Jako dobrý vlastenec vzdal otec kardinál čest československým dobrovolníkům, kteří v italských legiích bojovali za naši státní samostatnost. Během své nedávné zahraniční cesty mj. navštívil italské město Arco, kde sloužil mši svatou za naše padlé hrdiny. Pietní zastavení a bohoslužby sloužené za legionáře a za mír v současném světě vyplňovaly program pana kardinála v Arcu a v Římě. Jako reprezentant české katolické církve a českého národa byl pan kardinál vítán jako přítel místními církevními i světskými hodnostáři, zástupci diplomacie, armády i vojenských spolků. Této kulturní i duchovní pouti věnovala pozornost i česká strana. Důstojná shromáždění vhodně doprovodil Rychnovský chrámový sbor.
Známe obrazy slavné sibiřské anabáze našich legií a jejich boj proti bolševikům nebo rotu Nazdar a legionáře na francouzské frontě. Ti italští dotvářejí legionářskou mozaiku. Pan kardinál s doprovodem se pohyboval v místech, kde v dobách 1. světové války probíhaly tuhé boje. Na straně italské armády proti Rakušanům bojovali i českoslovenští legionáři, kteří předtím přešli k Italům nebo byli zajati. Mnozí padli, někteří se dostali zpátky na rakouskou stranu a jako zrádci císaře byli popraveni. Jim byla věnována pietní vzpomínka a modlitba. Italští horští myslivci, příslušníci speciálních vojenských jednotek, pečují o památku popravených československých legionářů.
V neděli 10. 11. 2024 proběhla v severoitalském městě Arco řada kulturních akcí v české režii. Pan kardinál spolu s delegací radních Plzeňského kraje a generálním konzulem ČR v Miláně uctili památku obětí 1. světové války modlitbou u sochy sv. Václava a pokračovali dále k památníku čs. legionářů. Bylo symbolické, že se účastníci shromáždili před sochou sv. knížete Václava, neboť k němu se čeští válečníci vždy utíkali před bitvou jako ke svému patronu zemskému i vojenskému. V olivovém háji u památníku zazněly projevy a modlitba. Poté se přistoupilo ke kladení věnců a květin. Obě zastavení zakončili rychnovští hudebníci zpěvem, svatováclavským chorálem a českou a italskou státní hymnou. Ve středu 13. 11. 2024 česká výprava hudebně doprovodila veřejnou generální audienci na Svatopetrském náměstí. Pan kardinál představil hudebníky papeži Františkovi a předal mu jejich dar – prsten s českými drahokamy. Je skvělé, že výpravu po stopách našich bojujících předků vedl význačný prelát země české a kardinál. Svou vlasteneckou prací navazuje na řadu českých katolických kněží a biskupů, kteří se v historii tolik zasloužili o český jazyk a národ.
Současník může samozřejmě přemýšlet o tom, zda správný Čech měl v dobách 1. světové války spíše hájit svou širší rakouskou vlast, nebo se vydat cestou boje za nezávislost. Tragikou běsnícího světového konfliktu bylo, že proti sobě v alpských zákopech stanuli Češi, jedni v rakouských šedých uniformách, druzí v italských horských stejnokrojích s červenobílou stuhou. Po všech krutých bojích nám Bůh dopřál státní samostatnost, kterou bereme jako dar a příležitost. Samostatnost národům nezabraňuje, aby si ve svornosti podaly ruce. Náš stát se v dějinách vyvíjel a měl různé geografické a státoprávní podoby. Aktivní prvorepublikoví katolíci viděli Československo jako svatováclavskou republiku a snažili se ji, navzdory masivnímu antiklerikalismu, v křesťanském duchu obrodit. I my vidíme nad současnou vlastí jejího věčného Panovníka a Dědice, který své plémě neopouští a pod jehož korouhví má stát každý věrný Čech. Blízko Vojevody, na jeho hradištích, u jeho oltářů, pod křídly plamenné přemyslovské orlice je naše místo. Všechny bludy trápící lid jsou proti němu bez moci, ustupují před jeho svatozáří.
Foto: Redakce
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!