Úvodní slovo čtenářům
Předkládáme Vám informace pocházející z rozhlasového rozhovoru se členy Mezinárodní asociace exorcistů. Autory jsou P. Francesco Bamonte a prof. Alberto Castaldini, kteří ve vysílání italského Radia Maria prezentovali nově vydanou knihu s názvem Il fascino oscuro di Halloween (Temné kouzlo Halloweenu), kde se jako autoři podrobně věnují pohanskému svátku Samhain, který slaví keltské národy od konce října do začátku listopadu. Věřím, že informace zde podané budou k užitku mnoha křesťanům, napomohou správnému chápání problematiky spojené se zmíněným svátkem, povedou čtenáře k ocenění hloubky křesťanských svátků Všech svatých a Věrných zemřelých, jimž je Samhain protikladem.
Mons. Karel Orlita, prezident asociace
Probereme si nyní nejdramatičtější důsledky svátku Halloween, který je často dějištěm kriminálních činů a tragédií. Tato skutečnost potvrzuje, že Halloween není jen svátkem, ale i příležitostí k páchání trestné činnosti. Transgresivní atmosféra, masky, noční prostředí, vše nahrává těm, kteří mají v úmyslu spáchat krádež nebo něco horšího, také proto, že bude obtížné pachatele identifikovat. Nemluvě o prodeji drog nebo prodeji a konzumaci alkoholu mladými lidmi. Je třeba vědět o řadě znepokojivých skutečností, které se odehrály na Halloween. Nejedná se o náhodu. V neposlední řadě kvůli známému zločinu v Perugii, při němž v roce 2007 tragicky zahynula britská školačka. Následoval soudní proces, v němž nebyla nouze o zvraty. Mladá žena, která se několik hodin předtím zúčastnila halloweenské oslavy v kostýmu, byla ve svém domě zabita nožem ve scéně ohavného sadismu. O několik let později došlo v rumunské Bukurešti 30 října 2015 večer k tragédii v módním nočním klubu Club Colectiv, při níž při požáru zemřelo 64 lidí. V rumunských církevních kruzích, katolických i pravoslavných, se objevily pochybnosti a otázky. V roce 2022 došlo v Soulu, hlavním městě Jižní Koreje, k hroznému masakru. Večer 29. října toho roku během oslav Halloweenu zemřelo v davu nejméně 158 lidí, převážně mladých. Satanisté tuto tragédii přivítali s velkým uspokojením. Ve skutečnosti víme, že se před Halloweenem „modlí“ k Satanovi, aby se stal nějaký konkrétní krvavý čin.
Navzdory těmto příznakům se pořádají na Halloweenu akce, které dokonce připomínají zločiny z minulosti, což ukazuje malou citlivost vůči velmi bolestným událostem.
Tento trend se dotýká i oblastí s hlubokou katolickou tradicí, jako je například provincie Bergamo, která je v posledních letech poznamenána bolestivými fakty, týkajícími se kriminality. Připomeňme především případ teenagera z Brembate zavražděného v roce 2010 a zcela nedávný případ mladé ženy z Terno d’Isola, která byla bezdůvodně zabita při cvičení na ulici. Jen si vzpomeňme, že v lombardském městě loni u příležitosti Halloweenu uspořádali noční prohlídku hradeb Horního města, která evokovala „strašlivé zločiny, otravy, násilná úmrtí a spiknutí”, a pak pokračovala v centru „za odhalením krvavých zločinů a ohavných vražd”. Reklama upřesňovala, že prohlídky jsou vhodné pro všechny diváky. Takže i pro nezletilé? Stejný scénář mají v Trezzu, rovněž v oblasti Bergama, kde o halloweenském večeru roku 2023 pro veřejnost znovu zinscenovali příběh mladého továrníka zavražděného v roce 1928 a hozeného do řeky Addy. To je hluboce neuctivé a nevýchovné.
Jsou to iniciativy, které znamenají postoj povrchnosti, lehkovážnosti vůči smrti. Halloween je přece „produkt“ vyrobený v USA a víme, že ve Spojených státech se v tuto „noc čarodějnic” páchá mnoho zločinů – abychom odkázali na název známého filmu, který se odehrává při této příležitosti. Například v Detroitu se fenomén takzvané Ďábelské noci, která se slaví 30. října, noc před Halloweenem, zabydluje už téměř sto let. Zpočátku bylo povoleno transgresivní chování, těžké žerty nebo lehké vandalské činy (házení vajec, mydlení dveří a oken). V následujících desetiletích se jednalo o růst násilí a v roce 1984 vypuklo v americkém městě během „ďábelské noci” až 810 požárů. V posledních letech se díky úsilí dobrovolníků tento jev zmírnil, ale zůstává znepokojivý.
Amerika má nekončící seznam krvavých událostí, které se staly o halloweenské noci. Uveďme alespoň některé ilustrační: Los Angeles, Kalifornie, 31 října 1957. Veterán námořní pěchoty z druhé světové války otevírá dveře někomu, o kom se domnívá, že je to malý chlapec, který podle halloweenského zvyku žádá o sladkosti. Je zastřelen z bezprostřední blízkosti. Byl milencem ženy, která ho zavraždila. Stát Wisconsin, 31 října 1957. Malá, teprve devítiletá holčička zaklepe na dveře sousedů kvůli zvyku. „Soused ji zabije a tělo vyhodí na skládku. 31. října 1975, Texas. Osmiletý chlapec jí sladkosti nasbírané během „koledování“ v sousedství. V křečích se zhroutí na zem. Krátce nato umírá, otráven svým otcem, který si chtěl vybrat peníze ze synovy životní pojistky.
V posledních letech. Stát Michigan, noc z 31. října 2012: Kazatel zaklepe na karavan své milenky. Zabije její čtyřiadvacetiletou dceru, mrtvolu ukryje v lese a vrátí se do karavanu, kde oblékne malého syna oběti do halloweenského kostýmu. Následující rok spáchá ve vězení sebevraždu. Mohli bychom pokračovat, ale zdá se mi, že tento krátký a znepokojivý výčet je více než dostatečný.
Dále jsme také zjistili, že se mezinárodní zpěvácké hvězdy prolínají s fenoménem Halloweenu. Oficiální webové stránky cen Grammy, obdoby Oscara ve světě písní, v roce 2023 popsaly vystoupení vítězných zpěváků Sama Smithe a Kim Petras s písní „Empio“ takto: „Oblečeni v červené kůži a ďábelských rozích a obklopeni ohnivými věžemi, duo vytvořilo scénu s objevným hudebním vystoupením.“ Zpěvačka Kim Petras ne náhodou na Halloween 2020 vydala píseň „Party till I die”, která začíná těmito slovy „I just want to party, party/Party, party/Party till I die”.
Při oslavě Halloweenu jsme svědky ztráty individuality, která je typická pro jakýkoli kolektivní rituál (vzpomeňme například na velké masové koncerty), při němž se lidé začleňují do skupiny. Slavný francouzský sociolog Émile Durkheim to nazval „kolektivní šumění”, tedy soubor emocí, díky nimž se jednotlivci cítí začleněni do společenství. V tomto okamžiku člověk dosáhne „stavu exaltace”, kdy se cítí unášen „jakousi vnější silou”, až „přestává být sám sebou”.
Je třeba připomenout jeden velmi negativní aspekt „fenoménu Halloween”. My exorcisté víme, že tento svátek je pro okultisty zdrojem velkého potěšení. Ti, kdo se, byť jen pro zábavu či pobavení, účastní této pohanské a pověrečné atmosféry, se ocitají ve spolupachatelství onoho ďáblem inspirovaného výsměchu smrti, tedy ve spolupráci s tím, který člověku přinesl smrt skrze hřích. Tím urážejí postoj zbožnosti, který se rodí ze společenství mezi živými a jejich zesnulými blízkými. Nemluvě o seancích nebo jiných zavrženíhodných iniciativách, jako jsou večírky v odsvěcených kostelech. To neznamená, že všichni, kdo slaví Halloween, budou vystaveni znepokojivému působení ďábla, ale mohou se stát zranitelnými vůči jeho mimořádné činnosti.
Zejména nezletilí jsou nepochybně vystaveni velkému nebezpečí a dospělí se podceňováním tohoto jevu zpronevěřují svým povinnostem vůči novým generacím, které by měli zodpovědně chránit, a ne je směřovat ke zcela jiným poselstvím a zásadám.
Uvažujme o strašlivé skutečnosti zaznamenané v některých částech světa. S blížícím se Halloweenem se neustále objevují zprávy o zmizení nezletilých. Existuje podezření, že jsou unášeni, aby se o halloweenské noci stali součástí satanistických obřadů těch, kteří pravděpodobně chtějí napodobit obětní rituály pohanství a usmířit zlé duchy. Je tedy samozřejmé, že o Halloweenu nebo s blížícím se svátkem je hlášeno stále více pohoršlivých projevů proti znamením křesťanské víry.
Ani ne před týdnem, u příležitosti svátku Panny Marie Růžencové, byla v kostele na předměstí Ferrary poničena socha Panny Marie. Kolik náhod… Tento fenomén je složitý a zároveň alarmující a nechybí iniciativy, které se snaží Halloween omezit nebo přetvořit. Ale v každodenní realitě, která se v posledních desetiletích zdá být stále více vystavena relativismu, nejistotě (hospodářská krize, pandemie), je skutečným rizikem, že fenomén Halloweenu zaplní mezery a vytvoří nové a závažnější souvislosti.
V listopadu 2018 napsal jeden kněz v novinách dlouhý článek, v němž napadl ty kněze, kteří zdůrazňují negativní hodnoty a důsledky svátku Halloween, a obvinil je z tmářství a dokonce z podněcování náboženství strachu. Ve světle toho, co jsme si doposud ilustrovali, se jeví, že náboženství strachu není to, které zdůrazňuje negativní povahu Halloweenu, ale je spíše v okultismu, esoterických módách a v mnoha formách pohanské religiozity, které se dnes v převleku vracejí, stejně jako u příležitosti tohoto svátku.
Otázkou je, kdo jsou skuteční tmáři, když se setkáme s určitými iniciativami spojenými s Halloweenem, při nichž se zajde tak daleko, že se znesvětí kostel nebo posvátné místo, například hřbitov? Ti, kteří přivádějí nové generace do kontaktu s krásou, dobrotou a pravdou Boha, o níž se uvažuje ve svatých, nebo spíše ti, kteří formou hry učí obskurním praktikám oživeného pohanského světa, světa esoteriky a čarodějnictví?
Zdroje: AIEINTERNATIONAL.IT, HTTPS://RADIOMARIA.IT/TRASMISSIONI/PADRE LIBERACI DAL MALIGNO/
Foto: Pavel Langer, Člověk a víra: 1. 11. 2024 mše svatá ze slavnosti Všech svatých, Olomouc.
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!