Před sto padesáti lety se odebral na věčnost František Palacký. Jeho zásluhy o naše národní obrození jsou obrovské a vynesly mu přízvisko otec národa.
Snažení buditelů v čele s Palackým však bylo později zpochybněno. Stalo se tak deset let po Palackého smrti, když se v nově založeném časopise Čas objevuje článek Naše dvě otázky, v němž je veřejnosti předkládáno ke zvážení, zda by nebylo lepší zanechat marného usilování o národní samostatnost a přimknout se k národu silnějšímu.
Článek byl podepsán šifrou H.G. patřící Hugo Schauerovi, žáku prof. Masaryka, který byl členem redakce Času a proto se někteří domnívali, že on je autorem provokujícího textu…
Článek, k jehož autorství se později Schauer přihlásil, vyvolal silnou reakci odporu.
Pobouření českých intelektuálů bylo veliké a přineslo texty, z nichž cituji:
„I jdi k čertu, ohavný zrádče, a přimkni se svou pochybnou duševní troškou a svou mravní mizerií, ke komu chceš; jen neopovažuj se už ani užívati našeho posvátného jazyka a pokáleti jej svým podlým duchem a otravným dechem! Jdi, přimkni se k nepříteli, jemuž sloužíš, zapomeň, že jsi se narodil z české matky, že jsi kráčel po české půdě, my tě z našeho národního těla vylučujeme jako šerednou hlízu.“ Národní listy 19.2.1887
Adolf Heyduk zareagoval na úvodník Času básní, z níž vyjímám:
Zákopníkům přenárodnění
„Gore ptencem, k nimže zmija vnori…“
Kde štvaná klesá laň, tam tíhnou vrány…
Ó příznivý jste vybrali si čas,
kdy zlobou hnán svět prchá z míru brány
a satan zhasiti chce slunce jas…
Proč přišli jste, vy prorokové bludní?
Proč kal metáte v křišťál našich studní?
Proč otravný po Čechách střete kvas?
Aj, pěkně jste se shodli, chásko smělá,
jak otrhati vlasti outlý květ,
jak schytať pěvců sbor, jichž duše skvělá
jí v úkoj žalu písně hodlá pět;
tak přišli jste, jak vlci s ovčí koží –
ó že vás nezasáhla střela Boží,
než vytím svým jste pohyzdili svět!
Vás věru nezrodila matka česká;
spíš netvorná, zlo sálající saň,
jež nad hlavou nám perutěmi tleská.
V současné odborné literatuře se mnohde konstatuje, že citovaná ostrá slova pocházejí od obhájců Rukopisů královédvorského a zelenohorského a že byla namířena proti těm, kteří pochybovali o jejich pravosti. Nikoli tedy proti autorovi článku Naše dvě otázky, jenž zpochybnil snahy o národní obrození.
“Celé české 19. století se dmulo pýchou nad Rukopisy královédvorským a zelenohorským. Když pak byla zpochybněna jejich pravost, došlo k vylučování z národa: Masaryk byl nazván „šerednou hlízou“ a matka, jež ho zrodila, „netvornou, zlo sálající saní“. Lidové noviny 8.6.2011
Tento lživý výklad je též znevážením díla Palackého, neboť ten se problematikou Rukopisů důkladně zabýval a dokazoval jejich pravost.
Obrázek: redakce
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2202574896 / 2010 Děkujeme
