Na sobotu uplynulého víkendu připadl Mezinárodní den proti homofobii a transfobii. Svátek to není úplně tradiční, minulé století ho ještě neznalo a s dovětkem o transfobii nemá ani dvacetiletou historii. Čeští skauti přesto cítili potřebu jej na svých sociálních sítích připomenout. Učinili tak jedním ze svých nejčestnějších symbolů – obrázkem skautského pozdravu tří zdvižených prstů, přebarvených ovšem barvami duhy.
Naopak připomenout Mezinárodní den rodiny, jehož tradice trvá více než třicet let, nevnímali skauti jako zvlášť naléhavé. Na jejich sociálních sítích po něm zůstalo jen veliké ticho. Nad důvody můžeme jenom spekulovat, nelze však vyloučit kritickou reflexi života zakladatele českého skautingu Antonína Benjamina Svojsíka. Ten se narodil v beznadějně přirozené rodině (jíž se dnes poněkud nesmyslně říká „tradiční“, jako by spojení muže a ženy byl zvyk předávaný z generace na generaci co vzory kraslic nebo jízda králů). Na svět navíc přišel jako druhý ze čtyř dětí a jeho maminka ho měla ve 24 letech, čili si úplně podtrhla kariéru.
Zakladatel Junáka se mimoto narodil jako muž a celý život se mužem cítil. To je něco, co dnes samozřejmě vyvolává rozpaky a na kořeny české skautské organizace to vrhá velmi špatné světlo. A to už vůbec nemluvíme o tom, že Antonínův starší bratr Alois, který ho se skautingem ve skutečnosti seznámil, byl klerofašista – dříve kněz Kristův. Připočteme-li bratra Františka, jenž byl právníkem, a přesto nenavrhl zákon o změně pohlaví prostým prohlášením, a bratra Gustava, operního pěvce, jehož možná tranzice se přímo nabízela, chápeme, že současní čeští skauti o rodině raději mlčí.
Naopak podpora queer komunity se přímo nabízí. Přísně pohlavně homogenní oddíly světlušek a vlčat jsou ideální platformou pro nenásilné poznávání půvabů osob vlastního pohlaví. Děti tak netrpí předsudky při výběru partnerů a jejich operační prostor je proto dvojnásobný oproti kamarádům, kteří předsudky trpí. Navíc skauting je typický láskou k přírodě, kde si třeba takový hlemýžď zahradní svobodně volí, zda bude sameček nebo samička, resp. je obojí, jak se to zrovna hodí. Můžeme se tak v budoucnu nadít změny skautského znaku, protože lilie není ani samosprašná a Šnečku, šnečku, vystrč růžky, by byla krásná hymna.
Btw: Změnit by se konec konců mohl i ten pozdrav. Nechal bych ho duhový trvale, z těch pří prstů bych ohnul ještě ty dva krajní a po celý Prague Pride bych takhle chodil zdravit na Vyšehrad ke Svojsíkovu hrobu.
Text a foto převzaty z Konzervativních novin
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!