Reportáž
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR hostila v úterý 4. června konferenci nadepsanou Ztráta identity?!, na níž promluvili lidé věnující ze své odborné či jiné pozice pozornost případům, kdy člověk zpochybní svou příslušnost k pohlaví, která je dána tělesně. Setkání uspořádala poslankyně MUDr. Romana Bělohlávková a úvodem objasnila, co ji vedlo k zorganizování události – masivní nárůst zmíněného jevu v posledních letech.
První příspěvek přednesli PhDr. Ludmila Trapková, dětská klinická psycholožka, a MUDr. Vladislav Chvála, sexuolog a gynekolog, kteří společně provádějí terapii v rodinách, aby léčili její členy trpící psychosomatickým příznakem. Doktor Chvála předeslal, že kvůli politizaci tématu se o něm těžko diskutuje, ale že přesto chtěli předat své znalosti, protože celospolečenský nástup potíží s pohlavní identitou v poslední době je alarmující. Zvýšení četnosti poruchy označované termínem genderová dysforie se týká téměř výhradně dívek ve věku 10 až 18 let. Referenti upozornili na podstatný rozdíl mezi genderovou dysforií a transsexualitou – zatímco u transsexuality jde o vzácnou vrozenou nemoc, jejímž vlivem dochází k rozvoji atypických pohlavních znaků, první pojem pojmenovává získaný stav, kdy jedinec za významného působení vnějších podmínek odmítne akceptovat své pohlaví a vědomě se identifikuje s opačným. Doktor Chvála poukázal na závažný faktor šířících se teorií: „Genderová teorie, která není starého data, nepočítá s validizací tělem, jako kdyby tělo vůbec nehrálo roli, protože důležitější je, jak se cítím.“ Lidé trpící pochybností o svém pohlaví pak mnohdy přejímají pojmosloví převtělování a používají obrat „narodit se do špatného těla“. Tento psychický stav v četných případech ústí v rozhodnutí změnit pohlavní orgány chirurgickým zákrokem. „Takzvaná změna pohlaví je přehnané tvrzení; ona to není změna, ale je to jenom lepší převlek – musíte sáhnout na tělo a ne nějak malým způsobem, ten zásah je docela brutální,“ řekl Chvála o těchto operacích, které ač způsobují neplodnost, jsou v ČR hrazeny pojišťovnou a kterých stále přibývá.
Proč není náhodný mimořádný výskyt genderové dysforie u dospívajících, ukázali přednášející skrze vývojové schéma od Erika Eriksona, jenž dospívání popsal jako fázi, kdy člověk zápasí o nalezení své identity a hrozí mu změtení rolí. Doktorka Trapková vysvětlila, že dnešní svět, kde jsou role zpochybněny, poskytuje špatné podmínky pro tuto vývojovou etapu mladistvých. „Jsme specifický živočich na světě proto, že jsme vybaveni dlouhým učením a potřebujeme po celou dobu toho učení, toho dětského stavu být chráněni před předčasnými nároky světa,“ vyložil Chvála a varoval před technologiemi pronikajícími za ochrannou bariéru, kterou má rodina pro děti vytvářet: „Široká dálnice vede do rodiny z internetu, kde většinou vůbec nemáme kontrolu nad tím, co děti sledují a čím se poraní.“ Internet pokřivuje psychický růst dětí, zvláště když se na něm setkávají se sexuálními podněty, což se dokonce stává i v raném dětství.
Referenti zdůraznili úlohu matky i otce při sexuálním zrání dítěte, během nějž se jedinec po porodu nejprve sbližuje s matkou (do asi 10 let), následně se jakoby vydává na cestu k otci a až poté se od rodičů separuje jakožto zralý. Chvála s Trapkovou také vyzvedli důležitost stability postav rodičů, jejíž narušení např. důsledkem rozvodu zanechává své následky pro konstituování identity dítěte. Porucha pohlavního sebepřijetí mívá svůj příznak i ve vztazích – projevuje se neschopností vztahy vytvářet a sociální deprivací, popsali autoři příspěvku.
Lékař vrcholových sportovců MUDr. Jiří Dostál hovořil o fenoménu transgenderových sportovců: jedná se většinou o muže, který začne sebe sama pojímat jako ženu, nechá se přeoperovat a následně chce působit v ženské kategorii. To je samozřejmě problém pro férovost, neboť takové „sportovkyně“ mají před přirozenými ženami výraznou výhodu, jak jasně ukazují data. Nespravedlnost je o to smutnější, že „kategorie ve sportu vznikly někdy na konci 19., začátku 20. století jako primárně ochrana žen; ženské kategorie vznikly proto, že ženy měly jednoznačnou konkurenční nevýhodu vůči mužům – zdůrazňuji, že je důležité říci jednoznačnou konkurenční nevýhodu,“ sdělil doktor Dostál. Ani založením transgenderové kategorie by se férovost neobnovila, jelikož taková sportovní třída by byla zdaleka nejmenší a uspět v ní by se dalo mnohem snáze.
Situaci jen zhoršil Mezinárodní olympijský výbor, když alibisticky odmítl věc rozhodnout a přenesl zodpovědnost na mezinárodní federace jednotlivých sportů. Jako první poskytlo řešení World rugby, jež stanovilo věkovou hranici 12 let, po níž už sportovec musí zůstat ve své kategorii – právě okolo 12 let totiž začíná puberta a s ní u chlapců trvalé změny svalové a kostní tkáně vlivem testosteronu. Zrovna světové ragby se výzvy chopilo v předstihu proto, že případné promíchání mužských a ženských tělesných dispozicí na jednom hřišti by v ragby způsobilo těžké úrazy. Ragbyový model posléze převzaly federace ostatních sportů. V českém sportu se na vysoké úrovni žádný případ tzv. změny pohlaví nevyskytl, pročež české svazy mlčí, poznamenal Dostál.
Další z řečníků, Michelle Adlerová, je činná ve spolku Pluralis, který vznikl z iniciativy pacientů s diagnostikovanou transsexualitou, aby se distancovali od transgenderových aktivistů i jejich stupňovaných požadavků a aby deklarovali úmysl žít se společností v souladu. Adlerová vylíčila, jaké místo zaujímalo téma transsexuality v českém veřejném prostoru posledních 30 let: vzniklo několik dokumentárních snímků, několik článků – to je proporčně celkem vyvážené vzhledem k tomu, že se tato nemoc týká jen několika promile obyvatelstva, jak pověděla. Smír panující mezi lidmi trpícími transsexualitou a dalšími lidmi ve společnosti ukončili až před několika lety transgenderoví aktivisté spojení s ostatními progresivistickými radikály – jak řekla Adlerová, spíše než sebe, chtějí změnit druhé, takže usilují, aby otázky dříve probírané v ordinacích nyní rezonovaly v tisku a v parlamentech. „Od té doby to vypadá, jako kdyby byl transgender snad nějakým nejpalčivějším problémem současného světa,“ uvedla Adlerová.
Krátký exkurz věnovala vydání českého překladu knihy Nevratné poškození od Abigail Shrierové: kniha se zaměřuje na genderovou dysforii (tj. ztotožnění se s opačným pohlavím) u pubertálních dívek vlivem sociálních sítí; autorka představuje příběhy děvčat i stanoviska sexuologů a varuje před nasazováním blokátorů puberty. Adlerová následně seznámila auditorium se situací ve Velké Británii, kde došlo k rozmachu klinik specializovaných na chirurgickou výměnu pohlavních orgánů a kde „práva“ transgenderů začala omezovat ostatní. Příkladem je učitel Joshua Sutcliffe, jenž dostal roku 2019 výpověď z práce za větu „Bravo, holky!“ na hodině tělocviku. Velký ohlas však letos způsobila zpráva pediatričky Hilary Cassové, takže možná v Anglii skončí vstřícný přístup politiků k požadavkům aktivistů. Aspoň to naznačila ministryně zdravotnictví Victoria Atkinsonová, podle jejíhož projevu bude zakázáno nasazování hormonů u dětí a v nemocnicích bude kladen důraz na biologické pohlaví pacienta; operační změny pohlaví u dětí už prý byly ve státních nemocnicích zakázány.
Režim naopak přituhuje ve Skotsku, kde počátkem dubna vstoupil v platnost zákon o tzv. hate crime („zločin z nenávisti“): pakliže budou slova či chování občana ohodnoceny jako zraňující, příp. urážlivé, hrozí mu až 7 let žaláře – třeba i tvrzení, že pohlaví jsou dvě, bude možno takto onálepkovat. Referentka popsala rovněž praktické kroky policie: ta zřídila 400 center pro anonymní nahlašování tohoto typu „zločinů“ a navýšila stavy o 500 specialistů. Jen za první dva dny účinnosti zákona policie obdržela 40 tisíc udání. Pokud obviněný občan nebude odsouzen, stejně mu na policii zůstane záznam, doplnila Adlerová.
U řečniště své příspěvky proslovili rovněž adiktoložka Mgr. Božena Havlová a dále Daniel Black, který podal k tématu osobní svědectví, jelikož prožil zákroky, z nichž jeden z něj měl udělat ženu a druhý byl návratem k původnímu ústrojí. Svého prvního rozhodnutí tedy litoval a vyprávěl, jak k němu došlo. Zdravici účastníkům rokování poslal ze Spojených států Walt Heyer, uznávaný odborník na poli otázek, jimiž se konference zaobírala.
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!