V článku https://katolickenoviny.cz/ohlednuti-za-pochodem-pro-zivot-lehce-smisene-pocity/ autor, filozof, po úvodní chvále Hnutí pro život ohledně praktické pomoci těhotným ženám vyjadřuje svůj dojem slovy: pokrytectví a mlžení. A to mlžení ohledně „zákazu potratů“ a pokrytectví ohledně ochoty „teoreticky hájit lidskou důstojnost nenarozeného člověka“. „Vyčítám HPŽ, že rezignací na ‚řešení ideologií‘ rezignovalo na možnost racionální obhajoby svých teoretických východisek.“ A dodává: „Závažné teoretické principy s celospolečenským dopadem jsou totiž to jediné, co má smysl propagovat formou veřejné manifestace, jako je Pochod pro život.“
Za třicet let jsme se poučili z mnoha chyb a jedna z těch největších byla, že jsme sebevědomě suplovali povinnosti druhých.
Společenská legitimita a autorita
Proč tolik nedorozumění? Klíčem k vysvětlení je slovo legitimita, tedy oprávněnost něco činit, tvrdit nebo požadovat tak, že to ostatní uznávají jako přiměřené a správné a jsou pak ochotni se nad danou věcí minimálně zamyslet. Politici mají legitimitu pro řízení společnosti, právníci pro tvorbu zákonů, lékaři pro léčbu nemocných, biskupové pro hlásání slova Božího a automechanik má legitimitu určit, proč auto přestalo jezdit. Tím, kdo má legitimitu vysvětlovat racionální principy lidské důstojnosti, a to včetně nenarozených dětí, jsou univerzity a filozofové. Legitimita zahrnuje i prostředí. Automechanik v obleku, chirurg v montérkách ani přednášející filozof na ulici v člověku důvěru nevzbudí.
K čemu má legitimitu občanský spolek Hnutí pro život? K tomu, k čemu nemá legitimitu ani politik, ani právník, ani lékař, ani filozof, ani biskup. Hnutí pro život každodenní praktickou pomocí ukazuje, že vždy existuje lepší řešení než usmrcení nenarozeného dítěte a že umělé potraty lidské životy ani nezachraňují, ani nikomu ve skutečnosti nepomáhají. A má legitimitu v tomto duchu povzbuzovat filozofy, politiky, právníky, kněze, lékaře, novináře, ženy i muže.
Dokud se Hnutí pro život věnovalo hájení principů místo filozofů, kázání místo biskupů, poučování lékařů, politickým kampaním…, byla jeho činnost impotentní a vlastně směšná, protože v těchto oblastech nemá společenskou legitimitu.
Pár hraběcích rad. Co mohou filozofové pro nenarozené děti dělat a v čem je nikdo nenahradí? Mohou například pořádat konference na fakultách a pomoci právníkům pochopit principy a omyly, jako např. že neplatí omílané tvrzení „moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého“, ale že svět je určitým způsobem uspořádán a je uspořádán komplementárně, nikoliv konkurenčně. Mohou pomoci politikům pochopit, proč není možné obětovat nevinného, a to včetně nenarozeného dítěte, pro jiné dobro. A mohli bychom pokračovat.
Zmatky kolem „zákazů potratů“
Druhou zásadní otázkou je „zákaz potratů“. Když se mluví o „zákazu potratů“, společnost tím myslí úplné odmítnutí jakéhokoli ukončení těhotenství, a to i v případech přímého ohrožení života ženy: „když zakážete potraty, budou umírat ženy“.
Katolická morálka rozlišuje případy, kdy cílem lékařské péče není zabití nenarozeného dítěte, ale léčba matky, a smrt nenarozeného dítěte je nežádoucí vedlejší účinek (princip dvojího účinku). Veřejná debata toto rozlišení nezná, a proto „zákaz potratů“ je prezentován jako iracionální a fanatický požadavek, sloužící především k dehonestaci a likvidaci diskuse. „Regulace potratů“ by v naší situaci byl možná pravdivější termín, protože jiný prostě k dispozici není.
Principiálně však cílem Hnutí pro život nejsou konkrétní zákony, ale společnost přívětivá k nastávajícím maminkám a jejich rodinám, aby se každé nenarozené dítě mohlo narodit. Zákony jsou jen jedním z prostředků, a to v té míře, v jaké tomuto cíli slouží. Není nikdo, kdo by měl větší zájem na životě nenarozeného dítěte než jeho matka, proto mají zákony a společenská opatření pomáhat matce ochránit ji a její nenarozené dítě. V současné době jsou ženy často prakticky bez ochrany vůči nátlaku k usmrcení jejich nenarozeného dítěte.
Pochod pro život
Pochod pro život organizuje Hnutí pro život pro vyjádření „podpory ženám čekajícím nečekaně dítě“, a ne pouze pro ty, kteří jsou „přesvědčeni o nezadatelném právu nenarozeného člověka na život“. Pochod pro život je veřejné shromáždění, a to i pro ty, kteří třeba mají ještě otazníky, ale shodnou se, že chtějí pomoct, aby počaté děti dostaly šanci se narodit. A konec konců třeba i pro ty, kteří s námi nesouhlasí, ale rádi by si poslechli, co vlastně říkáme, co děláme a proč.
Věřím, že filozofové, politici, kněží, právníci, lékaři, ekonomové a další odborníci nebudou promítat do Hnutí pro život úkoly svých profesí, ale díky své legitimitě maximálně pomohou těhotným ženám a jejich rodinám, aby každé nenarozené dítě mohlo dostat šanci.
Foto: Hnutí pro život
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2202574896 / 2010 Děkujeme
