Křížová cesta totality. Obrazy Michaila Ščigola

Na Bradách (obec Rybníček u Jičína) v kostele sv. Bartoloměje visí na zdi obrazy křížové cesty, které před lety zhotovil malíř Michail Ščigol, a počínaje sobotou 4. května je v chrámu vedle nich vystaven novější cyklus téhož tvůrce s názvem Křížová cesta totality. Instalace jako celek byla tedy pojmenována Křižovatka dvou křížových cest. Cyklus obrazů Křížová cesta totality vznikl v roce 2009 a byl poprvé k vidění na výstavě Zpráva o Akci K, jelikož zpracovává námět historické události z dubna 1950, kdy Státní bezpečnost koordinovaně v celém Československu provedla operaci označovanou právě krycím názvem Akce K: během ní byli za jedinou noc násilně internováni všichni mužští řeholníci. Na tento zákrok navazovalo zadržení také ženských řeholních komunit a posléze veřejné očernění vybraných jedinců skrze vykonstruované soudní procesy.

Vernisáž instalovaných děl v kostele sv. Bartoloměje obohatilo hudební vystoupení, při němž zazněly zhudebněné básně Martiny Komárkové, která je napsala přímo jako textový doprovod Ščigolových obrazů a shrnula je do sbírky Modlitebník. Hudební složku vystoupení zkomponoval Hans Karlsen, jehož klavír při koncertě doplnilo violoncello Sylvy Jablonské a šansonový zpěv Lenky Němečkové. Pro dokreslení citujeme jednu z básní – přináleží ke druhému zastavení (Ježíš přijímá kříž): „Rozpálená země. Cesta bolí. / Místo stínu vrháme svůj kříž. / Vlčí máky z přibitých těl polí / větrem kanou. Vše je na obtíž. / Zkouším se modlit: // Ať jsem stínem kříže. / Ty vědí, kudy jít. / Kéž nesu ho jak prapor – / a ne jako štít.“

Michail Ščigol, jenž před dvěma lety zemřel, pocházel z Čeljabinsku v někdejším Sovětském svazu, kde se roku 1945 narodil ukrajinským rodičům. V Kyjevě vystudoval Národní univerzitu stavebnictví a architektury, načež na moskevské Vysoké škole architektury absolvoval nástavbu urbanistiky. Zjara 1990 se přistěhoval do Československa a tři roky nato se stal členem Unie výtvarných umělců ČR. Byl přijat také do International Association of Art UNESCO. Od Ščigolovy první samostatné výstavy v roce 1969 jeho díla navštívila různé kouty Evropy a vystavena byla i ve Spojených státech. Ščigolova malba, jež se na konci osmdesátých let stala pro něj výhradním polem umělecké činnosti, čerpá z evropského expresionismu a vstřebala i prvky byzantské kultury východních Slovanů. Jeho výjevy jsou nejednou podbarveny nadsázkou, jemnou sebeironií, až groteskou. Zmíněný malíř vzhlížel mj. k českému baroknímu sochaři Matyáši Bernardu Braunovi. Často používal motiv koní, které obdivoval.

Galerie

Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!