Těžký měsíc kardinála Fernándeze

Bezesporu nejžhavějším tématem vatikanistů a katolických komentátorů je tento týden kniha „Mystická vášeň“, kterou v roce 1998 vydal nynější kardinál Víctor Manuel Fernández, který je prefektem Dikasteria pro nauku víry.

 

Kniha vzbudila pozornost, protože obsahuje grafická znázornění sexu a sexuálních aktů, doprovázená pokusem o spiritualizaci sexuality a sexualizaci spirituality. 

V textu je zachyceno například vyprávění o zjevně erotickém setkání s Ježíšem, které Fernández líčí jako příběh vyprávěný šestnáctiletou dívkou, jež ho zřejmě prožila při modlitbě.

Přináší také tezi, že člověk se může dopustit těžkých sexuálních hříchů, „aniž by byl vinen a aniž by ztratil Boží milost“ -,  kterou se snaží zakotvit v morální teologii církve o subjektivní vině a lidském jednání, tezi, která byla po vydání knihy terčem kritiky. 

Od chvíle, kdy vypukl skandál, kardinál Fernández řekl pro nejméně dvě různé platformy, že po vydání knihy zabránil dalším dotiskům, protože se domnívá, že by mohla být špatně pochopena. A řekl také, že dnes “by něco takového nepsal” a že by byl raději, kdyby se nešířila. 

The Pillar požádal o rozhovor s kardinálem, který zatím na otázky zaslané e-mailem neodpověděl. J. D. Flynn, šéfredaktor tohoto internetového časopisu, nicméně nabídl čtenářům tři postřehy:

Nejprve podotýká, že posledních pět let svého profesního života strávil rozsáhlým informováním o problému zneužívání dospělých i nezletilých a na základě této své zkušenosti shrnuje, že sexualizace spirituality je společným jmenovatelem mnoha případů, kdy byla duchovní sféra zneužita k manipulaci. Případy, které se dostanou k řešení na Dikasterium pro nauku víry se velmi často vyznačují určitým druhem posouvání hranic a prolínání sexuality a duchovní zkušenosti. Právě tento rys může být považován za svého druhu “červený praporek”, který by neměl zůstat bez povšimnutí. 

K tomu třeba dodat, že neexistují žádné důkazy o tom, že by se kardinál Fernández ve svém kněžství choval nevhodně, a není ani důvod k závěru, že by se tak choval. Pokud kniha nazvaná „Mystická vášeň“ může vyvolávat pochybnosti o jeho způsobilosti pro úřad, který zastává, pak je v nich jde o toto: Je člověk, který napsal takový text, schopen vidět, kde jsou “červené praporky” v oblasti sexualizace spirituality?

Jde vzhledem k úkolu Dikasteria pro nauku víry o potenciální slepou skvrnu, která by měla vyvolávat obavy u obětí a jejich obhájců? 

Za zmínku stojí také skutečnost, že Fernandéz se již distancoval od projednávání případů sexuálního zneužívání, což je velká část mandátu jeho dikasteria v životě církve.

Zatímco tedy církev prochází celosvětovým účtováním v oblasti sexuálního zneužívání, hlava nejvýznamnějšího dikasteria v této oblasti se drží stranou, a nyní se dokonce objevují otazníky nad případnosti jeho vlastního textu.

Za druhé je tu otázka, jak Fernándezovo dílo zapadá do mystické a teologické tradice spiritualizace sexuality. 

V církvi existuje teologická tradice, která nachází paralely mezi spiritualitou a sexuálním aktem, a mystická tradice, která nachází krásné a smysluplné paralely mezi sexualitou a duchovním životem. 

Vzpomeňme na svatého Bernarda, svatou Terezii a katecheze věnované teologie těla od Jana Pavla II. Tyto druhy úvah mohou být krásné, tajemné, hluboké i matoucí. 

Ale stejně jako všechny věci týkající se sexuality jsou i ony minovým polem – v tomto případě teologickým minovým polem – , na němž se mohou argumenty rychle zvrtnout a předkládat škodlivé nepravdy.

Fernández sám se v tuto chvíli distancuje od své vlastní knihy obsahující podobné úvahy a naznačuje, že by dnes něco takového nenapsal, ba snažil se, aby byla stažena z prodeje.

Vzhledem k tomu, že celá jedna velká část práce prefekta Dikasteria pro nauku víry spočívá v posuzování teologických prací, zdá se být jasné, že analýza této knihy budou směřovat k otázce, zda Fernández dokáže v tomto druhu teologické reflexe spatřovat “červený praporek”.

Za třetí šéfredaktor The Pillar celkem střízlivě upozorňuje, že by bylo naivní očekávat odstoupení kardinála Fernandéze kvůli této aféře nebo kvůli jiným nedávným kontroverzím, k nimž v poslední době dochází. 

Krátké Fernándezovo působení v Dikasteriu pro nauku víry DF však bylo dosud plné „nedorozumění“, jak se kardinál vyjádřil, zejména proto, že tento incident přišel krátce poté, co byl kardinál nedávno nucen vydat tiskové prohlášení „objasňující“ Fiducia supplicans, prohlášení z 18. prosince o žehnání osob stejného pohlaví. 

Zdá se, že kardinál Fernández má za sebou těžký měsíc. Jeho kritici tvrdí, že kardinál podcenil náročnost úřadu, který zastává, a nebyl připraven vypořádat se s kontroverzí, kterou vyvolal. 

Kardinál Fernández se v tuto chvíli nachází na jakémsi rozcestí. Buď řekne „čert vem torpéda“ a bude pokračovat, jako by jeho dikasterium nečelilo každý týden novým krizím, anebo problémy posledního měsíce ovlivní jeho přístup a styl vedení, případně tempo, s jakým řeší záležitosti globálního významu.