V tento den se, jako každoročně po Velikonocích, konal Pochod pro život – Hnutí Pro život ČR, který má svou tradici a podobu – zahrnuje slavnostní bohoslužbu v katedrále sv. Víta a následný happening. Tento pochod je událostí pro společnost, zejména pro rodiny s dětmi, ale i pro starší generaci, kterým není lhostejný osud populace v naší vlasti.
Víme, že žijeme v době, kdy je naše země ohrožena válečným nebezpečím, nacházíme se de facto ve stavu částečné válečné pohotovosti. Vyhlídky na to, že budeme schopni zabezpečit sami sebe, nejsou příliš reálné. Počet vojáků, policistů i dalších bezpečnostních složek klesá, stejně jako křivka porodnosti – natalita dramaticky a radikálně padá.
Instituce, které tento pochod organizují, tímto způsobem chtějí připomenout nejen Pražanům, ale i obyvatelům celé České republiky, jak důležité je narození každého lidského života, každého dítěte. Samozřejmě si uvědomujeme, že s narozením dítěte přichází i obtíže, ale těmi se při této příležitosti nechci zabývat – všímejme se ale více iniciativy: „Nesoudíme, pomáháme!“
Letošního pochodu, jehož jsem se nezúčastnil (z důvod pohřbu papeže Františka), bych využil k poděkování těm, kteří přišli, zejména pak arcibiskupovi Janu Graubnerovi a olomouckému pomocnému biskupovi Antonínu Baslerovi. Byli to právě tito dva představitelé, kdo v průvodu reprezentovali vedení Katolické církve v ČR. Myslím, že je třeba se i nad tímto zamyslet. Jsme znovu v situaci podobné době komunismu, kdy církev veřejně zastupoval jediný biskup – kardinál Tomášek?
Letošní průvod se nakonec ocitl v sevření kleští – v prostoru před Rudolfinem,který lemují budovy Rudolfina, Filozofické fakulty, Uměleckoprůmyslové školy a mostu, který přiváděl další účastníky. Pochod pro život se tak dostal do úplného obklíčení odpůrců. Vedení protidemonstrace převzala organizace Antifa.
Mezi těmito mladými lidmi bylo možné rozpoznat i členy Mladých sociálních demokratů, příznivce a stoupence Pirátů a nově i zastánce federalizace Evropy. Tito mladí lidé často nemluvili jen česky – znatelně zaznívala i němčina a slovenština. Způsob jejich verbálních útoků připomínal atmosféru Výmarské republiky – období mezi válkami, kdy byly jakékoliv svobodné projevy vyznání napadány militantními skupinami SA či Rudými brigádami komunistické strany Německa.
Zamysleme se nad ideologií těchto zmíněných skupin. Není náhoda, že stoupenkyně Antify také agresivně protestovali i při zasedání Senátu na Teologické fakultě v Praze. A dobře víme, co se odehrálo na Filozofické fakultě v adventním období.
Nebudu tyto události rozebírat do detailu, ale chci upozornit, že se naše země pohybuje po velmi nebezpečné, šikmé a nestabilní ploše. Tímto je ohrožena i naše ústava. Není snad jasným důkazem, že účastníci Pochodu se stávají obětí porušování zákona? Úctu, která se vyžaduje v otázkách rasových, národnostních i náboženských, je třeba dodržovat a chránit proti nenávisti!
Průvod sestupoval z Hradčanského náměstí pod zraky prvního prezidenta Československé republiky Tomáše Garrigua Masaryka. Často se dnes oháníme tvrzením, že jsme státem liberální demokracie. Ústava však tento pojem nezná. Naopak výslovně uvádí, že stát nepreferuje žádnou ideologii ani náboženskou skupinu.
Stálo by tedy za zamyšlení, jak se ústavní zákony dnes skutečně naplňují. Rovněž tak se domnívám, že slova T. G. Masaryka stále platí: „Demokracie je možná jen tam, kde je zbožnost, slušnost a tolerance.“ Tato tři slova Masaryk v souvislosti s demokracií opakovaně zdůrazňoval. Místo toho jsme si udělali modlu z nepochopeného slova „svoboda“, kterou zaměňujeme za svévoli a nevázanost.
Jsme ve válečném stavu. Korejská válka, v níž bojovali především američtí vojáci – mezi nimi i někteří naši krajané v emigraci – je v americkém hlavním městě připomínána monumentálním památníkem. Na něm stojí: Freedom is not free – ne, nepoužívejte zjednodušené fráze a prázdné definice některých slovníků: svoboda není zadarmo. Svoboda není anarchie a nevázanost. Svoboda není volnost bez odpovědnosti. Skutečná svoboda je tam, kde je odpovědnost za druhé – jen tehdy můžeme všichni žít ve svobodě.
Domnívám se, že odpovědná místa v naší zemi mají povinnost takovéto jednání protidemonstrantů zvážit. Nelze vše přenechávat pouze policii a vinit ji. Uvědomme si, že zde působí dlouhodobé procesy. Mezi účastníky protidemonstrace se objevily i fašizující a teroristické projevy. Zazněla otevřená slova i o násilí.
Můžeme si tedy připomenout jak vypadaly shromáždění a průvody těch, kdo takovýmto způsobem nechtěli svobodu druhých…
Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!