Arcibiskupství pražské, potažmo církevní podnik AP lesnická sezvaly na seminář Budoucnost nejen církevních lesů ve středu 22. května do Arcibiskupského paláce v Praze lesní správce se zájmem o doporučení pro pěstování lesů v současné chvíli, kdy se obor potýká s palčivými otázkami o suchu, škůdcích, rentabilitě apod. Proč zrovna církev hledá odpovědi, vystihl v úvodním slově arcibiskup Jan Graubner: „Šlo nám o to: protože se díváme na přírodu jako na Boží dílo, chceme o Boží dílo pečovat, nechceme ho drancovat. Chceme, aby bylo krásné a zdravé. Na druhou stranu potřebujeme zdroje, ze kterých můžeme financovat naši činnost.“
Lesy totiž tvoří po restitucích hlavní díl majetku arcibiskupství, a měly by tedy brzy tvořit hospodářskou základnu pro úhradu nákladů na kněžské mzdy, církevní školství, charitu atd. Arcibiskup také uvedl na pravou míru tvrzení některých, že církev restitucemi zbohatla. Vyprávěl, jak komunisté v 50. letech provedli úskočný manévr, když se ujali „patronátu“ nad církví, aby jí mohli obestavět majetek. Zavázali se sice k vyplácení duchovních, ale skrze církevní tajemníky rozhodovali, kdo smí spravovat farnost, a pokud odhalili kněze působícího bez souhlasu, přišel trest. V 90. letech posílal peníze na klérus stále stát a totéž přislíbil novým církvím, až uplyne 10letá lhůta. Když se ten okamžik blížil, stát si to rozmyslel, načež pojal úmysl majetky vrátit a ekonomicky se od církve odloučit – v roce 2030 už církev musí hospodařit soběstačně, a to v pražské arcidiecézi znamená předně dobře pěstovat lesy.
O tom, kam se uchyluje vývoj českého podnebí a co z toho vyplývá, mluvil doc. Radek Pokorný z Mendelovy univerzity v Brně: „Lesní dřeviny, stejně jako další rostliny, se změnám prostředí mohou přizpůsobit, nebo toto prostředí opustit. Přirozená rychlost šíření dřevin je však jen několik desítek kilometrů za století; prostředí opustit tak znamená – uhynout. Adaptací se tedy rostlina snaží zabránit úhynu.“ Svízelná je rychlost změn, kvůli níž se rostliny nestíhají přizpůsobit „Již pro konec století, tj. k roku 2100, jsou predikovány klimatické podmínky pro ČR, které nyní panují o 500–700 km jižněji, čemuž by měla odpovídat dřevinná skladba lesa,“ uvedl Pokorný a otevřel tak otázku vhodných druhů pro výsadbu nových porostů.
Druhovou skladbu českých lesů nakousl rovněž dr. Ondřej Sedláček (Přírodovědecká fakulta UK), poněvadž se během příspěvku vracel k pojmu biodiverzita, který má mezi mnohými ekonomy lesa až pejorativní zabarvení, jak pověděl Sedláček. Přitom les odolný vůči suchu, škůdcům a degradaci půdy, a tedy les výnosný bude zároveň mít biodiverzitu čili druhovou pestrost organismů. Například v revíru, kde poroste více druhů stromů, se zvýší šance, že aspoň část stromů obstojí i za nových podnebných podmínek. Doporučoval, aby se aspoň na desetině pozemků těžilo přírodě bližším způsobem – selektivně čili bez pasek. Připomněl, že k lesům v chráněných oblastech patří i události jako požár nebo polom, jež jsou částí přirozeného životního cyklu lesa. V hospodářských lesích by podle Sedláčka bylo vhodné v zájmu biodiverzity nechat ležet aspoň jeden dva mrtvé kmeny na hektar. Dále doporučil porosty prosvětlovat.
Prof. Jiří Remeš z České zemědělské univerzity popsal situaci dnešního lesníka, jenž pracuje s dědictvím spočívajícím v dominanci jehličnatých stromů a jenž podle Remeše může potíže s vývojem podnebí řešit zkoušením jižních dřevin nebo třeba hojnější výsadbou dubů. Kromě rozrůzněnosti druhové radí též k vytváření věkově různorodých porostů. Jednou z cest, kudy se lze v lesním hospodaření vydat, je pak tzv. pasivní adaptace, jakési užitečné nicnedělání, při němž člověk umožní na pozemku spontánní vystřídání původních dřevin za ty, které lépe snášejí změněné podmínky. Pro případ cíleného pěstování smíšeného lesa Remeš upozornil, že lze dokonce kombinovat druhy tak, aby se produkce dřeva zvýšila; to se daří mj. díky listnáčům, jež shozeným listím doplňují živiny okolním stromům.
Toto setkání, kam arcibiskupství přitáhlo odborné kapacity lesního hospodářství, svědčí o vůli spravovat lesy a hmotné statky vůbec tak, aby sloužily ne jednotlivcům, ale četným generacím církve.
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!