O chronických nepsavcích

Jak asi mnozí vědí, na Katolické teologické fakultě UK probíhá malá česká ukázka moderního kulturního boje. To, že je malá, ale neznamená, že není tvrdá. Naopak, skoro by se dalo říci, že rukavice už jsou dole pěkně dlouho. Podíváme-li se do hlubin médií a sociálních sítí, můžeme si všimnout, že je pozoruhodně jednostranná. Vedení fakulty se vyjadřuje velmi umírněně a zřídkavě, zatímco jeho odpůrci svou vehemencí připomínají nietzescheovské filosofy s kladivem. V tomto případě tedy spíše teology. Kladivo mají opravdu velké. A rozmáchnou se jím opravdu silně zvláště v ony zřídkavé momenty, kdy si vedení fakulty dovolí něco poznamenat.

Celá kauza (nebo aspoň její eskalace připomínající překročení kritické hmoty radioaktivního izotopu vyvolávající jaderný výbuch) byla spuštěna v loňském srpnu, kdy z důvodů šetření dostalo výpověď několik vyučujících fakulty. Logicky to byli ti, kdo byli podle úsudku vedení postradatelní. Mezi nimi i profesor, který vede několik doktorandů. O nich proděkan fakulty tehdy v rozhovoru pro internetový týdeník prohlásil, že jsou onomu profesorovi „blízcí lidé“, „notoričtí nepsavci“ a „fakultě nepřináší ani korunu a jsou pro fakultu neperspektivní“. Citujeme z vyjádření Etické komise UK, které bylo v minulých dnech zveřejněno řadou lidí na facebookových stránkách. Etická komise jim dala za pravdu, posoudila tyto výroky jako porušení Etického kodexu UK. Požaduje omluvu za „nevhodné a příkré mediální vystupování.“

Čtenáři ať posoudí sami, jak rozsudek Etické komise slovutné univerzity vedené známou osobností (která je také knězem), odpovídá realitě. Ono „blízcí lidé“ snad není problém. Předpokládáme, že když někdo někoho individuálně po několik let školí, snad není tak dehonestující ho označit za „blízkého člověka“. Co se týká „chronických nepsavců“ a „nepřináší ani korunu“, tam musíme jít ke konkrétním datům. Stejně jako dosud se z důvodů diskrétnosti zdržíme uvádění konkrétních jmen.

Osoby A, B a C studují doktorát osmým rokem, osoba D šestým rokem a osoba E pátým rokem. Dotyčný profesor má ještě jednoho doktoranda, který studuje šestým rokem, nicméně ten mezi stěžovateli uváděn není. Dále musíme dodat, že dvě z uvedených osob mezitím (tedy až po onom výroku proděkana) disertační práci odevzdaly. Tolik fakta k poškozeným studentům.

Doktorské studium má tzv. standardní dobu 3, nebo 4 roky. Příspěvek na studenta dostává univerzita pouze po onu standardní dobu studia. Platí tedy, že tito studenti nepřináší fakultě ani korunu. Faktem také je, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v minulých letech kritizovalo velké procento nedokončených doktorských studií a neúměrné prodlužování doktorského studia. Doktorské studium spočívá především ve vlastním výzkumu završeném sepsání disertační práce.

Z šesti doktorandů onoho profesora, už přinejmenším polovina studuje dvakrát tak dlouho, než by měla. Práci stále nesepsali. Peníze na ně fakulta už dávno nedostává. Že nepřinášejí ani korunu a jsou neperspektivní je tedy asi jasné. Lze je označit za chronické nepsavce? Ať to každý promyslí sám. Etická komise to v každém případě posoudila jako neetické jednání. A onen provinilý proděkan dostává na sociálních sítích bídu a dehonestováni jsou i různí jeho spolupracovníci. Jak ale máme označit ty, kteří studují moc dlouho a pořád nenapsali disertační práci? Tady je každá rada drahá. Etická komise UK totiž nespí. Teologové s kladivy také ne.

Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!