Promluvy

150 let s Chestertonem (III): Prehistorické nádraží

Třetí díl seriálu u příležitosti jubilea anglického spisovatele a novináře Gilberta Keitha Chestertona (1874–1936). Dnes si přečteme jeho fejeton nadepsaný Prehistorické nádraží.   Nádraží je obdivuhodné místo, třebaže Ruskin byl jiného názoru. Nesdílel tento názor proto, že sám byl dokonce ještě modernější než nádraží. Nesdílel ho proto, že sám byl […]

Promluvy

Vít Procházka: Z pokusu o žalm

V čekárně na soud. I kdybych za sebe ze sebe neproséval než nic, umíněně trval bys na mé ceně.   A nesměnil bys duši svých marnotratců za Mléčnou dráhu s marsovskými prstenci a touženým pracovním týdnem.   A to ani v hříších nejsem, nejsem, ani nejsem než Boží lempl. Natož alespoň […]

Promluvy

Vít Procházka: Máme Velikonoce

Máme Velikonoce. Vstal jsi z mrtvých, vstal za logicky vyloučeného Rána.   Máme Velikonoce. Nechal jsi se poznat ztrápenou kajícnicí vyslovením jejího jména.   Máme Velikonoce. Směrem na Emauzy lámáním chleba napřímil jsi směru směr.   Máme Velikonoce. Do zabarikádovaných cimer bosky vcházíš s klíčenkou ve tvaru srdce probodeného.   Máme Velikonoce. […]

Promluvy

Až jitro nastalo, den třetí…

Coby četbu příhodnou pro čas velikonočního oktávu otiskujeme verše Václava Renče, a sice třicátou kapitolu jeho Popelky nazaretské (poprvé vydána roku 1969, vznikla během autorova věznění v letech 1952–62).   Ve skále narozen, Bůh živý, do skály pochován. A divy, jimž chtěl by svět, se nedějí. Mrtev a pohřben jako jiní, […]

Promluvy

Rok na vsi: Boží hod

Střípek z díla Aloise a Viléma Mrštíkových. Vypravěč líčí, čím byl naplněn den Zmrtvýchvstání na moravské dědině v 90. letech 19. století. (Ponecháváme původní pravopis.)   Krásná a slavná to byla mše svatá ráno. Kostel jeden květ, oltář háj – v prsou jedna radost, jeden zpěv. Alleluja! Alleluja! Nikdo nemlčel, každý div nevýskal. I po […]

Promluvy

Kázání na vigilii slavnosti Zmrtvýchvstání

Otiskujeme úplné znění homilie, kterou proslovil olomoucký pomocný biskup Antonín Basler v poutní bazilice na Svatém Kopečku. Milí bratři a sestry, vyslechli jsme od sv. Marka zprávu o Kristově vzkříšení. Událo se beze svědků. Oba stěžejní body Ježíšova pozemského bytí, událost vtělení a stejně tak i okamžik jeho zmrtvýchvstání, jsou lidské […]

Promluvy

Rok na vsi: Velký pátek

Kapitola z díla Aloise a Viléma Mrštíkových barvitě vypráví, jak se na moravské dědině v závěru 19. století světila památka Umučení Páně. Rok na vsi, skládající se z řady svazků, poprvé vycházel v letech 1903 až 1904; ponecháváme v textu pravopisné i tvaroslovné zvláštnosti dané dobou jeho vzniku i autorovým zvykem.   Tajuplné, divné jsou obřady […]

Promluvy

Poslední Velikonoce

Povídka z pera Jana Čepa patří do sbírky Děravý plášť, poprvé vydané roku 1934. Vojtěchovi, jehož očima sledujeme tvářnost jedněch Velikonoc kdesi na dědině, nastává jakási „těžká hodina“, kdy se uzavírá kapitola života zvaná chlapectví. Právě cyklicky se navracející střed církevního roku tuto skutečnost obnaží a zároveň překryje obvazem, jenž byl […]

Poezie

L. P. 2024: Usebrání postní   Šineme se k vrcholu postního vobdobí. Únikem. Bychom v poho zapomněli, jak to začalo. Ta štrapáce k Vzkříšenýmu. Na první krok. Kde byl? Na poušti. Tam Krista pokoušel, překvápko fakt, Pokušitel. Navostro. Na férovku. Třikrát. A s každym pokusem ho Pán pošle svatosvatě do řitě, kam, mezi náma, […]

Promluvy

Jan Čep: Starcův smích

Nacházíme se v druhé půli čtyřicetidenní přípravy na obnovu křestního slibu, v čase, kdy vážíme cenu svých úmyslů, zvyků i minulých činů ve světle Božího slova. V próze spisovatele Čepa nadepsané Starcův smích jediný protagonista děje hodnotí svůj životní běh, očekávaje brzké předstoupení před tvář Hospodina.   Pohyboval se takřka nehmotně mezi stromy […]