V den největšího rozdělení Slovenska spojily celé Slovensko

S trojicí dívek, které zemřely po nehodě autobusu ve Spišském Podhradí se přišly rozloučit stovky lidí.

Symbolem smutečního shromáždění se stala bílá růže. „Děvčata byla v rozpuku života. Ve své čistotě a kráse je symbol růže daleko hlubší, než nějaké věnce,“ řekl v promluvě prešovský arcibiskup Jonáš Maxim.

„V den největšího rozdělení Slovenska spojily celé Slovensko,“ zaznělo při pohřbu Lucinky, Kataríny a Sofinky z úst řeckokatolického kněze Petera Horvátha. „Stále se za ně modlím, ale čím víc se modlím, tím více cítím, že se začnu modlit k nim,“ řekl dojatý kněz, který den před tragédií uvítal ve svém společenství Skála Antonína Randu, ředitele Cesty 121.

„Peter byl kněz, který na začátku války na Ukrajině stál na hranici, kudy proudily tisíce lidí. Pomáhal, povzbuzoval, řešil ubytování, jídlo, modlil se s rodinami, později jezdil i do vnitrozemí Ukrajiny. Snažili jsme se mu pomoci a tehdy se zrodilo naše přátelství,“ vysvětluje Randa důvod své návštěvy na Východním Slovensku. „S otcem zesnulé Sofinky jsme den před tragédií pili kávu, povídali si, modlili se. Není to vyprávění do médií, ale při vší hrůze, která se stala, mě ohromuje a dojímá ta úžasná sounáležitost společenství s rodinou Sofinky. A též to, s jakou silou, hloubkou a pokorou rodina tuto tragédii nese. Jak krásně říkal Peter Horváth: Jsme na pohřbu, ale jako bychom byli na svatební hostině tří nevěst se Ženichem,“ dodává Antonín Randa.

Na snímku Peter Horváth při promluvě k rozloučení s Lucinkou, Katarínou a Sofinkou, s rodinou patřila do společenství Skála (Společenství kněžských a laických rodin)