Z debaty kandidátů na děkana KTF

Ve čtvrtek 8. února se k besedě sešli kandidáti na děkana KTF: doc. ThLic. Jaroslav Brož, Th.D., a Dr. theol. Albert-Peter Rethmann. Debata se konala v jedné z fakultních poslucháren; každý z obou uchazečů o funkci představil svůj program a následoval prostor pro dotazy – od moderátora Petra Fischera nebo z pléna.

Šedesátiletý kněz Brož, jenž na škole pracuje od roku 1990 a již třináct let vede Katedru biblických věd a starých jazyků, úvodem popsal stav fakulty: není v krizi, nýbrž v momentě očekávání, kdy se blíží předání vedení – Brož chce zachovat kontinuitu a váží si talentů, které fakulta skýtá.

Středem jeho pozornosti jsou studenti a rád by, aby jich bylo více, protože je církev potřebuje. Mezi svými prioritami jmenoval rovněž obnovení akreditace 5letého oboru Katolická teologie – v něm probíhá formace budoucích kněží a má odpovídat požadavkům pastorace. Brožovým úmyslem je krom jiného zvýšit mzdy, čehož se dosáhne zlepšením projektové činnosti a získáním nových studentů. Písemné formě své Úvahy o poslání a perspektivách KTF UK předeslal řecky a latinsky motto z knihy Přísloví (zde překlad): Kdo kráčí s moudrými, zmoudří.

Třiašedesátiletý manažer Rethmann, který žije v Německu, na začátek sdělil, že má širokou podporu – mimo jiné od teologických fakult v Německu a ČR či od Akademie věd. Když mluvil o svých prioritách, řekl, že teologii je třeba dělat v dialogu s dnešními lidmi a že na fakultě má dostat prostor mnohost názorů (KTF si dle svého programu představuje jako pluralitní prostředí). Má v úmyslu spolupracovat s Husitskou a Evangelickou teologickou fakultou na UK a s dalšími teologickými fakultami v ČR; užší kooperaci chce rozvíjet s orgány univerzity a s rektorátem. V případě zvolení se chystá účastnit veřejných diskuzí ze své křesťanské pozice. Motivací, již podle Rethmanna sdílí členové akademické obce KTF, je úspěšná věda.

V diskuzi mu Fischer připomněl, že jako osoba zproštěná kněžských závazků bude potřebovat dispens, pokud má děkanské místo přijmout. V reakci na to Rethmann přiznal, že kněžskou službu roku 2010 opustil kvůli lásce k ženě, kterou si pak vzal za manželku. Z pléna dostal otázku, jak zvládne děkanskou funkci, když bydlí stovky kilometrů daleko. Odpověděl, že by se přestěhoval, jeho manželka je z Čech.

Byl dotazován též na vystupování v médiích a prohlásil, že by nevystupoval v takovém médiu, kde sám fakt, že v něm vystoupil, by byl vypovídající. Když reagoval na dotaz stran spolupracovníků, neřekl jména, ale kritéria pro výběr: schopnost komunikace s kýmkoli, zástupci různých skupin a „umí svůj job“. Fischer se Rethmanna zeptal i na jeho postoj ve věci propuštěného zaměstnance Petráčka. Rethmann na to označil napětí na fakultě (kde ovšem nepracuje) za nesnesitelné. Důležité pro něj je, aby škola byla známa jinými tématy; Petráčka prý zná a nějak se s ním domluví.

Fischer zauvažoval, zda meritem sporu není spíše neshoda dvou stran – konzervativní a liberální. V odpověď Rethmann vykládal příběh, který prý ukazuje plodnost sporů: Na jedné schůzi redakční rady časopisu Salve se pustil do rozepře, protože hájil pozici, že o církevním učení o spravedlivé válce nemůže být v dnešní době řeč; na základě toho rozhovoru vznikla později studie. Na otázku týkající se osobního pedagogického působení děkana řekl Rethmann, že učit není jeho prioritou.

Brož v rámci besedy hovořil třeba o institucionální bázi, kterou by mohlo dostat téma stýkání křesťanského Východu a Západu. Když byl tázán, učiní-li nějaké radikální změny na základě vnitřní kontroly, odvětil, že o radikální kroky nepůjde. (S tím kontrastuje Rethmannův úmysl prodiskutovat strukturu fakulty, který napsal do podkladů k debatě.) V kolegiu děkana hodlá Brož udržet kontinuitu.

Fischer se ho zeptal na situaci na KTF: Co způsobilo napětí? V odpověď Brož poukázal na personální zúžení z loňského srpna, které je některými zpochybňováno. K důvodům dlouhodobějšího napětí, které někteří pociťují, poznamenal: Napětí je všude, kde jsou lidé, bez něj je mrtvo – tenze tu byly, jsou a budou.

Když vyslechl otázky, zda je správné, že děkana potvrzuje církev, a zda není načase oddělit výuku seminaristů od univerzity, odpověděl, že to záleží na vůli biskupů; on sám myslí, že teologická fakulta má na univerzitě své místo. Protože Brož je na rozdíl od Rethmanna aktivně zapojen do duchovní služby v římskokatolické církvi (např. v semináři nebo u sester Misionářek lásky), z pléna zazněl dotaz: Vzdáte se spirituálních funkcí? Brož uvedl, že případně některé úlohy pustí, ale tím se nevzdá duchovní služby: Být děkanem na této fakultě je silně spirituální poslání, řekl.

Pozoruhodným jevem vylíčené besedy obecně byl fakt, jak málo se skoro všichni tazatelé zajímali o budoucnost těch, kdo se na teologické fakultě nejen učí, ale také na ní bydlí a jsou v jejím rámci komplexně formováni – tedy seminaristů. Je to snad zapříčiněno jejich nepočetností, jenže o to důležitější přece bude každý jednotlivec, který s Boží pomocí ke kněžství dospěje. Při všelijakých nárocích, jež se dnes na děkana kladou, se pak zapomíná na jeden – že by měl být pro bohoslovce vzorem.

Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!