší hlouposti a namyšleně se uzavírají do své bubliny. A tak dále. Co začít u sebe? Třeba i tím, že si přečtu nějakou solidní a mým schopnostem přiměřenou teologickou knihu?
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!