Poezie

Jedna jediná inspirováno Mariánským sloupem v Plzni   Zapadající slunce žalem naříká u truchlivých jar.   Tu pomine kámen s výpověďmi o významu přepřepřepalčivého dneška,   jejž osočíte z předpředpředvčerejšku pro naše benefity, naše tlusté čáry. A pro naše do morku zmatení.   A přece jedna jediná je královna, jako jedna jediná […]

Úmysl papeže: Za rodiny v krizi: Modleme se, aby zlomené rodiny nalezly uzdravení svých ran v odpuštění a vzájemném znovunalezení svých darů, i v jejich odlišnostech. Věnováno dětem vyrůstajícím ve zlomených rodinách a porušených vztazích.   Polámané ptáče Nebe pláče. Vypadlo z hnízda příliš brzy polámané ptáče. Kapičky kreslí slzy na maličké tváři a […]

Plachta přes oltář vybavila galéru dnes před vyplutím.   Zakoušíme tmu, abychom netrousili hvězdu z rukávů.   Modlíme se, aby nedošlo na naše slova.   Postíme se, aby dostatky nedostačovaly plně, což znamená vůbec.   Obdarováváme, aby nejhlubší hrob nedaroval sám sebe do srdce zachráněného.   Foto oltáře v plzeňské katedrále sv. […]

  Stopa   Věnováno padlým, raněným i zoufalým ukrajinského boje za evropskou svobodu. Inspirováno obrazem od Pavlíny Viktorie Forest   Stopa po stopě v porušených konturách navyklých sutin.   Kde je Boží syn? V průrvách lidských u stolů štědrovečerních.   Stopu po stopě mír falešný poskládá svět k smrti pravý.   […]

Kus před zatměním  věnováno Mladým lidovcům Plzeňského kraje   Kus před zatměním míhaly se barvy už jedině po snách.   Kdysi v únoru moc nacvičovala svá kouzla jako vždy.   Kdesi v Orlovně mládě okusilo svůj dráp osvojený.   „Aniž požádáš statku jeho“, nespláchneš dar do hajzlu cti.   „Aniž požádáš statku […]

Hvězda Kristova   Hvězda Kristova rozčísla oblohu. To Ty, Pane Ježíši, Tys mě vysvobodil z hlubin mých slz, z života mého nežitého. To Ty, Pane Ježíši, Ty ses smiloval nad svým nehodným služebníkem. Lidé jsou hvězdy na noční obloze, každá tají tisíce galaxií, které jen láskou obsáhneš. To Ty, Pane […]

Co máš rád? Co o tom soudíš? Jak bys to udělal podle sebe? Kamarád, on, ty, všichni již ptají se dokola a mě z nich zebe, vždyť můj život mi již nepatří.   Já jej totiž daroval.   „Kdo má svůj život rád, ztratí ho; kdo však svůj život na tomto […]

Snesl se večer, ticho dlí v lodi hlavní, šero se rozléhá kostelem vůkol. Nezvyklý rozměr dodá se noční kráse mlčících pastýřů, jež Boží úkol v plnosti poznali věrně.   Poslední svíce dokola plápolá radostně svědčí, ač velké má břímě. Roků je více, budoucnost nás volá, vzpomínka ticha od zvonů v Římě bere […]